Sprinter Usain Bolt drží rekord v běhu na sto metrů už od roku 2009. Teď mu ho ale „vyfouknul“ soupeř, který se u toho ani nezadýchal, protože místo plic má chladicí systém. Na druhém ročníku Světových her humanoidních robotů v Pekingu zaběhl čínský mechanický atlet stovku za 9,39 sekundy. Jiný stroj ve skoku vysokém z místa dokonce vyletěl do výšky přes 2,8 metru. Jenže zatímco v rychlosti už lidské šampiony válcují, zastavit na cílové čáře roboti pořád neumí.

Akce běží v Pekingu až do 26. srpna a více než dva tisíce robotů z šestnácti zemí tu před zraky tisíců diváků a světových médií soupeří v 51 disciplínách. Kromě běžeckých tratí se měří síly v boxerském ringu, na fotbalovém hřišti, ve vzpírání nebo přetahování lanem.

Největší pozornost ale přirozeně přitáhly rekordy. Stroj X-Humanoid vyskočil z místa do výšky 2,88 metru. A stejný model jako na zmíněné stovce zazářil i na čtyřstovce, kterou prolétl za 38,15 sekundy (lidský rekord je 43,03 sekundy). Na jeho výkon se můžete podívat níže.

Hned vedle ohromujících čísel ale šampionát nabídl i přehlídku bizarních kolapsů. Internet zaplavila videa, kde humanoidi po protnutí cíle v plné rychlosti naráží do matrací. Prototyp s přezdívkou Superman zase nezvládl zatáčku a roztříštil se o elektrické rozvaděče, další stroj v plném sprintu narazil do bariéry, v pase se zlomil vedví a za doprovodu jisker zůstal ležet na zemi.

V boxerském ringu předvedl jeden z robotů kop z otočky, zamotal se ale do provazů a zůstal viset hlavou dolů. Na fotbalovém hřišti do sebe zase v zápalu boje nekontrolovatelně naráželi a padali jeden přes druhého. Šlo tedy jak o demonstraci úchvatného technologického pokroku, tak o ukázku toho, jaké nedokonalosti tyto stroje stále provází.

To se však týkalo hlavně sportovních výkonů. Skutečný vývoj je vidět spíš v nenápadných disciplínách, které simulují reálnou práci v továrnách, restauracích nebo při záchranářských zásazích.

Roboti tak soutěžili například v zapojování kabelů, otevírání lahví, šroubování závitů, nabíjení elektromobilů nebo v přesnosti, kdy museli pinzetou sbírat drobné korálky. „Až ve chvíli, kdy stroj dokáže fungovat v těchto koncových scénářích, má reálnou hodnotu,“ zdůraznil třeba ředitel Lumos Robotics Jü Čchao.

Robotika obecně je pro Peking klíčovým strategickým odvětvím, o kterém už v roce 2014 mluvil čínský prezident Si Ťin-pching. Tamní vláda lije do vývoje dotace a nabízí i daňové úlevy, takže se zemi podařilo srazit výrobní náklady na zlomky západních cen. Vidět to jde na příkladu, který zmiňuje agentura Reuters. Zatímco americký čtyřnohý robot Spot vyjde na 75 tisíc dolarů, čínské alternativy typu Cyberdog od Xiaomi se prodávají za patnáct set dolarů.

Spojené státy už v reakci na čínskou konkurenci zakázaly dovoz nových zahraničních humanoidů – oficiálně z bezpečnostních důvodů. Lídra trhu, čínskou firmu Unitree, pak zařadily na černou listinu kvůli vazbám na armádu.

A že je pokrok v Číně znatelný, ukazuje další video z „robotí“ olympiády, které srovnává, jak se stroje zlepšily během jediného roku ve sprintu: