Čtyřdenní pracovní týden je podobně jako třeba univerzální nepodmíněný příjem jeden z konceptů, o nichž se hovoří v souvislosti s nástupem robotů a AI. Ve světě už vzniklo několik experimentů, které se jeho přínosnost a použitelnost snaží ověřit v praxi. V Česku ale existuje poměrně velká finanční skupina, která s ním má bohaté zkušenosti a postupně jej nasazuje ve svých firmách. Teď je na řadě její banka.

Trinity Bank patří sice mezi menší subjekty na českém finančním trhu, i tak má ve správě přes 160 miliard korun jako takzvanou bilanční sumu a své peníze jí svěřuje bezmála čtvrt milionu lidí. Navíc banky obecně nejsou místem, kde by i kvůli přísné regulaci bylo moc prostoru pro různé experimenty. Majitel banky, původem zlínský podnikatel Radomír Lapčík, přesto jeden velmi neobvyklý benefit svým podřízeným, ale i uchazečům o práci slíbil: na přelomu let 2027 a 2028 by se všech zhruba 300 zaměstnanců mělo dočkat čtyřdenního pracovního týdne.

Nejde o experiment ani sázku naslepo. V jiné firmě Lapčíkovy skupiny stejný model běží už roky. Tou firmou je SAB Finance, jednička tuzemského trhu devizových obchodů a dlouhodobě nejziskovější součást byznysmenova impéria. Čtyřdenní týden se tu rozjížděl postupně od roku 2020 a týká se všech přibližně osmdesáti lidí bez výjimky. „Od začátku to byla naše vlastní myšlenka, nikoho jsme nekopírovali,“ říká personální šéf celé skupiny Daniel Galandr.

Motivace k takovému kroku byly prý dvě a obě šly shora. Majitel skupiny se podle Galandra řídí mantrou „buďme výjimeční“ a čtyřdenní týden do téhle logiky zapadl jako benefit, který v Česku, ale ani ve světě jen tak někdo nenabízí. Druhá úvaha byla praktičtější. „Má firmu, která šlape a je úspěšná. A chce lidi motivovat, aby byli loajální a vydrželi tady, protože společně budují něco úspěšného,“ popisuje Lapčíkovo zadání.

Nebyl to ovšem automatický krok, předcházelo mu definování si několika cílů, které je třeba naplnit, aby se na čtyřdenní týden mohlo přejít. Byly to primárně ekonomické cíle, a kdyby se firma dostala do finančních potíží, do práce by se začalo chodit zase pět dní v týdnu. „Kdybychom začali ekonomicky upadat, nikdo by nebyl překvapený, kdybychom se vrátili zpět,“ říká Galandr. „Ale to se neděje,“ dodává.

Čísla z výročních zpráv mu dávají za pravdu. V roce 2020, kdy SAB Finance na nový model najížděla, měla společnost necelých 70 zaměstnanců a čistý zisk 116 milionů korun při obratu 296 milionů. Loni při v podstatě identickém množství pracovníků vykázala čistý zisk 291 milionů a celkové výnosy dosáhly 538 milionů.

Jak přesně jejich čtyřdenní týden funguje? Mechanika je jednodušší, než by se mohlo zdát. Zaměstnanec musí odpracovat 32 hodin týdně, ale zaplaceno dostane za 40 hodin, na které je psaný i úvazek – těch zbylých osm hodin je placené volno. Takže úvazek se nezkracuje, mzda neklesá. „V SAB Finance jsme dokonce významně nad konkurencí, což je dané i vysokou variabilní složkou odměny závislou na výsledcích,“ dodává Galandr.

Foto: UTB

Radomír Lapčík (vlevo) při podpisu spolupráce s Univerzitou Tomáše Bati

Každý zaměstnanec si to, jak a kdy přesně svůj volný den vyčerpá, domlouvá se svým šéfem. Právě to je na modelu podle Galandra nejnáročnější. Někdo tedy nechodí v pondělí, jiný v úterý, rodiče s malými dětmi si berou kratší dny a odcházejí dřív. Podmínkou je jediné: klient nesmí nic poznat.

„Klade to nároky na manažery, kteří musejí být schopni to nastavit a zajistit. Není to ale žádná rigidní HR politika,“ vysvětluje Galandr s tím, že naopak jinde hodně rozšířený home office v SAB Finance „moc nefrčí“ a ani on a zbytek vedení jej spíš nepodporují, protože sází na to, že v kanceláři jsou lidé efektivnější a lépe se tam buduje firemní kultura.

A teď stejnou logiku zkouší uplatnit i v Trinity Bank, která loni vydělala 758 milionů korun před zdaněním a upozornila na sebe i tím, že od Komerční banky koupila její sídlo v Praze v ulici Na Příkopě. Pilotní projekt čtyřdenního týdne tam běží v obchodních týmech a plošné zavedení systému má tři podmínky. Tou první bylo spuštění nového produktu, což splnil nový typ půjčky se sazbou 3,99 procenta ročně. Dalšími dvěma ukazateli jsou vybrané procesní úpravy a míra ziskovosti. „Jsme na trase toho, abychom to opravdu nejpozději počátkem roku 2028 mohli nasadit plošně, daří se nám,“ říká personální šéf skupiny Trinity.

Na otázku, zda si myslí, že je čtyřdenní týden univerzálně přenositelný i do jiných firem, Daniel Galandr pokrčí rameny. Nedělá si prý iluze, že model lze nasadit kdekoli: „Potřebujete zdravou firmu s dostatečnou marží a byznys, který se dá měřit. Ve výrobních fabrikách nebo tisícihlavých korporátech to samozřejmě půjde hůř. Na druhou stranu v době automatizace a umělé inteligence se otevírá prostor takové věci zkoušet. Je to primárně o efektivitě a dobré organizaci.“