Jan Hicl měl v garáži elektroauto a na střeše soláry dávno předtím, než to bylo běžné. Se svými kolegy Davidem Brožíkem a Lukášem Benešem si dokonce dali za cíl, že by chtěli jednou rozjet byznys, který bude bojovat s klimatickou změnou. A tenhle svůj sen teď žijí – sice se jim nakonec přihodil tak trochu náhodou, ale v dramaticky se měnícím světě energetiky mají šanci slušně vydělat. A statisíce domácností s nimi. Stačí si zapamatovat dvě ne moc hezká slova: agregace flexibility.

„Mě to vlastně až děsí,“ krčí rameny devětatřicetiletý Hicl, když kouká z okna kanceláře v prvním patře Šporkovského paláce v centru Prahy. „Ve světě technologií startupů se pohybujeme už nějakou dobu a vím, že o místo na slunci musíte bojovat, že se musíte umět vnucovat. Ale tady to probíhá opačně, už jsme dostali na stůl několik nabídek na koupi celé firmy, aniž bychom zatím něco extra předvedli.“

Firma, o které mluví, se jmenuje Delta Green, a i když to z Hiclových slov nevypadá, má za sebou docela dlouhou historii. Donedávna byla totiž známá jako Nano Green a byla součástí skupiny Nano Energies. Tu už v roce 2008 založil podnikatel Petr Rokůsek s cílem nabízet klientům zelenou elektřinu a postupně ji rozšířil a přibral do ní několik investorů včetně Tomáše Janečka, spolumajitele RSJ a mladšího bratra výstředního miliardáře Karla Janečka, nebo Petra Zahradníka, který stojí za algotradingovou raketou Qminers.

Právě Zahradník nakonec loni Nano Energies od Rokůska s Janečkem odkoupil a celou skupinu rozdělil na několik částí, které následně odprodal spřízněným firmám a ponechal si v nich tak přímý nebo nepřímý majetkový podíl. „Petr má u nás desetinu,“ vysvětluje Hicl, který si s kolegy koupil bývalé Nano Green. Ostatně to, že si povídáme ve Šporkovském paláci, není náhoda, protože Delta Green sdílí kanceláře s Qminers a celá zrekonstruovaná budova, kde sídlí i vyhlášená restaurace Červený jelen, patří Zahradníkovu strýci, miliardáři Petru Němcovi.

Hicl s Brožíkem a Benešem v Delta Green drží majoritu a kromě Zahradníka mají mezi investory i fondy Credo Ventures, Tilia Impact a Purple Ventures. K byznysu s energetikou se dostali před několika lety právě prostřednictvím Petra Rokůska. Ostruhy získali ve startupu Socialbakers Jana Řežába, a když si v roce 2014 založili vlastní softwarové studio S9Y, stali se coby přesvědčení ekologové klienty Nano Energies. „Přišlo nám to logické a líbila se nám myšlenka, že odebíráme zelenou elektřinu,“ vypráví Hicl.

Pár let nazpátek je ale zaskočila informace, že jim Rokůskova firma poměrně výrazně zdraží dodávky, a tak mu napsali na LinkedInu, že s tím nesouhlasí a že by rádi, aby jim takový krok vysvětlil. Nakonec se z debaty o dopadu zdražování emisních povolenek zrodila byznysová spolupráce: „Petr si všiml, že to, co nás baví a co děláme ve volném čase, je něco, co baví i jeho a co má potenciál. A tak jsme postupně vzali část S9Y a začali vyvíjet přímo pro Nano.“

To, o čem Hicl hovoří, je systém chytrého řízení spotřeby v domácnosti. Není to ale tak, jak se někdy zkratkovitě objevuje, že by počítač ovládal, kdy pojede pračka a kdy lednička. Jde o řízené nabíjení a vybíjení domácí baterie, adaptabilní úpravu výkonu fotovoltaické elektrárny a zakomponování akumulátoru v elektroautě do domácího energetického ekosystému.

„A když s tím umíte pracovat v jednom domě, můžete s tím pracovat ve více domech. A ty pak můžete sdružit či agregovat a nabídnout je jako balík pro vyrovnávání výkyvů v elektrické síti,“ popisuje Hicl velmi zjednodušeně to, na čem v Delta Green pracují a proč se o ně zajímají velké energetické společnosti.

Jde o to, že poskytování takzvané flexibility je velké energetické téma i byznysová příležitost. S tím, jak přibyl podíl obnovitelných zdrojů včetně domácích elektráren na celkovém energetickém mixu, se zvýšila nestabilita sítě, protože soláry či větrníky vyrábějí na rozdíl od uhelných elektráren jen někdy. A tak provozovatel sítě – v Česku to je státní podnik ČEPS – a regulátoři potřebují, aby tu byl někdo, kdo může „na zavolání“ buď zvýšit, či snížit spotřebu.

