Pokud vše půjde hladce, odstartuje v pondělí brzy ráno středoevropského času z floridského mysu Canaveral raketa New Glenn. Vesmírná společnost Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose tak možná poprvé, skoro čtvrt století od svého založení, dosáhne oběžné dráhy a podaří se jí tak zmenšit obří náskok, který před ní aktuálně má SpaceX Elona Muska. Jejich vesmírný souboj dlouhodobě ukazuje jednu věc. Dostatek peněz nemusí nutně znamenat výhodu pro technologický vývoj. Dokonce to může být spíš naopak.

Souboj zatím tedy vyhrává Elon Musk. A to i přesto, že jeho výchozí pozice byla horší. Když v roce 2002 zakládal SpaceX, neměl na vývoj vesmírných raket vlastní miliardy. Společnost ještě šest let po svém vzniku uzavírala kontrakty s firmami a nechala je platit vývoj něčeho, co zatím nefungovalo. Proto také tlačila na rychlost – potřebovala totiž výsledky, aby uspokojila klienty, kteří si u SpaceX zaplatili výnos satelitů na oběžnou dráhu. Dokonce to chvíli vypadalo, že firma zkrachuje. V roce 2008 ji pak ale zachránil obří kontrakt na dopravu zásob na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) uzavřený s NASA.

S penězi souvisí i způsob, jakým vývoj ve SpaceX probíhal. Firma si nemohla dovolit zaměstnat špičky z oboru ani používat dostupné drahé komponenty pro rakety. Hledala tak své vlastní cesty. To ilustruje například i historka spoluzakladatele SpaceX Jima Cantrella. Ten před časem deníku The New York Times vyprávěl, jak po založení firmy přišel za Elonem Muskem s tím, že palivové nádrže na prvních raketách budou stát jeden milion dolarů (dvacet milionů korun) nebo více. To Muska prý naštvalo a odvětil, že „jestli budou stát tolik, sním svou kšiltovku!“ Nakonec si SpaceX postavilo vlastní nádrže, které vyšly jen na několik stovek tisíc dolarů.

Jeff Bezos se nacházel ve zcela odlišné situaci. Když před pětadvaceti lety zakládal společnost Blue Origin, byl už po svém úspěchu s firmou Amazon miliardář. Díky vlastním finančním prostředkům měl k dispozici nejen kapitál, ale i čas. Nemusel se podřizovat požadavkům nervózních investorů nebo naléhavým potřebám klientů, což se ale nakonec ukázalo spíš jako nevýhoda. Vývoj ve firmě se totiž postupem času stal až moc rozvážným.

Cesta na orbitu byla pro Bezose oproti konkurenční SpaceX zdlouhavá. Raketu New Glenn jeho společnost vyvíjela od roku 2016, odstartovat do vesmíru pak měla už před pěti lety. Nakonec se tak nejspíš stane až v pondělí. SpaceX přitom na oběžnou dráhu poslala první raketu Falcon už v roce 2008 a od té doby uskutečnila stovky letů. Po problematické misi vesmírné lodě společnosti Boeing loni v létě, kdy raketa sice na Mezinárodní vesmírnou stanici doletěla, ale astronauty zpět kvůli bezpečnosti dopraví loď SpaceX, je Muskova firma aktuálně také jedinou americkou společností, která k ISS létá.

I sám Bezos přiznal, že tempo pokroku v Blue Originu považuje za příliš pomalé. Aby firmě zajistil větší rozvoj, rozhodl se vzdát vedení Amazonu a soustředit se více na svůj vesmírný projekt. Před dvěma lety také přistoupil k významné změně ve vedení společnosti – generálního ředitele Boba Smithe, který do Blue Originu přišel z Honeywell Aerospace, lídra v technologiích pro letecký průmysl, nahradil Dave Limp. Limp, dříve součást vedení Amazonu, dostal za úkol zrychlit vývoj a přinést do společnosti větší dynamiku.

Manažerská výměna dobře ilustruje situaci, kdy firmě mohl dostatek financí paradoxně spíše uškodit. Bezos totiž původně přivedl do Blue Originu lídry ze „staré vesmírné gardy“, kteří nejspíš postrádali dostatečný tah na branku. „Přístup Blue Origin byl: ‚Najmeme ty nejlepší v oboru,‘ zatímco SpaceX vycházelo z předpokladu, že celé letecké a kosmické odvětví je stejně nefunkční, a proto si dělalo věci po svém,“ vysvětluje Simon Potter z analytické firmy BryceTech pro deník The Economist.

Caleb Henry z firmy Quilty Space pak dodává, že v Blue Originu panuje, na rozdíl od dravého, stresujícího a stále startupového prostředí SpaceX, politika work-life balance. I to podle něj může být důvodem, proč je pokrok pomalejší, než by si sám Bezos přál.

Pokud se start rakety New Glenn v pondělí povede, měl by se její první stupeň dostat zpět přistáním na plovoucí plošinu v Atlantickém oceánu. New Glenn zároveň neletí na orbit jen tak. Nese s sebou vesmírný remorkér Blue Ring, který je navržený k dopravě satelitů na jiné oběžné dráhy, doplňování paliva a dokonce má fungovat i jako orbitální výpočetní platforma. Počítá se s jeho využitím při následných letech do hlubšího kosmu.

Pro firmu Jeffa Bezose však nejde o první let vzhůru. Blue Origin už od roku 2021 provozuje komerční lety takzvaně na hranici vesmíru. Používá k tomu raketu New Shepard, se kterou si výlet do stavu beztíže zkusil před čtyřmi lety i sám Bezos se svým bratrem Markem. Dostat se na oběžnou dráhu Země je ale mnohem složitější. Vyžaduje to nejen let do vyšší výšky, ale také rychlost kolem 28 000 kilometrů v hodině. I proto je raketa New Glenn mnohem větší a výkonnější, je téměř tak vysoká jako běžný mrakodrap, má skoro sto metrů.

Plány s ní má Blue Origin podle Caleba Henryho „neslýchané“. Jenom letos by firma ráda uskutečnila deset startů, v dalším roce pak 24. To je podle odborníků na novou raketu poměrně hodně. Zdá se také, že New Glenn bude mít oproti raketám SpaceX jednu obchodní výhodu. Raketa společnosti Blue Origin by měla být schopná vynést na oběžnou dráhu dvojnásobný náklad než Falcon 9. Podle deníku The Economist by to ovšem mělo být za stejnou cenu.