Po desetiletí je to ve velkém byznysu neměnná mantra: pokud chcete vyrůst, musíte dříve či později začít najímat lidi. Dnes ale tento předpoklad není nutné splnit. Velmi rychle totiž vyrůstá zcela nová třída podnikatelů, kteří budují ohromně ziskové společnosti, aniž by na výplatní pásce měli jediné jméno. Kromě toho svého.

Kouzlo tohoto fenoménu spočívá v tom, že umělá inteligence už neslouží jen jako nástroj pro korekturu textu nebo rychlé vyhledávání. Změnila se v kompletní ekosystém podřízených. Podnikatelé si dnes běžně skládají virtuální týmy takzvaných AI agentů. Zatímco dříve musel zakladatel najmout copywritera, programátora či specialistu na zákaznickou podporu, dnes tyto role zastanou modely. Ty dokážou samy vyřizovat e-maily, tvořit marketingové strategie, schvalovat vracení peněz nebo psát a opravovat programovací kód.

Příkladem toho, kam až se dá tento model dotáhnout, uvádí portál Wall Street Journal americký podnikatel Ben Broca. Svoji firmu Polsia, která staví automatizované AI nástroje, jež kompletně odbavují provoz a operativu menších firem, řídí z pohodlí obývacího pokoje. Za pár měsíců fungování dokázal získat deset tisíc platících zákazníků a od investorů vybral v přepočtu stamiliony korun. Letos míří k tržbám kolem deseti milionů dolarů (zhruba 210 milionů korun).

A Broca rozhodně není výjimkou, což potvrzují i data. Analýza giganta v oblasti online plateb, společnosti Stripe, ukázala, že počet firem o jednom člověku, které generují roční obrat přes milion dolarů, se během posledních dvou let zdvojnásobil. Ještě rychleji přitom roste počet těch, co překračují hranici deseti milionů dolarů ročního obratu, ten se za stejné dva roky téměř ztrojnásobil.

Umělá inteligence také otevírá dveře lidem, kteří by dříve v technologickém světě neměli šanci. Díky vibe codingu si po večerech dokáže kdokoliv naklikat a zprovoznit platformy, které mohou vydělávat, aniž by tušil, jak fungují servery v pozadí.

Vize osamělých milionářů řídících své firmy z gauče má ale i své stinné stránky a nese s sebou nová, nečekaná rizika. Tím prvním je paradoxní ztráta konkurenční výhody. Pokud je díky AI extrémně snadné a levné postavit komplexní produkt, je stejně snadné ho zkopírovat. Jinými slovy, je mnohem těžší vyniknout a udržet si zákazníky.

Druhým, často opomíjeným problémem, jsou skryté náklady. Provoz nonstop běžících AI agentů, kteří neustále analyzují data a komunikují se zákazníky, není zadarmo. Technologické firmy si účtují poplatky za objem zpracovaných dat a účty za tyto virtuální pomocníky se mohou velmi rychle vyšplhat do stovek tisíc dolarů.

Mnoho sólo podnikatelů tak zjišťuje, že to, co ušetřili na mzdách za zaměstnance, nakonec odevzdají velkým korporacím za pronájem jejich modelů a kapacit. Na vlastní kůži to pocítil i zmiňovaný Broca. Ten přiznal, že u řady zákaznických účtů dlouho prodělával, proto nakonec přešel na bezplatné open-source modely z Číny.

Navzdory těmto překážkám je ale jasné, že stojíme na prahu obrovské transformace toho, co znamená slovo podnikání. Studie Harvard Business School, která zkoumala 50 tisíc startupů, zjistila, že firmy zaměřené na AI mají v průměru o čtvrtinu méně zaměstnanců než ostatní firmy ve vzorku. Otázkou pro nejbližší roky tak zůstává jen to, kdo jako první pokoří metu miliardové firmy o jediném člověku.