Plastové mikrokuličky se spoustu let používají v celé řadě kosmetických i jiných produktů. V zubních pastách, mýdlech, i gelech na mytí nádobí. Výrobci je do nich přidávají jednak pro zahuštění produktu a jeho zajímavější vizuální podobu, jednak proto, že pomáhají lépe odstraňovat nečistoty. Nenápadné kuličky přitom významně přispívají ke znečištění životního prostředí.

Odhalit ty nenápadné nyní pomáhá nová aplikace Beat the Microbead, kterou vyvinula nizozemská nezisková organizace Plastic Soup Foundation. Po stažení stačí pomocí fotoaparátu v mobilu naskenovat seznam ingrediencí a aplikace uživatele upozorní, zdali se ve výrobku ukrývají nežádoucí částečky. A v případě, že je rozklíčuje, prozradí, o jaké druhy se vlastně jedná.

O mikroplastech v kosmetice a jejich negativních dopadech na přírodu se debatuje už několik let. Společně s odpadními vodami totiž putují do čističek vod, které se jich ve většině případů neumí efektivně zbavit. Znečišťují tak vody moří a oceánů, ze kterých se nedají odstranit, a stávají se součástí potravního řetězce živočichů. A tudíž i součástí lidských jídelníčků.

Kvůli své schopnosti absorbovat látky z okolního prostředí v sobě navíc nesou pořádnou dávku toxinů. Dopady na zdraví člověka zatím nejsou dostatečně prozkoumány, ale vědci je nalezli například v lidské krvi nebo placentě. Jisté tedy je, že do našich těl si dokáží najít cestu, jelikož prostupují buněčnou stěnou.

„Problém mikroplastů je, že jsou všudypřítomné. Navíc nedokážeme v krátkém horizontu zamezit jejich unikání do životního prostředí například prostřednictvím oděru podrážek, pneumatik nebo praním syntetického prádla. Proto je důležité alespoň ty mikroplasty, které jsou vědomě přidávány do výrobků, omezit,“ vysvětluje Jan Freidinger z české pobočky organizace Greenpeace.

Jednou z prvních zemí, která používání mikroplastů zakázala, byly Spojené státy. Ovšem změna zákona z roku 2015 se vztahovala pouze na přípravky, které se oplachují a dostávají se do odpadních vod. Příklad následovala také Velká Británie, Nový Zéland nebo Itálie. V celé Evropské unii se věci dávají do pohybu až nyní.

Evropská komise si v roce 2017 vyžádala, aby Evropská chemická agentura (ECHA) dala dohromady návrh, který by vedl k zákazu používání mikroplastů v kosmetice, ale také v čisticích přípravcích do domácnosti a v zemědělských hnojivech. Návrh byl připraven v roce 2021 a zahrnoval dvacet druhů mikroplastů, které by měly v průběhu roku 2022 zmizet z trhu.

A i když jde o krok správným směrem, stále prý neřeší celý problém. „Podle našeho názoru má návrh předložený ECHA mezery, které je třeba odstranit. Například jde z našeho pohledu o neodůvodněné zpoždění zákazů kvůli přechodným obdobím pro použití mikroplastů v kosmetice, zemědělských hnojivech i čistících prostředcích, a to i v případě, kdy k nim existují bezmikroplastové alternativy,“ říká Freidinger.

Po tom, co návrh vejde v platnost, budou mít kosmetické i jiné průmysly čtyři roky na to, aby vyvinuly receptury, které plastové mikrokuličky neobsahují – v případě smývatelných přípravků. U produktů, které se neoplachují, budou mít dokonce šest let. Návrh navíc nezahrnuje všechny syntetické polymery, které se tímto způsobem využívají.

„Zákaz vynechává nanoplasty a navrhuje řadu výjimek. Například pro granule, které se používají na fotbalová a jiná hřiště,“ doplňuje Freidinger. Nevztahuje se rovněž na rozložitelné plasty, které se podle posledních průzkumů v přírodě ve skutečnosti tak snadno nerozkládají.

Běžný spotřebitel, který se chce vyhnout náloži mikroskopických kousků plastů ve své domácnosti, tak musí bedlivě pročítat seznam ingrediencí jednotlivých produktů. Nebo může sáhnout po řešení v podobě aplikace, jež tolik nenamáhá oči.

Greenpeace uvádí, že při analýze 7 704 kosmetických produktů nabízených na půdě Evropské unie objevila mikroplasty v devíti přípravcích z deseti. Aplikace Beat the Microbead se tak minimálně během následujících šesti let nejspíš ještě pořádně zapotí.