Nukleární apokalypsa nikdy nebyla tak zábavná! Seriál Fallout je brutální i vtipný jako herní předloha

Válka. Válka se nikdy nemění. Ještě štěstí, že se Fallout z videohry proměnil na seriál. Povedl se velmi dobře, podobně jako The Last of Us.

Michal MančařMichal Mančař

fallout-box

Foto: Amazon

Mladá Lucy opouští bezpečí Vaultu, aby se vydala do radioaktivní pustiny světa Falloutu…

0Zobrazit komentáře

Na začátek rychlé shrnutí pro ty, kteří se už už chtějí usadit u obrazovky – seriál Fallout na streamovací službě Amazon Prime Video se povedl. Vedle The Last of Us na HBO je to další velice dobře zfilmovaná adaptace videoherní předlohy. A právě se seriálovým TLOU má leccos společného, liší se však v menší osudovosti a ve větší dávce humoru. Přesně jako herní vzor. Kdo Fallout hrál, především pak jeho novější díly, bude nadšený. Kdo ho nezná, užije si nejspíš tu nejzábavnější postapokalyptickou podívanou.

Na streamovací službě Amazon Prime Video si už teď pustíte všech osm dílů první řady seriálu Fallout. O co v něm jde? Dvě stě let po jaderné válce se mladá Lucy (Ella Purnell), obyvatelka jednoho z Vaultů neboli korporátní Amerikou zkonstruovaných protiatomových krytů, vydává na povrch hledat svého uneseného otce. Mladík Maximus (Aaron Moten) je rekrutem Bratrstva oceli, organizace mísící mystiku a vojenský řád, jenž se stane panošem svého opancéřovaného velitele. Walton Goggins zase hraje bezejmenného ghúla – člověka, jemuž záření dalo příliš velkou dávku dlouhověkosti –, který se coby obávaný pistolník vydává získat odměnu vypsanou na hledaného vědce.

Cesty této trojice postapokalyptickou budoucností se samozřejmě protnou. A to napříč zdevastovanou pustinou, kde stěží přežívají zmutovaní švábi. V ruinách kdysi obrovských amerických měst. I uprostřed osad, v nichž navzdory atomové apokalypse přežívají, ba co víc, občas i vzkvétají lidské komunity. A stejně jako ve všech hrách značky Fallout se to děje nejen se smrtící dávkou radioaktivity, zoufalství a napětí, ale také s pořádnou porcí černého humoru.

Co když herní Fallout neznám?

Tak to vůbec nevadí! Seriálový Fallout i díky osmidílnému formátu budete chtít zhlédnout za večer (a noc), nanejvýš za dva. Do svého světa po jaderné válce vás dostatečně uvede, aniž by to působilo příliš polopaticky. Bude vám blízká neznalost mladé Lucy, jež objevuje svět, který je od téměř idylického a směšně naivního života ve Vaultech na míle vzdálený. V případě Maxima pocítíte strádání fyzické a duševní, které obyvatelé zpustošeného světa prožívají – i se zasmějete, třeba když se toto dítě zničeného světa potká s vymoženostmi dávno vybombardované civilizace.

Nejvíc vás ale bude bavit skorolidský lovec lidí, neumírající ghúlí desperát v podání Waltona Gogginse. Má v sobě něco z těch nejhorších (tedy nejlepších!) westernových padouchů. A taky velkou dávku Muže v černém ze seriálového Westworldu. Však tenhle v jeho prvních řadách velmi povedený mix robotů a westernu má také na svědomí producent Falloutu Jonathan Nolan, bratr slavnějšího Christophera.

Gogginse si mimochodem užijete i bez ghúlího make-upu ve scénách z dob předtím, než se konspiracemi protkaná studená válka rozžhavila do atomového běla. Ty ve sledování vůbec neruší, naopak střídání úhlů pohledu přidává Falloutu na svěžesti a pomáhá udržet celkové tempo, když třeba jedna z dějových linek začne zpomalovat. Hlavně dění ve Vaultu se občas táhne, podobně postava Maxima a její osud dovedou být unylejší. Ale to, co představují, k Falloutu neodmyslitelně patří. Však voják v energozbroji krášlí obal většiny videoher této značky.

