Umělá inteligence je ve válce. Ne s lidmi, ale sama se sebou. Respektive mezi tvůrci a vývojáři velkých jazykových modelů se rozhořel tvrdý boj o dominanci a jejich byznysová krajina se dynamicky mění. Lídři z OpenAI čelí čím dál agresivnějším útokům nejen od Elona Muska, ale především od vlastních odpadlíků.

Startup xAI, který financuje nejbohatší člověk světa Elon Musk, o víkendu oznámil, že svůj nejnovější jazykový model pojmenovaný Grok-2 uvolní pro všechny uživatele spřízněné sociální sítě X. A to bez ohledu na to, zda mají předplatné Premium nebo používají free verzi. Musk na startup získal několik miliard dolarů od investorů.

Grok se od jiných modelů liší mimo jiné velmi sníženou moderací obsahu, takže když jej požádáte, aby nakreslil Elona Muska, jak se líbá s Donaldem Trumpem, beze všeho vám vygeneruje několik variant jejich brežněvovského objetí. Když o totéž požádáte Midjourney nebo ChatGPT, odmítnou.

To ale není jediná cesta, jak se chce Musk od společnosti OpenAI, která nynější revoluci zažehla, odlišit. U kalifornského soudu se domáhá toho, aby jí zabránil v transformaci z neziskové organizace na klasickou korporaci. Argumentuje tím, že OpenAI upřednostňuje komerční zájem před obecným blahem a že jde s ohledem na sílu jejích produktů o riskantní krok i z hlediska společenské bezpečnosti.

Elon Musk je hlasitým kritikem toho, jak OpenAI pod svým šéfem Samem Altmanem funguje a tvrdí, že nejsou dost opatrní a mohou lidstvo vystavit riziku, že jej počítače ovládnou. Jenže OpenAI se tomu rozhodla bránit – v rámci sporu, který s Muskem vede, firma zveřejnila korespondenci z let 2015 až 2018. Tehdy byl Musk coby spoluzakladatel v OpenAI aktivní a lobboval za to, aby mohl projekt řídit a aby se přeměnil právě na komerční entitu. Když neuspěl, nakonec startup opustil a postupně vůči němu zahořkl.

S tím, jak v prezidentských volbách vyhrál Donald Trump, pro nějž je Musk naprosto zásadním pobočníkem, zintenzivnila debata o tom, jak moc bude sílit tlak na OpenAI. Nicméně kromě Muska se soudně proti transformaci OpenAI postavil i Mark Zuckerberg, resp. jeho společnost Meta – taktéž požádala kalifornský soud, aby přeměně zabránil.

Zuckerbergova argumentace je ale odlišná od té Muskovy: Meta upozorňuje, že není fér, aby společnost vystavěla svůj úspěch na výhodách neziskových podniků, což obnáší například nižší daňovou zátěž, a když má hotový vysoce úspěšný komerční produkt, překlopila se do tržní podoby. Jde podle něj o zneužívání systému.

Samozřejmě Mark Zuckerberg není jen tak nějakým nestranným pozorovatelem AI závodů, i jeho společnost vyvíjí vlastní umělou inteligenci Llama, která se ovšem od ChatGPT z dílny OpenAI v jedné věci zásadně liší – jde o open-source a Zuckerberg, podobně jako třeba Musk, tvrdí, že veřejný kód je bezpečnější a takový nástroj může být snáze pod veřejnou kontrolou.

Výčet těch, kteří jdou Samu Altmanovi po krku, tím ale zdaleka nekončí. OpenAI nyní oznámilo, že pro všechny registrované uživatele, tedy i ty bez předplatného, uvolňuje službu Search GPT. Ta je integrovaná do jejího chatbota a slouží jako internetový vyhledávač. Jeho odpovědi jsou ale na rozdíl od Googlu vypsané s kontextem, nikoli jen jako seznam URL odkazů. OpenAI tuto svou službu už nějakou dobu testovalo na klientech s předplatným, k širšímu nasazení je ale donutila dravá konkurence – například startup Perplexity.

Za Perplexity stojí někdejší vývojář z OpenAI Aravind Srinivas a společnost nyní od investorů získala téměř 500 milionů dolarů při valuaci devět miliard dolarů. Jejími podporovateli jsou mimo jiné zakladatel Amazonu Jeff Bezos nebo výrobce čipů Nvidia.

Nástroj od Perplexity využívá jak vlastní jazykový model, tak kombinaci modelů od Mety, OpenAI nebo dalšího startupu Anthropic. A nabízí vyhledávání s kontextem, odpovídá v celých větách, vypisuje k podnětům i řadu doplňujících informací a zajímavostí.

Víc a víc se hovoří o tom, že právě toto je budoucnost vyhledávání na internetu, čemuž jde ale – byť pomaleji – naproti i Google, který právě zveřejnil upgradovanou verzi své umělé inteligence Gemini 2.0.

S Googlem (a především s Amazonem) je pak spojený asi největší strašák pro OpenAI, jímž je zmíněný startup Anthropic. Ten řídí sourozenci Dario a Daniela Amodeiovi, kteří byli spolu s Altmanem klíčoví při vzniku OpenAI a pomáhali s vývojem ChatGPT. Pak se ale rozešli, protože jim vadilo, jak rychle a neobezřetně vývoj v OpenAI probíhá.

Jazykový model Anthropicu se jmenuje Claude a v odborné komunitě se mu mimořádně daří. Server The Information nyní upozornil, že Claude získává navrh mezi programátory a že ačkoli byznysově je pořád o dost menší než OpenAI, jejím lídrům pořádně šlape na paty. OpenAI má mít letos tržby čtyři miliardy dolarů a Anthropic necelou jednu, od investorů už Altman nabral 20 miliard při rekordní valuaci 157 miliard dolarů, Amodeiovi nabrali 11 miliard a cílí na hodnotu 40 miliard dolarů.

Zároveň tak trochu v pozadí probíhá i boj na poli generátorů videí s pomocí AI – OpenAI začíná postupně i širší veřejnosti uvolňovat svůj nástroj Sora, startup Pika Labs vypustil pro předplatitele svou vyšší verzi, která umí rozpohybovat jejich fotografie, Google začíná testovat generátor videa Veo 2, asi nejdál pak je společnost Runway, která má valuaci čtyři miliardy dolarů a naposledy získala 450 milionů dolarů od fondů jako General Atlantic.

Pozice OpenAI je tak i nadále pevná, ale menší konkurenti ji okopávají čím dál víc. A výhra Donalda Trumpa s Elonem Muskem za zády mu zřejmě nepřidá. Leda že by pomohl jeden z klíčových investorů v OpenAI, kterým je vedle Microsoftu fond Thrive Capital, za nímž stojí Joshua Kushner – mladší bratr Trumpova klíčového poradce a zetě Jareda Kushnera.