Thorův mrk i vševidoucí senzory aneb Pět věcí, které dělají z elektrokorábu Volva přízrak budoucnosti

Nejnovější elektromobil Volva s označením EX90 je nabitý nejen technologiemi, ale také udržitelnými materiály. Umí i mrkat a myslí za řidiče.

Luboš KrečLuboš Kreč

volvo-hp

Foto: Volvo Cars

Volvo EX90

Švédská automobilka Volvo nedávno představila svou novou vlajkovou loď – sedmimístné, plně elektrické SUV s označením EX90. Sice se vzhledově odkazuje na úspěšné velké SUV XC90, jde ale o zcela nový vůz s futurističtějším designem, který je prošpikovaný moderními bezpečnostními technologiemi. A také je vyrobený z materiálů, které dělají z tohoto rodinného kolosu s dojezdem až 600 kilometrů o poznání zelenější auto, než kolik by jeho dvě a půl tuny váhy naznačovaly.

EX90 sice není první elektromobil z dílny Volva, už pár měsíců jsou k dispozici menší elektrické SUV XC40 Recharge a C40 Recharge, nicméně jde o první model, který vznikl na speciální nové platformě určené výhradně pro elektromobily. Ta dává konstruktérům podstatně lepší manévrovací prostor například pro umístění baterií. Díky tomu se EX90 může pochlubit například úložným prostorem vzadu, ale i pod přední hauptnou. Dobře tuto vychytávku, kterou umožňuje absence klasického motoru, znají řidiči Tesly, ovšem například v elektrickém Volkswagenu ID.4 byste přední kufr hledali marně.

Pro Volvo byla vždy prioritní bezpečnost, švédské vozy jsou jí vyhlášené. To platí i pro nový model, který se v Evropě začne prodávat během roku 2023. Dovážet se sem bude z americké fabriky, kde je Volvo bude vyrábět. Skandinávská značka je vlastněná koncernem Geely, od loňského podzimu jsou ale na stockholmské burze k dispozici její akcie, aktuální hodnota společnosti je dle kapitálových trhů zhruba 38 miliard dolarů. Na americké burze se obchodují také akcie sesterské společnosti Polestar, která vyrábí výhradně elektromobily.

Co se cenovky týče, tak předpokládaná cena plně vybavené zaváděcí verze by měla činit 2,67 milionu korun včetně DPH. Zájemci o nové Volvo EX90 se mohou nezávazně přihlásit k odběru novinek. A ti, kteří to stihnou do 7. února, získají navíc možnost přednostní konfigurace a dodání vozu, podmínkou této rezervace bude vratný registrační poplatek 15 tisíc korun.

1. Chytrá světla od Thora

Thora neboli boha hromu není díky avengerovské superhrdinské sérii potřeba moc představovat. Syn Odina, hlavního severského boha, byl proslulý svou odvahou a silou, ale také svým mocným kladivem Mjölnir. A právě u něj se už před několika lety inspirovali designéři švédské automobilky, když hledali dostatečně rozpoznatelný a symbolický tvar, který by vetkli do předních svítilen vozů Volvo. Tak vznikla thorovská světla v siluetě kladiva, která prozářila silniční tmu poprvé v roce 2015 u robustního SUV XC90.

Jeho elektrický nástupce EX90 je zachovává, nicméně jsou hodně upravená. Pohání je technologie LED pixelů, kterých je celkem 1,3 milionu a jsou sdružené do několika bloků, které se – podobně jako kostičky Tetrisu – umí pohybovat a hlavně přizpůsobovat. Řídí je totiž instrukce z kamer, které čtou okolí vozu. Jednotlivé sekvence se spouští a vypínají podle toho, aby například neoslnily jiné řidiče (údajně až pětici naráz). A ano, dokáží zamrkat.

volvo-ex90-c

Foto: Volvo Cars

Přední světla Volva EX90

2. Obklopeni dobrým pocitem

Volvo, podobně jako celá Skandinávie, hodně sází na udržitelnost a ohleduplnost, firma chce být do roku 2040 uhlíkově neutrální. To se promítá i do toho, jaké materiály využívá ve svých vozech. EX90 je v tomto směru na špičce, například byste v něm marně hledali kůži – na loketní či záhlavní opěrce ji nahradí, podobně jako v menším XC40, materiál nordico, což je mix recyklovaných prvků od PET lahví po korek. Textilní čalounění je pak tvořeno ze 30 procent vlnou a ze 70 procent polyesterem, přičemž vlna samozřejmě pochází ze zvířat žijících v kvalitních podmínkách a s dohledatelným původem.

