Naprosto epický film. Odyssea od Nolana vám sevře srdce a tři hodiny ho nepustí, na kontroverze zapomenete
Recenze: Odyssea je strhující, syrová, dospělá a místy až hororová. Příběh o návratu domů je plný napětí, traumat i osudovosti – a připomíná Dunu.
Kolem tohohle filmu se na internetu objevilo dost všelijakých názorů. Třeba kvůli tomu, že Helenu Trójskou, jejíž tvář vyslala do války tisícovku lodí, ztvárnila černošská herečka. Zapomeňte na to. Odyssea od Christophera Nolana je filmový epos, jaký tu dlouho nebyl. A který dává na jakékoliv kontroverze zapomenout svou velkolepostí.
Neměl jsem přehnaná očekávání. Rozmanitý casting by mi ani nevadil. Ale kostýmy hrdinů připomínající spíš plastové batmanovské masky a neprůstřelné vesty než výzbroj doby bronzové, ty už ano. Taky jsem si říkal, jestli Nolanův vybledlý, šedivý a kontrastní styl bude sedět bájnému putování krále Odyssea zpátky domů z trójské války skrz nespočet fantastických dobrodružství. Přiznávám, že jsem v autora hitů jako Interstellar, Temný rytíř nebo Dunkerk měl mít mnohem víc víry.
Odyssea je totiž absolutně epický film. Nejen v tom současném významu, že je prostě fantasticky dobrá, ale opravdu v tom smyslu slova epos. Je to rozsáhlé, rozmáchlé dílo, které trvá dvě hodiny a dvaapadesát minut. Přitom vám nedovolí se nudit. Ba co víc, často vás ani nenechá vydechnout. A taky vás možná překvapí způsobem, jakým Homérovu starověkou předlohu zpracovává.
Jistě, na příšery a postavy z bájí a mýtů samozřejmě dojde. Ale nečekejte přímočarou hollywoodskou akci prostě okořeněnou trochou fantasy a mytologie. Když se Matt Damon coby Odysseus a jeho družina ocitnou v jeskyni obra kyklopa, Odyssea ve vás vyvolá úzkost a strach jako hororový snímek. Na ostrově čarodějky Kirké se film přiblíží až nepříjemnému hnusu. Přinejmenším stejně silný zážitek jako tyto zastávky ale poskytuje narůstající zmar hlavního hrdiny.
Film poměrně často střídá časové roviny, nicméně nečekejte žádné psycho jako Tenet. Jen pomalu buduje očekávání různými náznaky, odhaleními a flashbacky, aby traumata Odysseova i jeho nejbližších měla tu pravou váhu. I když díky znalosti předlohy víte, že děj právě směřuje k antické tragédii, stejně vám Odyssea sevře srdce a nepustí jej, dokud z příběhu o návratu, pomstě, ale také vině a lásce nevyždíme tu poslední kapku. Navíc to všechno skvěle vypadá – a ještě lépe zní.
Odyssea je film, který jednoduše chcete vidět a slyšet v imaxu. Ačkoliv sází na nolanovsky prostou paletu a historici budou z kostýmů či rekvizit skřípat zuby, ve výsledku je vysoce působivá. Když král Agamemnón ozářený plamenem pochodní nehnutně stojí v bráně města Trója, když Hádes vydá své mrtvé nebo když se špinaví a upocení vojáci tísní v trójském koni, spíš než filmové záběry to připomíná malby starých mistrů.
Emočně vypjaté situace gradují za doprovodu místy lehce modernizující hudby, jejíž melodie často vystřídá prosté dunění vyvolávající dojem hromů boha Dia. Každý úder – osudu i meče – doslova cítíte. Dokonce se nabízí jedno velice příznivé audiovizuální přirovnání. Odyssea je jako Duna. Sci-fi z pouštní planety také spojovalo epické záběry s jistým vizuálním minimalismem, vytříbené audio podtrhující scény napnuté jako struna a mytologickou osudovost. Koneckonců i ta Zendaya tu je.
Má nicméně poměrně malou roli coby bohyně Athéna, která se čas od času zjevuje Mattu Damonovi v hlavní roli. Poloha stále více osudem zkoušeného a stárnoucího muže mu dobře padne, navíc je okořeněná jistou dávkou nedokonalosti a nedůvěry například ve sporech s posádkou nebo vůči bohům. A i když antičtí bohové byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami, největšími narušiteli řádu jsou i v Odyssee lidé.
Docela dost prostoru dostává Odysseův syn Télemachos, na jehož prvotní nevyzrálost a mladost se Tom Holland také hodí. Rodinné trio završuje vynikající Anne Hathaway jako ztrhaná a trápící se manželka Pénelopé. A zatímco Odysseus bojuje s živly, bohy a monstry – a taky s vlastním svědomím –, právě Pénelopé a Télemachos čelí na Ithace obhroublým nápadníkům zdánlivě ovdovělé ženy v čele s nádherně slizkým Robertem Pattinsonem.
A kdo se z jakýchkoliv důvodů ošíval nad Lupitou Nyong’o v roli Heleny, budiž uklidněn, že její role je minimální. A v žádném případě není rušivá či nevhodná, casting je veskrze kosmopolitní. Podobně to platí i o Elliotu Pageovi, u kterého se všichni báli, že se svou drobnou postavou bude hrát Achillea. Místo toho dostane pár okamžiků na plážích Tróje a pár coby hlas záhrobí a svědomí.
Odyssea je nicméně tak moc silný film, že tváří v tvář těm nejzarytějším nesnášenlivcům naprosto převálcuje jakékoliv kontroverze či kyselé komentáře. Anebo i ty výtky ke kostýmům. Christopher Nolan zfilmoval syrový a většinu času zcela strhující snímek. Do tří hodin vměstnal dvacetiletou Odysseovu pouť, aniž by nudil – či aniž by ji uspěchal.