Unikne vám bez znalosti herní série spousta narážek a odkazů? To určitě ano, ale pro streamovaný Fallout jsou kulisou, nikoliv stěžejním bodem, který je nutné znát. Každý díl ukáže jiný aspekt svého postapokalyptického světa, skrze nějž kráčí (někdy spolu, někdy ne) zmíněné tři postavy. Vlastně čtyři, protože k trojici protagonistů přibude i Lucyin bratr Norm, jenž začne odhalovat pravou povahu Vaultů. Kdo hry hrál, tak už dobře ví…

Je seriál tak dobrý jako hry?

Místy ano! Videoherní předchůdci patří k tomu nejlepšímu, co kdy na počítačích a konzolích vyšlo. První Fallout, jenž nedávno oslavil 25 let, je tomu seriálovému nejvzdálenější nejen časově. Byl ze všech nejvíc syrový, šedivý, depresivní. Fallout na Amazonu si ale bere mnohem víc z dalších dílů (včetně New Vegas), které přidaly na humoru. A bere si toho opravdu, ale opravdu hodně. Kdo hrál alespoň jeden díl, potká snad v každém záběru aspoň malý náznak dobře známého světa.

Takhle má vypadat filmová či seriálová adaptace počítačové hry.

Je až s podivem, kolik toho tvůrci do osmi epizod nacpali. Od s velkou mírou věrnosti zpracovaných pilířů falloutího univerza, jako je celý projekt Vaultů, až po drobné jednotliviny, třeba jen předměty, místa a názvy známé z her. Power armor. Stimpak. Shady Sands. Dogmeat. Mr. House. Red Rocket. West Tek. RadAway… Vodní čip!!! To všechno a mnohem víc se do seriálu dostalo. A to zcela přirozeně, ne jako okatě mrkající úlitba fanouškům. A slyšíte to taky? No jasně, to je kapela The Ink Spots a její songy Maybe nebo I Don’t Want to Set the World on Fire.

Prostě a stručně – takhle má vypadat filmová či seriálová adaptace počítačové hry. Což je disciplína, která se filmařům historicky moc nedaří. Výjimku v poslední době přinesli třeba Edgerunners podle Cyberpunku nebo Arcane s inspirací v League of Legends, především však loňský seriál The Last of Us od HBO, který stejnojmenný videoherní hit zpracoval vynikajícím způsobem. Fallout je TLOU v mnohém podobný. Také vás v každé epizodě protáhne nějakou jinak drásavou částí svého postapo světa. A také se velice věrně trefuje do stejných terčů jako předloha. Akorát zatímco The Last of Us byl silně tlumený příběh o naději a zoufalství, Fallout přidává v nadsázce.

Válka. Válka se nikdy nemění…

Humor a odlehčení Falloutu na Prime Videu pramení především z absurdity a rozdílnosti světů před válkou a po ní. Tedy idealizované a stylizované Ameriky, která sice ovládá nukleární energii a v rodinných domcích má robotické sluhy, ale zároveň sleduje černobílé televizory a pyšní se zakulacenou a puntíkovanou estetikou padesátých let. Anebo se bojí hrozby komunistů v Hollywoodu. Na druhé straně jsou zbídačené zbytky civilizace, v níž zmutovaná monstra, radioaktivita a kanibalové jsou skoro tak nebezpeční jako jiní přeživší.

Dalším zdrojem pobavení je kolikrát přehnaná krvavost, která videoherním vzorům také není cizí. Nože se zapichují, hlavy vybuchují a kosti trčí z ran tak akorát na pomezí rozesmívající přehnanosti a brutální nechutnosti. Jestli jste někdy ve Falloutu úspěšně zamířili na hlavu nepřítele, tak víte, co čekat. Až se vlastně chce říct, že i díky takovým detailům je seriál Fallout pro znalce předlohy nutností. Každopádně i neznalé zájemce o dávku postapokalyptického napětí, zábavy a akce dovede potěšit.

dubnovemovies-2

Přečtěte si takéFilmy a seriály na duben 2024: Fallout, Franklin, Rebel Moon 2 a MijazakiNa co koukat v dubnu? Fallout bude bomba, druhý Rebel Moon špatný, Zendaya v milostném trojúhelníku

Fallout ale rozhodně není dokonalý, za zmínku stojí třeba nevyváženost vizuálního zpracování, kdy se postavy jednou procházejí skutečnými, ale prostě „jenom“ zanedbanými, špinavými a narezlými místy, jindy jsou v okatě vyumělkovaných kulisách a trikových lokalitách. O rozdílném tempu jednotlivých dějových linek už byla řeč. Závěr seriálu toho sice dost zakončí, ale dveře do budoucna nechává přespříliš otevřené. Všudypřítomný humor může místy otravovat. A to nejen vážněji naladěné diváky, někdy je ho prostě až moc.