Dekorativní dřevo, které Volvo používá v EX90 na výzdobu palubní desky nebo středového tunelu mezi řidičem a spolujezdcem, má zase certifikát FSC, tedy doklad, že pochází z udržitelného lesního hospodářství. Druhé dekorativní obložení interiéru je vyrobeno ze zcela recyklovaného textilního materiálu. Na výplni dveří a v horní části přístrojové desky má Volvo polyuretan na vodní bázi, koberečky jsou z regenerované příze. A recyklovaná je z 15 procent i ocel, která se využívá pro konstrukci těla vozu.

K dobrému pocitu bude přispívat i audio soustava, kterou bude moct být EX90 vybavené. Celkem 25 reproduktorů od britské společnosti Bowers & Wilkins, která se za měřuje na prémiové hi-fi, je koncipovaných tak, aby zprostředkovávaly 3D zvukový zážitek. Jejich celkový výkon by měl být až 1 600 wattů.

volvo-ex90-e

Foto: Volvo Cars

Interiér Volva EX90

3. Všechno vidí, všechno ví

Volvo má ambiciózní plán – aby výhledově nedocházelo k žádným fatálním nehodám, kterých by se účastnily vozy jeho značky. Předejít tomu mají hlavně moderní technologie, které budou pomáhat šoférům, ale někdy za ně i tak trochu myslet. Elektrický model EX90 jde v tomto směru zatím nejdál, a to jak ve sledování okolí auta, tak v dohledu na dění uvnitř kabiny.

Co se vnějších senzorů týče, jádrem systému je technologie známá jako lidar. Tento senzor je umístěn nad čelním sklem a skenuje prostor před vozem, dohlédne i ve tmě až 250 metrů před auto. Lidar funguje na principu měření vzdálenosti s pomocí laserového paprsku. Zařízení – hodně zjednodušeně řečeno – počítá, za jak dlouho se puls paprsku vrátí po odrazu zpět od objektu, který je ve směru jízdy. Senzorová vnější sada je vedle lidaru vybavená ale ještě pěti radary, osmi kamerami a 16 ultrazvukovými snímači. Díky tomu lze získat i komplexní 360stupňový obrázek okolí vozu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Senzory ale budou v EX90 dohlížet i na to, co se děje uvnitř. Dvojice snímačů včetně kamery kontroluje řidiče a jeho chování a jakmile vyhodnotí, že se řízení dostatečně nevěnuje, upozorní ho zvukem i grafickou výstrahou na displeji. Pokud ani to nezabere, protože šofér například usnul či se mu přitížilo, vůz sám zabrzdí, zapne výstražná světla a vytočí nouzovou linku.

Kromě řidiče pak sada sedmi senzorů integrovaných ve stropě neustále sleduje, jestli někdo není na dalších sedačkách – a to i v případě, že řidič opustil kabinu. Radarové snímače registrují i jemné pohyby, takže odhalí, když v autě zůstane omylem třeba spící dítě nebo pes. Pokud se tak stane, automaticky spustí klimatizaci a také upozorní řidiče přes mobilní aplikaci.

Jde o to, že automobilka říká, že pokud zachrání byť jen jediný život, dává to smysl. Například americké vládní statistiky ukazují, že od roku 1998 zemřelo jen na území USA víc než 900 dětí poté, co zůstaly v rozpáleném voze. Uvnitř auta totiž rychle narůstá teplota, i když není horký letní den – stačí, aby na něj i při průměrných venkovních teplotách intenzivně zasvítilo slunce a skla spolu s dobrou izolací udělají své. V mrazech to platí také, jen obráceně.

4. Online a příprava na autopilota

Rozsáhlá sada senzorů a kamer má za úkol nejen zvýšit bezpečnost, ale být ku pomoci také při řízení a jednou, ale opravdu jednou, i řidiče nahradit. Informace ze snímačů proto mohou koordinovat činnost světel, ale také zlepšovat plynulost jízdy – v kombinaci s GPS navigací dokáží autu dávat online informace o vozovce, takže vůz může rychlost přizpůsobovat zatáčkám. Je připravený i na to radit šoférům, do kterého pruhu se zařadit nebo propočítá, jestli stojí za to předjet auto před vámi, když vás zanedlouho čeká sjezd z dálnice. K asistenci s takovým manévrem už pak je opravdu jen kousek. A vlastně i to bude EX90 umět…

Auto bude schopné dokonce jezdit samo, i když ne hned ze začátku, to přijde až s některou z aktualizací. Půjde o parkování, kdy bude možné zaparkovat, aniž by řidič seděl uvnitř, ale bude vůz instruovat na dálku přes mobilní telefon. S tím souvisí fakt, že Volvo EX90 bude permanentně online buď k dostupné 5G síti, nebo aspoň ke 4G. Díky tomu může firma – podobně jako to dělá Tesla– spoléhat na vzdálené aktualizace softwaru, který vozy pohání. S jeho průběžnými vylepšeními se bude zdokonalovat právě třeba řidičský asistent nebo optimalizace dobíjení a dojezdu.

