Nedařilo se mu v podnikání, tak ve volné chvíli vytvořil doslova zbytečnou aplikaci. Vydělal na ní miliony
Vznikl za tři hodiny, skoro nic neumí a vypadá jako obyčejný web vygenerovaný umělou inteligencí. Přesto na něm Outbid.lol vydělal miliony.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte ty nejlepší na Googlu častěji.
Devětadvacetiletý německý vývojář Jonathan Wilke přešlapoval u plotny a připravoval si večeři. Na obrazovce přitom sledoval, jak jeho AI kódovací asistent Cursor pracuje na projektu, kterým ho ve volné chvíli zaúkoloval. Nešlo o žádný složitý technologický experiment. Wilke jen zkoušel, co mu umělá inteligence dovolí a jestli by mu třeba prostřednictvím jednoduché aplikace nedokázala vydělat něco málo bokem.
Sám se živí provozem vlastních webových projektů. V práci se mu ale pomalu, ale jistě přestávalo dařit, a tak hledal způsob, jak výpadek příjmů zalepit. Zároveň ale nechtěl trávit týdny vývojem, a tak hledal něco, co zabere minimum času i práce. Výsledkem se stal web Outbid.lol. V podstatě primitivní tabulka propojená s platební bránou.
Firmy v ní soutěží o co nejvyšší pozici a rozhoduje jediná věc: kolik jsou ochotné zaplatit. Wilke původně počítal s tím, že mu experiment vydělá nanejvýš pár dolarů. O dva dny později měl na účtu o 132 tisíc dolarů více, tedy zhruba 2,8 milionu korun. Dnes už příjmy z projektu podle něj dosahují téměř 250 tisíc dolarů, v přepočtu asi 5,3 milionu korun.
Princip je přitom opravdu nesmyslně jednoduchý. Na webu nenajdete tlačítka pro lajkování, uživatelské recenze ani doporučovací algoritmy. Nejde ani o katalog, který by firmám pomáhal získávat zákazníky. Outbid.lol je jednoduše placený žebříček, v němž o pořadí rozhoduje výše částky.
První velkou sázku na tento bizarní model udělal projekt Trycomp.ai. Za první místo bez váhání zaplatil 10 tisíc dolarů, tedy zhruba 210 tisíc korun. Utratil tak pětimístnou částku jen proto, aby se objevil na vrcholu stránky, jejíž jedinou funkcí bylo zobrazovat právě tento žebříček.
A právě tahle transakce byla pro Wilkeho klíčová. Rozhodnutí zaplatit 10 tisíc dolarů za prakticky nic bylo natolik absurdní, že o něm ve velkém začali debatovat zvědavci na sociálních sítích. Outbid.lol díky tomu získal pozornost, kterou by si jinak vybudoval jen stěží. Z projektu se stala virální atrakce a firmám najednou začala snaha bojovat o místo na jeho žebříčku dávat smysl.
Umístění v žebříčku stojí minimálně deset dolarů, tedy asi 210 korun. Kdo chce obsadit první příčku, musí současného lídra přeplatit alespoň o pět dolarů, zhruba 105 korun. Firmy, které už v tabulce jsou, přitom nemusí při každém posunu platit celou novou částku. Stačí doplatit rozdíl mezi svou současnou pozicí a částkou, za kterou je někdo přeskočil.
Souboj o vrchol tak může nabrat rychlé tempo. O první místo se aktuálně přetahují dvě firmy. První, platforma see.io, je z oblasti takzvaného vibecodingu, tedy nástrojů, které dokážou z textového zadání během několika minut vytvořit funkční web nebo aplikaci. Momentálně vede s částkou 17 001 dolarů, tedy přibližně 357 tisíci korunami, zatímco marketplace pro spolupráci značek s tvůrci Tutti je druhý s 16 tisíci dolary, tedy asi 336 tisíci korunami.
Wilke však není v online byznysu žádným nováčkem. Jako programátor na volné noze pracuje už od svých šestnácti let. Jeho hlavním zdrojem příjmů se postupně stala vývojářská šablona Supastarter, která má firmám usnadnit a urychlit vývoj aplikací. Nejlevnější licence stojí 224 dolarů, tedy zhruba 4,7 tisíce korun, a produkt mu stabilně vynášel zhruba 10 tisíc dolarů měsíčně, tedy přibližně 210 tisíc korun.
Jenže několik týdnů před spuštěním Outbid.lol začal právě tento prodej zpomalovat. Wilke se proto ve snaze dorovnat rozdíl ve své výplatě inspiroval weby jako TrustMRR, stránkou, kde mohou firmy za poplatek veřejně ukázat, kolik peněz vydělávají a současně se poměřovat s konkurencí.
Wilke chtěl vytvořit něco podobného, jen bez složitého napojování na účty jednotlivých firem, které by mu musely umožnit třeba přístup k údajům o svých příjmech. Místo toho přišel s mnohem jednodušším pravidlem: kdo chce být v žebříčku, jednoduše zaplatí. „Šlo o tu nejsnazší cestu,“ popisuje v rozhovoru pro web High Signal.
Když projekt v polovině srpna vypustil do světa, žádné velké finanční žně nečekal. Na síti X měl sice základnu 11 tisíc sledujících, samotný projekt ale vnímal spíš jako večerní experiment. „Myslel jsem si, že když to hodí pár stovek dolarů celkově, bude to fajn,“ vzpomíná.
Po prvním velkém nákupu se ale zájem rozjel ve velkém. Firmy začaly soupeřit o přední příčky a z původního experimentu se stal nečekaně výnosný reklamní prostor. Úspěch ale znamenal také výrazně více práce. Zatímco první verzi webu Wilke vytvořil za zhruba tři hodiny, po spuštění se jeho nenápadná bokovka změnila v zaměstnání na plný úvazek. Údržbě projektu nyní věnuje podle serveru High Signal zhruba 12 hodin denně. Musí totiž odbavovat platby, opravovat automatické zařazování firem do kategorií a hlídat, zda uživatelé neporušují pravidla stránky.
Rychlý úspěch ovšem okamžitě vedl ke vzniku desítek kopií Wilkeho projektu. Podle vývojáře však imitátoři paradoxně pomohli jeho webu udržet si stabilní pozornost, zatímco sami nakonec finančně prodělali.
Sám ale pochybuje o tom, zda současný model může fungovat dlouhodobě. Na web proto přidal sekci Today, která má uživatele motivovat k opakovanému soupeření o přední příčky v průběhu dne. I tak si uvědomuje, že tento mechanismus má své limity. „Upřímně nevím. Myslím si, že jakmile opadne prvotní povyk a klesne návštěvnost, lidé už v umístění neuvidí návratnost investice,“ přiznává.