Na druhou stranu, Fallout vždycky byl právě takový. Svůj postapokalyptický příběh o lidském přežití dokázal vyprávět syrově a surově, až z něj místy mrazilo. Načež přišel s komediálními okamžiky, které byly karikaturou trefující se do Spojených států v době studené války i do světa naší současnosti. V tom zůstává seriál na Amazonu stejný. Slavná citace z Falloutu říká, že válka se nikdy nemění. Fallout se tentokrát změnil – ze hry na seriál. Ale to, co ho dělá skvělým, se nemění.

V Praze se začal natáčet Franz, životopisný snímek o Kafkovi. Spisovatel zde strávil většinu života

Franz Kafka patří k nejvýznamnějším autorům 20. století. Jeho próza zdůrazňující absurditu života, lásky či společenského uspořádání je zcela nadčasová.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

franz-kafka-prague-1

Foto: Midjourney/CzechCrunch

Život i dílo Franze Kafky jsou bytostně spjaty s Prahou, teď zde o něm vzniká film

0Zobrazit komentáře

Letos 3. června uběhne přesně sto let od smrti Franze Kafky, jedné z nejvýznamnějších osobností světové literatury 20. století. Ačkoliv jeho dílo, obsahující trojici románů, řadu povídek a novel a dopisy, se dočkalo mnoha filmových zpracování, jeho osobní příběh dosud mnoho prostoru na plátně nedostal. Teď se ale v Praze začíná oficiálně natáčet film Franz od režisérky Agnieszky Holland, která si klade za cíl vzdát mu hold v komplexním životopisném dramatu.

Vystudovaný právník, jenž se většinu života živil coby úředník v pojišťovně, je známý především jako autor existencialistických textů, které se zabývají tématy vyřazenosti, izolace, odcizenosti a neporozumění. Jeho hrdinové často čelí ponížení a končí v bezvýchodných situacích. Kafkovo dílo ovšem obsahuje i specifický typ absurdního humoru a ironie, který zdůrazňuje nesmyslnost mnoha aspektů života a utrpení. Autorovy postavy se většinou stávají oběťmi byrokracie nebo bizarních systémů společenského uspořádání.

Důležitou roli v Kafkově tvorbě přitom hrají zkušenosti z práce a z města, kde strávil většinu života – Prahy. V roce 1902 v dopise Oskaru Pollakovi sám napsal: „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo -. Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout.“

franz_agnieszka_holland

Foto: Marlene Film PRoduction

Fotografie z natáčení filmu Franz. Zleva: Štěpán Klán, Šárka Cimbalová, Agnieszka Holland, Tomasz Namiuk

České hlavní město je tak nejlepší možnou lokací pro natáčení jeho biografie. Chystaný snímek Franz byl ve fázích příprav od konce loňského roku a podle informací serveru The Prague Reporter první klapka padne v pátek. Filmový štáb začne kolem Malé Strany a Starého Města, tedy v místech Kafkova narození. Později se má produkce přesunout na malostranskou část Karlova mostu, do Josefova, do ulice Konviktská a na Loretánské náměstí. Natáčení má probíhat do konce května.

Návštěvami míst v Praze, která jsou úzce spojená se slavným spisovatelem, lze strávit mnoho času. Na náměstí Franze Kafky, sousedícím se Staroměstským náměstím, koncem 19. století stával Kafkův rodný dům a dnes zde lze najít alespoň pamětní tabuli označující místo jeho narození. Nedaleko se nachází Staronová synagoga, kde se konala jeho bar micva, a následně lze vyrazit například do Zlaté uličky, kde stojí dům číslo 22. Kafka zde pobýval se svojí sestrou, když chtěl mít klid na psaní.

