Nikdy nerekonstruoval ani byt, teď v Jizerkách staví na místě vyhořelého zámečku. Rozpočet se ztrojnásobil
Podnikatel Martin Půlpitel koupil v roce 2021 pozemek, kde stál lovecký zámeček. Po pěti letech začal stavět chatu pro rodinu, přátele i školy.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
V zimě je silnice přes hřeben Jizerských hor zavřená a Smědava se mění v konečnou. „Musíte vystoupit a dál můžete jedině na lyžích,“ popisuje spoluzakladatel vývojářského studia Ackee Martin Půlpitel. Právě tady, na samotě s jedinou další horskou chatou a nástupem na Jizerskou magistrálu, si staví vlastní chatu. Na pozemku, kde stával lovecký zámeček hraběte Franze Clam‑Gallase, zůstaly po požáru jen základy a zdivo komínů. Půlpitel přitom dosud nic nepostavil ani nikdy nerekonstruoval byt. Pozemek koupil v roce 2021, příprava stavby začala v posledních týdnech a hotovo má být v létě 2028.
K horám má dvaačtyřicetiletý spoluzakladatel stomilionové agentury blízko od dětství. Jeho prarodiče pocházeli ze Špindlerova Mlýna, kde s bratrem v devadesátých letech trávil každé prázdniny, a roky měl nastavené hlídací psy na pozemky a domy v Krkonoších i Jizerských horách. Na Smědavu ho ale přivedly hlavně běžky, jeho nejoblíbenější zimní sport. „Při bruslení to celkem frčí, svaly pracují, uháníte zasněženou krajinou a máte spoustu času na přemýšlení. Neruší vás telefony, kolegové ani další lákadla v Praze,“ popisuje.
Lovecký zámeček si tu v letech 1910 a 1911 nechal od frýdlantského stavitele Josefa Höniga postavit Franz Clam‑Gallas. Sloužil jako zázemí pro jizerskou oboru, kterou jeho rod vybudoval o šedesát let dřív na ploše 55 kilometrů čtverečních. Už jen ploty, brány a pasti obory tehdy podle Jana Vondráka z libereckého architektonického studia Mjölk stály bezmála 22 tisíc zlatých, v dnešních cenách zhruba sto milionů korun.
Po válce sloužil zámeček jako ubytovna lesních dělníků a kvůli jejich nedbalosti v listopadu 1969 vyhořel. V devadesátých letech na starých sklepech vznikla betonová deska pro nový dům se stanicí horské služby, pokus o obnovu ale ztroskotal na nedostatku peněz.
„Franz Clam‑Gallas byl mecenášem své doby, podporoval mnoho sociálních aktivit, staral se o krajinu i rozvoj měst. Pro mě je naprosto neuvěřitelné, že tak výjimečné místo bylo šedesát let zanedbané a zpustlé. Asi to čekalo na mě,“ usmívá se Půlpitel a doplňuje, že od koupě pozemku k přípravě stavby uběhlo pět let.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„To je bohužel realita stavění v Česku. A všichni mi říkají, že to bylo ‚rychlé‘,“ popisuje Půlpitel. Ten se sice schůzek se správou chráněné krajinné oblasti trochu obával, projekt se ale úřadu líbil a podnikatel od něj dostal řadu dobrých rad. Prodlevy se však propsaly i do peněz. Původní rozpočet z architektonické studie musel podnikatel navýšit na trojnásobek.
„Ceny vyletěly hlavně kvůli ruské válce na Ukrajině a vysoké inflaci v Česku,“ vysvětluje. Stavbu platí z peněz, které vydělal podnikáním v Ackee. Předloni tam po dvanácti letech předal vedení kolegovi Markovi Přibáňovi, na rok odjel s rodinou do USA a vrátil se s přesvědčením, že v Evropě se žije kvalitněji.
Na svůj projekt si Půlpitel vybral právě Mjölk, jehož práci delší dobu sledoval. Na původních základech vyroste úplně nový dům ze dřeva z Jizerských hor a rudolfovské žuly. Osově ho rozdělí dva apartmány, každý s dvanácti lůžky, které bude možné v případě potřeby propojit.
Vstupuje se kamennou podzemní částí s lyžárnou a kolárnou. Prosklené přízemí s velkým krbem, kuchyní a dlouhým jídelním stolem se otevírá do okolní krajiny a ložnice budou ve druhém podlaží. V podkroví vznikne herna pro děti, která poslouží třeba i na lekce jógy, a k tomu přibudou tři sauny. Bývalá garáž na kočáry u vjezdu na pozemek se promění v samostatný apartmán se čtyřmi lůžky.
Další kapitolou je zahrada. Původní majitelé u zámečku zakládali malou botanickou zahradu, a tak na pozemku dodnes rostou druhy, které v Jizerských horách běžně nenajdete. „Zahradu bychom chtěli citlivě obnovit. Nechceme ji však násilně kultivovat. Naším záměrem je, aby zahrada dál působila jako jizerská louka. To, co zbylo z původní výsadby, bude vždy připomínat, že tohle místo má hlubokou historii,“ popisuje Vondrák.
Chatu chce Půlpitel využívat s rodinou a partou přátel i jejich dětmi, se kterými léta jezdí po Česku a na každoroční přechod po horských chatách v Alpách. Inspirací mu byly Jablochaty zakladatele Jablotronu Dalibora Dědka, které mohou využívat jeho zaměstnanci. Občas ji chce pronajmout školám na pobyt v přírodě a každý rok do ní pozvat některou neziskovou organizaci. „Všichni mě varovali, že kvůli schvalovacímu procesu to bude běh na dlouhou trať. Ale já jsem celoživotní optimista a navíc mám rád výzvy. Rád dělám věci pořádně a česká krajina si zaslouží krásnou stavbu,“ uzavírá Půlpitel.
