Nepotřeboval milionové investice ani armádu inženýrů. Slovenský podnikatel Robert Schochmann nejprve roky stavěl drony, senzory a elektroniku. Dnes jeho startup dokáže přes internet převzít řízení plnohodnotného, téměř sedmimetrového sportovního letadla o hmotnosti 600 kilogramů a otevírá otázku, jak může vypadat kokpit budoucnosti. Veškerý hardware, elektroniku i samotné displeje si navíc jeho firma navrhla a vyrobila sama. „V některých vynálezech jsme první na světě,“ říká.

Pomyslný vrchol jeho dosavadního snažení přišel na konci letošního července. Malé sportovní letadlo letělo ve výšce několik set metrů nad zemí, drželo směr a zatáčelo i měnilo výšku, přestože v kokpitu ho nikdo nepilotoval. Tuto činnost totiž vykonával pilot desítky kilometrů daleko v kanceláři v Bratislavě. Před sebou měl notebook, v ruce joystick a s letadlem komunikoval přes satelitní síť Starlink.

„Vlastně to celé začalo před více než dvaceti lety,“ vypráví pro CzechCrunch dnes osmatřicetiletý Schochmann. „Vždycky mě fascinovaly letecké technologie. Když mi bylo osmnáct, začal jsem ještě na střední škole stavět první drony.“ 

To byl teprve začátek. Schochmann pak založil startup Drone n’Base, který vyvíjel herní drony ovládané smartphonem. Ty proti sobě bojovaly v interiéru pomocí laserových děl a přijímačů v jakési reálné obdobě videohry Counter-Strike a prodaly se jich skoro dva tisíce do celého světa.

Schochmann také stojí za firmou Trainshot, která vyrábí chytré elektronické terče určené pro střelecký výcvik s airsoftem i ostrými zbraněmi. Každý další projekt přinesl nové zkušenosti s robotikou, elektronikou, senzory nebo přenosem dat. Nakonec se ale rozhodl vrátit se k tomu, co ho fascinovalo od začátku, tedy k létání.

Všechno změnil jeden let

Láska k letectví a robotice se ho držela od dětství, ten pravý zlom nastal během dospívání v Itálii. „Teta mi tam tehdy domluvila můj první skutečný let. Pilot mi dal vyzkoušet řízení, a i když jsem měl odlétány stovky hodin na simulátorech, ten pocit, když pohnete kniplem a ucítíte odstředivé síly, se nedá nasimulovat,“ vzpomíná. Po letech u simulátorů, RC modelů a paraglidingu získal oficiální licenci soukromého pilota a přešel od teorie k praxi. Se svým týmem vlastníma rukama postavil celkem tři ultralehká dvousedadlová letadla.

Pak ho napadlo postavit rovnou i nový typ kokpitu. Zatímco moderní auta nebo průmyslové stroje jsou dnes plné chytrých asistentů, v kabinách mnoha sportovních letadel se podle něj technologický vývoj zastavil. „Největším problémem dnešních kokpitů je, že data jen pasivně zobrazují. Maximálně vás upozorní na nízký tlak oleje nebo jinou závadu. Nikdo ale běžně nenabízí systém, který by situaci vyhodnotil a navrhl nejlepší řešení podle aktuálních podmínek,“ říká.

Podle něj navíc piloti často pracují s několika zařízeními současně. Počasí sledují na jednom tabletu, navigaci na druhém, letové plány mají otevřené jinde a další informace hledají v papírových příručkách. Musí tak neustále přepínat mezi různými zdroji.

Začal proto vyvíjet systém, který všechna důležitá data sdružuje na jednom místě a zároveň je průběžně vyhodnocuje. Umí analyzovat hlasovou komunikaci s řízením letového provozu, pracuje s leteckými předpisy, zná provozní limity konkrétního letadla a pilotovi pomáhá s rozhodováním během letu. Pokud se například na vyhlídkové trase vytvoří bouřková oblast, systém zobrazí aktuální satelitní snímky a doporučí vhodnější letovou hladinu nebo bezpečnější trasu.

