Spotify před rokem představilo předplatné s bezztrátovou kvalitou zvuku. Teď se odkládá na neurčito

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

spotify-1

Foto: Spotify

Mobilní rozhraní aplikace Spotify

0Zobrazit komentáře

Spotify už skoro před rokem s nadšením ohlásilo, že posluchačům brzy nabídne hudbu a audioobsah v takzvané CD kvalitě, která by nabízela velmi vysokou míru detailů zvuku. Služba pojmenovaná Spotify HiFi měla k uživatelům dorazit už před několika měsíci, ale zatím se tak nestalo. Firma teď zmínila, že důvodem pro opoždění jsou problémy s licenčními podmínkami a že se přehrávání ve vyšší kvalitě odkládá na neurčito.

Spotify samo nic neoznámilo, otázka na dostupnost HiFi padla při ohlašování posledních finančních výsledků. Šéf společnosti Daniel Ek na ni odpověděl jen poměrně vágními slovy. „Mnoho funkcí, o kterých mluvíme, a zvlášť těch spojených s hudbou, nakonec záleží na licencování,“ řekl s tím, že neustále probíhají diskuze s partnery a cílem je přehrávání v této kvalitě skutečně jednou nabídnout.

Téma vyšší kvality zvuku na Spotify se už dlouho řeší také na oficiálním diskusním fóru streamovací služby, kde se vyjádření přímo ze strany společnosti objevilo před několika týdny. Mezi stovkami frustrovaných komentářů, dotazujících se na dostupnost hudby v bezztrátovém formátu, stojí: „Víme, že audio v kvalitě HiFi je pro vás důležité. Jsme na tom stejně a těšíme se, až ho budeme moci uživatelům prémiového předplatného v budoucnu přinést. Zatím ale nemáme detaily k tomu, kdy se tak stane.“

Spotify plány na předplatné s vysokou kvalitou zvuku představilo loni v únoru na virtuální konferenci Stream On. V rámci ní se objevilo například i video s Billie Eilish a Finneasem, kteří mluvili o tom, jak je pro ně jako tvůrce HiFi důležité. Pro streamovací službu mělo jít jednak o nový způsob, jak přitáhnout zákazníky, a jednak příležitost navýšit své příjmy dražším předplatným.

daniel-ek

Foto: Spotify

Daniel Ek, spoluzakladatel a šéf Spotify

Vzhledem k tomu, jak složitá bývá situace kolem autorských práv v hudebním průmyslu, Ekovo zdůvodnění odkladu Spotify HiFi není příliš překvapivé. Plány firmy nicméně pravděpodobně zkomplikoval také Apple. Loni v květnu totiž představil – a krátce nato zprovoznil – vlastní přehrávání v bezztrátových formátech, avšak zcela bez navýšení ceny předplatného. Se stejným krokem ho pak rychle následoval Amazon Music a nedávno také Tidal, který si pro dražší předplatné nechal jen hudbu v nejvyšší studiové kvalitě a prostorový zvuk.

Minimálně u velkých hráčů typu Apple nebo Amazon je přechod na HiFi bez navýšení ceny poměrně jednoduché, protože si firmy mohou dovolit streamovací služby dotovat s tím, že slouží k posílení pozice celé značky. Spotify by ale vyšší předplatné pomohlo nejen k lepším finančním výsledkům. Zaplatily by se z něj také zvýšené náklady na servery, které s sebou datově náročná hudba v bezztrátové kvalitě přirozeně nese.

V souvislosti s tím se nicméně otevírají otázky, zda je široký přechod na Hi-Fi skutečně žádoucí. Vyšší datové toky (podle použitého formátu i mnohonásobně) v sobě zahrnují také nárůst spotřeby energie pro skladování souborů, jejich distribuci přes internet i samotné přehrávání u koncových uživatelů. Energetické nároky a dopad streamovacích služeb na životní prostředí se přitom v posledních pár letech stávají čím dál významnějším tématem.

V roce 2019 na Glasgowské univerzitě vznikla studie, podle které streamování hudby v roce 2016 vygenerovalo mezi 200 a 350 miliony kilogramů skleníkových plynů jen ve Spojených státech. Jak ukazuje poslední report o udržitelnosti Spotify, firmě se daří svou uhlíkovou stopu podstatně zmenšovat. Výrazné navýšení ukládaných a přenášených dat by ovšem tento pokrok mohlo v zásadě smazat. I kdyby navíc veškeré streamování probíhalo skrze obnovitelnou energii, kvalita HiFi stále vyžaduje výrazně více elektřiny, kterou jinak není třeba vyprodukovat.

Nakonec je také otázkou, zda vyšší datové toky přehrávané hudby přináší znatelné zlepšení koncového zvuku. Kolem tohoto tématu probíhají mnohdy velice vášnivé diskuze, velká část profesionálů, audiofilů i méně náročných posluchačů se ovšem shodne na několika základních bodech.

Rozdíl mezi mp3 s 320 kb/s a prakticky jakýmkoliv lepším formátem je téměř neslyšitelný, nepoužíváme-li velice drahou reprodukční techniku. Netrénované ucho přitom zlepšení jen málokdy postřehne i v takovém případě. Odlišnosti ve vnímané kvalitě jsou nejčastěji způsobené vědomím, jaký zdroj posloucháme, verzemi nahrávek v různých formátech a podobně. Jestli jsme kvalitní mp3 schopni rozeznat od bezztrátové kvality, lze detailně otestovat například zde.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym