Papírnictví musela zavřít, pak ho s partnerem obnovila. Dnes prodávají inkousty i pera za desítky tisíc
Zlata Vavrušková a Ondřej Chlumský budují z papírnictví Kaš-mi-daš evropský byznys. Letos očekávají tržby přes deset milionů korun a plánují expanzi.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Celé to začalo japonským razítkem. Ondřej Chlumský ho chtěl koupit své partnerce Zlatě Vavruškové, jenže v Evropě nebylo k sehnání a poštovné z Japonska stálo třikrát víc než samotný výrobek. Dvojice tehdy přemýšlela o společném podnikání, a tak se rozhodla obnovit značku Kaš-mi-daš, kterou Vavrušková čtyři roky předtím opustila. Dnes provozují na pražské Letné designové papírnictví s kavárnou, letos jim obrat už vzrostl na trojnásobek a za celý rok očekávají tržby přesahující deset milionů korun. „Budujeme takové hračkářství pro dospělé, papírenský vesmír,“ říká Vavrušková.
Zlata Vavrušková vystudovala veřejnou správu a zkušenosti s byznysem získala až v praxi. Dlouho pracovala pro americkou kosmetickou společnost Estée Lauder, díky níž často cestovala po Evropě i Spojených státech. Právě v zahraničí ji zaujala specializovaná papírnictví. „Nejvíc mě inspiroval New York. Máte tam obchod, kde není nic jiného než dřevěná razítka, nebo obchod jenom s tužkami,“ vysvětluje.
Po návratu do Prahy z jedné takové cesty si začala mapovat konkurenci v Česku. Ještě telefonem BlackBerry tehdy fotografovala výlohy papírnictví, kde podle ní většinou převažoval prodej přes pult. „A já jsem taková stydlivá. Když nevím, co chci, o věci si moc neříkám,“ vysvětluje, proč chtěla otevřít obchod, kde si zákazníci mohou produkty sami prohlížet a zkoušet.
V roce 2015 spustila e-shop a o rok později otevřela dvoupatrovou prodejnu pod Nuselskými schody. Chtěla ji propojit s workshopy a komunitními aktivitami, a tak opustila zaměstnání a začala se podnikání věnovat naplno. Ekonomicky se mu ale nedařilo. „Hodně jsem to dělala srdcem a intuicí. Nechtěla jsem si tam přinášet věci z korporátu. Říkala jsem si, že to budu dělat jinak, hezky, a lidi to ocení. Ale ono to tak nefunguje,“ přiznává Vavrušková.
V roce 2019 tak po čtyřech letech kamennou prodejnu zavřela a o rok později skončil i e-shop. Přestože se jí pak známí opakovaně ptali, zda značku neobnoví, Vavrušková už neměla energii začínat znovu. Pokračovala v kariéře v technologickém sektoru a dnes působí na vedoucí manažerské pozici v e-commerce platformě Shoptet. Její partner Ondřej Chlumský pracoval jako e-commerce manažer a stejně jako ona má zhruba dvacetileté zkušenosti s retailem. Seznámili se pracovně a postupně začali uvažovat o společném podnikání.
Svět je šíleně zdigitalizovaný. O to víc pak potřebujete něco fyzického.
V lednu 2024 se nakonec rozhodli Kaš-mi-daš obnovit a v květnu téhož roku spustili nový e-shop. Původně chtěli pouze prodávat online zahraniční papírenské produkty, které v Česku nejsou běžně dostupné, a podnikání rozvíjet vedle zaměstnání. V létě ale Chlumský objevil volné prostory v Janovského ulici v Praze 7, v září je převzali a v listopadu otevřeli prodejnu s kavárnou. Na rozjezd tehdy použili vlastní úspory, půjčky od rodiny a bankovní úvěr.