Foto: Schochman Aviation

Kompletní systém vyvinutý startupem, který se nachází pod palubní deskou

„My ale nevyvíjíme jen umělou inteligenci,“ zdůrazňuje Schochmann. „Vytvořili jsme celý ekosystém. Máme dvanáct hardwarových produktů, od senzorů přes gyroskopy a autopilota až po software a displeje. Funguje to jako stavebnice. Někdo potřebuje modul pro motorová data, jiný zase jen řízení přistávacích klapek.“ 

Tohle všechno probíhá pod hlavičkou Schochman Aviation a zatím funguje pod zmíněnou bratislavskou společností Trainshot, která vznikla v roce 2018. Loni jí tržby vyrostly o 11 procent na 6,9 milionu korun a rovnou se přehoupla i do zisku 371 tisíc korun. Schochmann nyní svůj letecký startup financuje výhradně z vlastních zdrojů a bez jediného investora.

Největší pozornost zatím vzbudila jejich technologie Fly By Air, tedy možnost převzít řízení letadla přes internet. Na první pohled může připomínat klasické ovládání dronu, funguje ale trochu jinak. „Člověk na zemi neovládá letadlo tak, že by pohyby joysticku šly přímo na řídicí plochy,“ vysvětluje Schochmann. „Palubní počítač dostane pokyn, že chcete například náklon o patnáct stupňů, a sám se postará o to, aby ho letadlo udrželo. Když přijde poryv větru, pilot na zemi nemusí dělat prakticky nic. Stabilitu průběžně vyrovnává počítač.“ 

Stejnou pozornost věnoval inženýrský tým i otázce bezpečnosti, která je v letectví zásadní. Pokud by během letu vypadlo satelitní spojení přes Starlink, systém by nepřestal fungovat. Počítá se záložním datovým spojením i s předem definovanými scénáři, podle kterých letadlo bezpečně pokračuje. A při všech dosavadních testech byl navíc v kokpitu přítomný bezpečnostní pilot, který sice nic neovládal, ale v případě nouze může jediným tlačítkem převzít řízení.

Právě díky tomu začal Schochmannův tým přemýšlet, kde by podobná technologie mohla dávat největší smysl. První oblastí je výcvik nových pilotů. „Každý instruktor zažil situaci, kdy žák při prvním sólovém letu zpanikaří nebo zamrzne,“ říká podnikatel. „Dnes mu může maximálně radit přes vysílačku. S naším systémem ale dokáže řízení na dálku převzít, letadlo stabilizovat a pomoct mu dostat se z nebezpečné situace.“ 

Komerční letectví? Zatím ne

Ačkoliv právě dálkové řízení přitahuje zatím největší pozornost, Schochmann zdůrazňuje, že nejde o hlavní produkt firmy. Tím zůstává AI Cockpit, systém, který pilotům pomáhá při běžném létání. Dálkové řízení je podle něj spíš ukázkou toho, co všechno je možné, když letadlo získá dostatek výpočetního výkonu a dokáže pracovat s daty v reálném čase.

Tomu odpovídá i obchodní strategie startupu. Místo toho, aby se pustil do extrémně náročných certifikací pro dopravní letadla, zaměřil se nejprve na segment sportovního a experimentálního letectví. A zdá se, že tato strategie začíná přinášet výsledky.

Startup už prý zaznamenal zájem ze strany více než dvacítky výrobců letadel z různých částí světa. S několika z nich už jedná o konkrétních integracích svého systému. „ S více než desítkou společností máme podepsané prohlášení o záměru a jednáme s více než 20 výrobci letadel v EU i mimo ni. Od minulého měsíce sbíráme první objednávky od instalačních center či výrobců ultralehkých letadel. Už teď jde o desítky kusů zařízení, a to jsme komerční fázi teprve otevřeli,“ pochvaluje si.

Nicméně když Schochmann mluví o budoucnosti, nepředstavuje si svět bez pilotů. Naopak. Věří, že člověk zůstane v kokpitu ještě dlouho tím nejdůležitějším prvkem. „Zaměřujeme se na to, co většina výrobců kokpitů přehlíží, na jednoduchost,“ uzavírá. „Děláme to podobně jako Tesla. Chceme, aby bylo všechno intuitivní, snadno nastavitelné a aby měl pilot všechny důležité informace přesně ve chvíli, kdy je potřebuje.“