Nejdřív psala blogy, pak odpovídala trollům na internetu. Dnes má vlastní značku oblečení s drzými hláškami
Martina Bechyňová bývala, jak sama říká, Head of Trolling, dnes prodává oblečení s vlastními texty. Na sociálních sítích má desítky tisíc sledujících.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Pod značkou Inkoustová tečka vytváří Martina Bechyňová oblečení, sešity i knihy se svými autorskými texty. Mezi nejprodávanější kousky patří trička i mikiny, které na sobě mají mnohdy jednoduché hlášky: ne, nevím, nezajímá. Právě jí vychází třetí kniha, navrhuje produkty i jiným firmám a blíží se k obratu kolem 7 milionů korun. Na začátku to měl být přitom vše jen merch a doplňkový prodej.
Psaní přitom bavilo Martinu Bechyňovou odjakživa. „To byla taková moje vedlejší linka už od základky,“ říká. Blogy si kódovala už v jedenácti letech, doma měli brzy počítač i internet a hodně ji naučil starší bratr. Chtěla jít na uměleckou školu, jenže doma panoval názor, že uměním se nedá uživit, a tak vystudovala cestovní ruch. Psaní ji ale bavilo stále, a tak se rozhodla, že tímhle směrem půjde stůj co stůj.
Proto hned po škole nastoupila jako copywriterka do Bonami, kde psala popisky produktů a texty do newsletterů. V té době vydala samonákladem i svou první knihu nazvanou Minimalismus. Název se ukázal jako trochu nešťastný, i když jí paradoxně otevřel dveře. Média z ní udělala první Češku, která napsala knihu o minimalismu, a dostala se i do televize. „Já se takhle vždycky někde nachomejtnu a pak nechápu, jak se to stalo. Připadala jsem tehdy si dost nepatřičně, protože opravdová minimalistka, co nepotřebuje ani postel, nejsem. Správně se ta kniha měla jmenovat spíš Optimalismus,“ dodává Martina Bechyňová.
Prodej knihy, která slavila úspěch, jí dal odvahu odejít na volnou nohu. „Já dávám výpovědi zásadně ve chvíli, kdy nemám nic jistýho jinýho,“ směje se. Především díky sociálním sítím pak dělala externí copywriterku, idea makerku a social media manažerku pro různé klienty i agentury. Právě mezitím, před víc než deseti lety, vzniklo i jméno Inkoustová tečka. Nejdřív jen jako přezdívka pro ni samotnou, a v roce 2018 pod ním vydala další knihu Slovní hříčky.
Přes doporučení se pak dostala do Liftaga. Po ruském útoku na Ukrajinu firma upravila logo do barev ukrajinské vlajky a strhla se vlna hejtů. Martina Bechyňová, tehdy šéfka komunikace, se rozhodla komentáře přestat ignorovat a místo toho na ně vtipně odpovídat. „Vymýšleli jsme kreativní způsoby, jak odpálkovat lidi, kteří vám neustále nadávají,“ popisuje práci, za kterou získala cenu Grand Prix Talent na soutěži Zlatý středník, tehdy už jako creative director. V Liftagu strávila celkem tři roky, odešla v roce 2024.
Po odchodu jí zůstali klienti, psala například pro Ambiente nebo pivovar Matuška a rozhodla se rozjet svou vlastní značku oblečení. Přišla s mikinami, tričky a dalšími produkty, které nesly její autorské texty a slavily úspěchy především na Instagramu, kde má dnes přes 50 tisíc sledujících. V roce 2024 jí přišlo asi 800 objednávek, ale v roce 2025 to vystřelilo prudce nahoru, až ji to samotnou překvapilo. „Stačilo dát tričko do stories a bum, přišlo 200 objednávek,“ popisuje. Obrat značky byl ten rok zhruba čtyřikrát vyšší než v roce 2024, kolem třech milionů korun.
Proč její hlášky a slovní hrátky u lidí tak rezonují, sama úplně nedokáže říct. Nápisy na oblečení i na jejím Instagramu jsou jednoduché, přímé a trochu drzé, sama v tom vidí i symbol drobné rebelie. „Třeba takové triko NE si kupují stavaři na teambuilding, učitelky ve školkách i divadelní party. Limitované kousky jako například oblíbenou báseň Voníš pouštím jen jednou za čas a v malých sériích,“ vysvětluje. S žádostí o vymýšlení merche ji začali oslovovat i jiní, například Festival kreativní byrokracie, který chtěl merch pro úředníky, nebo kampaň #tochceodvahu ke Světovému dni duševního zdraví.
Třeba takové triko NE si kupují stavaři na teambuilding, učitelky ve školkách i divadelní party.
Letos se rozhodla značku posunout ještě dál. „Rozjela jsem to docela megalomansky a ve velkém investovala,“ popisuje. Zaměstnala kolegyni na hlavní pracovní poměr, pronajala si dva prostory, nakoupila vybavení a skladové zásoby. „Vyrostlo mi to pod rukama rychleji, než bych kdy předpokládala, takže jsem najednou řešila věci, o kterých jsem do té doby neměla ani tušení. Připravená jsem na to rozhodně nebyla a nebýt skvělé mentorky, která je v e-commerce o mnoho levelů dál, asi bych to nezvládla ustát,“ říká.
A ačkoliv letos v létě přišla okurková sezóna, je obrat vyšší než v předchozím roce a značce se daří, o produkty Inkoustové tečky je stále stejně velký zájem. Míří tak letos k obratu kolem sedmi milionů korun. Přesto Martina Bechyňová nechce značku hnát na čistý objem za každou cenu.
„Byla jsem nastavená hodně na výkon a na to vytočit to co nejvíc, abych zvládla pokrýt stále se zvyšující náklady,“ říká a dodává, že řešit neustálou propagaci, statisícové obraty měsíčně a další náležitosti s podnikáním jí jednak připravují o svobodu, které si na volné noze nejvíce vážila, a také mají vliv na její kreativitu. I proto neplánuje dělat stále nové produkty a zvyšovat počty, ale spíše se držet při zemi. Chce se nyní věnovat i nové knize Kobylka, která jí vyšla v listopadu.