Otevření načasovali před vánoční sezonu. „Účet byl prázdný, všechno bylo ve zboží nebo tady v prodejně,“ vzpomíná Chlumský. Po Vánocích navíc přišlo náročnější období. Papírenský byznys je podle něj výrazně sezonní, největší prodeje připadají na období od poloviny srpna do konce ledna. Nájem, zaměstnance i zásoby je ale potřeba financovat celoročně. Velká část zboží navíc pochází z Asie a Ameriky, takže mezi objednávkou a prodejem mohou uplynout měsíce. „Několikrát jsme to v hlavě zavírali. Říkali jsme si však, že ještě vydržíme jednu sezonu,“ přiznává.
Nakonec trvalo přibližně rok, než si zákazníci na nové místo zvykli. Pomohla i kavárna s kávou z české pražírny Beansmith’s, díky níž se lidé vracejí nejen kvůli papírenským potřebám. „Diář a zápisník si nekupujete tak často, možná jednou za tři měsíce, za půl roku. Ale na kafe chodíte každý den,“ vysvětluje Vavrušková. Součástí konceptu je také možnost vyzkoušet si pera a inkousty přímo na místě nebo navštívit workshopy kaligrafie, japonské knižní vazby či kintsugi, tedy japonského umění opravy rozbité keramiky.
Od letošního dubna se už Chlumský věnuje firmě naplno, zatímco Vavrušková zůstává v Shoptetu a podnikání se věnuje po večerech a víkendech. V prodejně dnes pracují čtyři zaměstnanci na plný úvazek, další činnosti zajišťují externisté. Objednávky z e-shopu zatím balí přímo v prodejně a zboží skladují ve sklepě, příští rok ale chtějí mít samostatný sklad.
Po prvním roce fungování se navíc rozhodli více zaměřit na inkousty. Podle Chlumského už na českém trhu působí zavedení prodejci plnicích per, ale nabídce inkoustů se nedostává srovnatelné pozornosti. „Měli jsme pocit, že o inkoust, ten benzín do per, se nikdo moc dobře nestará,“ říká a záhy dodává: „Nebudeme úplně první obchod, kam lidi půjdou pro pero, ale chceme být první obchod, kam si půjdou vybrat inkoust do svého pera.“
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsDnes v Kaš-mi-daš nabízejí přes čtyři sta inkoustů, například korejskou značku Wearingeul, polskou KWZ nebo vlastní řadu vyráběnou českým mikrovýrobcem z Vysočiny. Nejčastěji se jejich cena pohybuje mezi 400 a 450 korunami, nejdražší pigmentové inkousty pak stojí téměř tisíc korun. S cenami per je to ale trochu jinak: ty začínají na 99 korunách, nejdražší model aktuálně vystavený v prodejně stojí až 25 tisíc. V minulosti prodali také pera za 30 až 40 tisíc korun, především sběratelům.
Podle Vavruškové dnes mezi zákazníky patří scenáristé, herci, spisovatelé, manažeři i výtvarníci, přicházejí ale také mladí lidé, kteří se chtějí vrátit k ručnímu psaní. Chlumský tento zájem spojuje s digitalizací každodenního života. „Svět je šíleně zdigitalizovaný. O to víc pak potřebujete něco fyzického.“
Zakladatelé mají připravený pětiletý plán, podle kterého chtějí každý rok zdvojnásobovat obrat. Zatím prý rostou rychleji. Letos dosavadní obrat dosahuje trojnásobku oproti stejnému období loňského roku a za celý rok očekávají tržby přes deset milionů korun. Do pěti let by pak rádi dosáhli hranice sta milionů korun, mimo jiné skrze expanzi do jednoho až tří sousedních států.
Příležitost vidí také v úbytku specializovaných papírnictví. „My jsme otevírali a naši konkurenti, dá se říct, zavírali,“ vysvětluje Chlumský. Podle něj řada podobných projektů nepřerostla z koníčku ve fungující podnikání a zákazníci zavřených obchodů dnes přicházejí k nim. Vavrušková přitom připouští i ambicióznější cíl, který zatím přesahuje jejich pětiletý plán. „Chtěli bychom jednou být jedničkou v Evropě,“ uzavírá.