Z Dělnické úrazové pojišťovny, někdejšího pracoviště spisovatele, je dnes Hotel Century Old Town, a z Kafkovy pracovny je jeden z dostupných apartmánů. Po cestě v jeho stopách pak lze navštívit Café Louvre na Národní třídě, kde se Kafka často setkával s blízkými přáteli, nebo Café Arco, odkud to měl blízko do práce. Na Novém židovském hřbitově v Olšanech se nachází místo jeho posledního spočinutí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zatímco za svého života vydal jen pár povídek a coby umělec byl téměř neznámý, během Hitlerova nástupu k moci se Kafkovo dílo stalo známé ve Francii a po válce také v německy mluvících zemích. V 60. letech pak proniklo do celého světa. Časem se – dokonale v duchu jeho absurdistické vize světa – z míst s ním spojených, pomníků a soch staly až bizarní turistické atrakce.

„Když jsem přijela do Prahy, vnímala jsem to město skrze jeho dílo a život. Viděla jsem Kafku všude a téměř se ztotožnila s jeho stydlivou povahou, ambivalentním židovstvím a jeho protiklady,” vysvětlila Holland v rozhovoru pro Czech Film Magazine. Franz bude pro režisérku druhým biografickým filmem o známé osobnosti spojené s českem – v roce 2020 vyšel její film Šarlatán oléčiteli Janu Mikoláškovi. Na historické látce pracovala také mnohokrát v minulosti, ať už jde o válečné drama Evropa, Evropa nominované na Oscara nebo oceňovanou minisérii HBO Hořící keř.

Kafkova biografie pro zkušenou filmařku nicméně představuje nemalou výzvu, ať už kvůli vlastnímu vztahu s ním, nebo jejím uměleckým ambicím. Snímek má shrnout mnoho aspektů Kafkova života, ať už jde o složitý vztah s otcem, několik selhaných lásek a neustálou úzkost, nebo tragickou smrt způsobenou rakovinou hrtanu. Zároveň má však zkoumat jeho umělecký význam, silně rezonující dodnes.

„Chci to pojmout jako svým způsobem koláž, sestavu scén a příběhů z jeho života a knih. Scén, které ukazují, co se jeho blízkým stalo v budoucnu – jako jeho sestře, jejíž smrt předpověděl. A také scén z dnešní Prahy, kde plní roli turistické atrakce, a přesto se jeho tichá přítomnost zdá nesmrtelná,“ řekla režisérka. Úryvky z života spisovatele se ve filmu mají prolínat s vlivy jeho tvorby.

franz-kafka-grave

Foto: Michaela Mazáneková/CzechCrunch

Hrob Franze Kafky v pražských Olšanech

Mezi nejznámější Kafkova díla patří novela Proměna, jejíž hrdina se na začátku jednoho dne probudí a zjistí, že se z něj stal obří hmyz. Místo aby ale, zcela adekvátně, propadl šílenství z naprosto neskutečné události, začne řešit, jak svůj stav skrýt před rodinou nebo jak půjde do práce. Novela má řadu interpretací, od označení za prostou grotesku, přes kritiku měšťanské povrchnosti, po symbolické vyobrazení osamělosti.

Nedokončený román Proces zase představuje úředníka obviněného z jakéhosi neidentifikovaného trestného činu. Je za něj stíhán na svobodě a probíhá s ním mnoho soudních jednání, žádného z nich se ale není schopen zúčastnit, ani se nemůže jakkoliv obhájit. Soudní pracoviště je ve zdánlivě obyčejném činžáku, v jehož složitém labyrintu chodeb se ale hrdina nedokáže zorientovat. Mezi hlavní témata Procesu patří odcizení konkrétního člověka vůči systému bez tváře a absurdní boj se státní byrokratickou mašinérií. Kafka byl velice plodným autorem, podle odhadů ovšem 90 procent vlastní tvorby za života spálil a velká část zbytku se ztratila.

Snímek Franz má do kin vstoupit ještě letos. V obsazení uvidíme debutujícího německo-židovského herce Idana Weisse, režisérku minisérie Neortodoxní Marii Schrader nebo Ivana Trojana. Jednu z hlavních rolí ztvární také Jenovéfa Boková.

Úprava 12. dubna: V předchozí verzi článku bylo uvedeno, že natáčení filmu začalo počátkem dubna. Ve skutečnosti se začalo natáčet až v pátek 12. dubna.