A za takovou službu platí. „U větších zdrojů, jako jsou elektrárny, nebo větších odběrných míst, typicky firem, to funguje celkem dlouho a dobře. U domácností to je ale složité, protože je jednak musíte sdružit do jednoho balíku, jednak musíte umět v nich ovládat nabíjení, respektive vybíjení a práci solárů,“ vysvětluje Hicl a dodává: „My už ale víme, jak na to. Máme zapojených zhruba 900 domácností a další přibývají. Každé z nich vyděláme v průměru 400 korun měsíčně. Prostě se s nimi podělíme o platbu od provozovatele sítě za poskytování flexibility jako služby. My, kteří jednotlivá odběrná místa sdružujeme, jsme pak agregátorem flexibility.“

Na dovyvinutí systému získali na jaře přes 55 milionů korun od zmíněných fondů včetně Credo Ventures. A s tím, co nyní experimentálně nabízejí v Česku, chtějí Delta Green příští rok vyrazit do Německa a do Rakouska, kde ale pro expanzi musí zvolit odlišný modus operandi oproti českému trhu – tady se mohou opřít o kmen více než šesti tisíc domácností a menších firem, kterým historicky dodávají energie, neboť převzali klientskou základnu po Nano Green.

„To jsou většinou technologičtí nadšenci, kteří mají o takové novinky, jakou děláme my, zájem. Jenže v cizině to musíme dělat přes partnery. A to je i náš byznysový model. Vytváříme vlastně technologickou platformu. A z toho plyne i zájem velkých energetických firem,“ říká Jan Hicl, který má v Delta Green oficiálně funkci CPO, tedy chief product officer.

Jinými slovy Delta Green vytvoří celý systém, který dokáže podle potřeby a podle predikcí v domácnostech či malých firmách ovládat fotovoltaiku, tepelná čerpadla, nabíjení baterek a elektroauta. A velcí hráči s desítkami nebo stovkami tisíc odběrných míst, u nás typicky Innogy, ČEZ nebo Centropol, jej pak nabídnou svým klientům. „Je to pro ně nejen šance, jak vydělat, ale i jak využít malé solárníky, kteří jinak jejich sítím spíš způsobují starosti,“ usmívá se Hicl.

Spojení s velkými dodavateli pak dává smysl i proto, že vybudovat si vlastní mnohatisícový kmen odběratelů je extrémně nákladné a právě v zahraničí by to z expanze činilo v podstatě finančně nerealizovatelný plán. „Například v Británii působí jeden z našich potenciálních konkurentů, startup Octopus Energy, který se touto cestou snaží jít. Jenže oni od investorů včetně největších energetických firem nabrali stovky milionů eur,“ popisuje absolvent Západočeské univerzity v Plzni a berlínské technické univerzity Hicl.

Pro koho je vlastně služba flexibility od Delta Green určená? Je nutné domácí elektrárnu opatřit speciální bezdrátovou krabičkou, která se přes wi-fi připojí ke střídači, jenž řídí jak domácí akumulátor, tak fotovoltaiku, případně elektroauto nebo tepelné čerpadlo. Pak už se není třeba o nic starat.

Aktuálně do projektu mohou naskočit jen klienti Delta Green, ale během prvního pololetí 2025 se podle Hicla služba otevře i zákazníkům některých jiných poskytovatelů, kteří s jeho týmem finalizují parametry spolupráce: „V Česku je momentálně 200 tisíc domácích fotovoltaik a drtivá většina z nich má i baterii. Značné části z nich se během příštího roku otevře možnost se do poskytování flexibility zapojit. Tohle je budoucnost.“

O tom, že by s dalšími spolumajiteli Delta Green prodali, prý neuvažovali, i když měli nabídky na stole a zájem je zaskočil (či vyděsil, jak opakuje Hicl). Během příštího roku chtějí mít jen v Česku na své platformě aspoň čtyři tisíce domácností a doufají, že mezi ně, sebe a partnerské firmy rozdělí kolem 80 milionů korun.

„Jenže tohle celé je jen začátek. Energetika bude procházet ohromnými změnami. Nejde jen o poskytování flexibility a vyrovnání nerovnováhy v síti,“ zamýšlí se Jan Hicl a odkazuje se k dalším spřízněným firmám z okolí Petra Zahradníka, které s pomocí umělé inteligence a složitých matematických modelů obchodují s energiemi a vydělávají na drobných rozdílech v cenách na různých trzích a v různých situacích: „Tohle všechno, když se propojí s robustní sítí odběrných míst, u nichž dokážeme chytře a rychle řídit jejich spotřebu či výrobu, dává úplně nové možnosti, jak s elektřinou obchodovat a jak ji dodávat na trh.“