Zároveň se počítá s tím, že EX90 bude podporovat nový mapový systém Google HD, který má umožnit mnohem detailnější informace o silničním provozu a okolí, v němž se auto bude pohybovat.

lidar

Vizualizace: Volco Cars

Senzor lidar v novém Volvu EX90

5. Počítač na kolech

O nových autech se už nějakou dobu říká, že čím dál víc připomínají počítače na kolech. Pro Volvo EX90 to platí do puntíku. Řídicí jednotka vozidla funguje na čipu Nvidia Xavier s rychlostí zpracování informací 30 bilionů operací za sekundu, základní počítač pro autonomní řízení jede na čipu Nvidia Orin s rychlostí zpracování informací 250 bilionů za sekundu.

Software ale ovládá i to, jak výkonné auto je. Standardně je vybavené akumulátorem o kapacitě 111 kWh, ovšem o tom, jak rychlé a dynamické auto bude, rozhoduje počítačový program. Takže obyčejnější verze Twin Motor má oficiální výkon „jen“ 300 kW a z nuly na stovku se rozjede pod šest sekund, zatímco Twin Motor Performance (vybavený totožnou baterií a dvojicí elektromotorů) má výkon 380 kW a na stovku se dostane pod pět vteřin.

O tom, že Volvo EX90 je nejen dopravní, ale také výpočetní prostředek, svědčí i to, že jelikož jeho baterie dokáže proud nejen přijímat, ale také „šťávu“ vydávat a vlastně tak pohánět například celý rodinný dům, počítá se do budoucna i s integrací inteligentního systému pro řízení spotřeby energií v domácím systému, jehož centrální částí a hlavní baterií bude právě auto.

Partnerem článku je Volvo Cars Czech Republic. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.

Slovenské digitální studio GoodRequest vyrostlo na 100 milionů. Boduje i v Česku a chce dál do světa

Přes expanzi do Česka si chce digitální studio otevřít cestu do dalších zemí. Zaměřuje se na finanční, healthcare či e-commerce technologie.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

lodnan-goodrequest

Foto: GoodRequest

Tomáš Lodňan, spoluzakladatel studia GoodRequest

Před deseti lety se Tomáš Lodňan s několika kolegy věnoval boji proti nelegálním skládkám. Motivovali občany po celém světě více recyklovat. A jelikož měl jejich ekologický projekt úspěch, začali se ozývat lidé, že by chtěli vyvinout podobnou aplikaci. Dnes stojí pětatřicetiletý rodák ze Žiliny v čele digitálního studia GoodRequest, které má v týmu přes sto specialistů na vývoj, design i produkt, za sebou přes 150 projektů pro klienty z několika zemí a před sebou jasný plán – po Slovensku ještě více vyrůst také v Česku a postupně se vydat do celého světa.

„Po úspěchu s ekologickým projektem TrashOut se nám začínali ozývat lidé, že chtějí, abychom jim vyvinuli něco podobného. Nejprve jsme je odmítali, ale jakmile práce na projektu skončily, nakonec jsme se do toho pustili naplno,“ vzpomíná na začátky studia GoodRequest Tomáš Lodňan. Dnes s kolegy pracují na největší slovenské rozvozové službě Bistro.sk a několik let vyvíjí mobilní bankovnictví pro jednu z největších slovenských bank Tatra banku. V Česku již získali velké klienty jako lékárny Benu nebo online parfumerii Notino a hledají další.

Dlouhodobou vizí žilinského studia je působení na globální úrovni. Od vývoje mobilních aplikací se postupně přesunulo k vytváření komplexních digitálních produktů. Řeší pro ně design, uživatelskou zkušenost, vývoj mobilních aplikací, webových stránek či informačních systémů i následnou údržbu a dlouhodobý rozvoj. Tržby GoodRequest by se měly letos pohybovat kolem čtyř milionů eur, tedy zhruba 100 milionů korun, a po etablování se na slovenském trhu chce získat silnou pozici také v Česku.

cc-mapka

Foto: GoodRequest

Studio GoodRequest expanduje po Evropě

„Česká republika je pro naši expanzi přirozenou cestou a plánem je mít tady stejně jako na Slovensku silnou základnu, která vyrábí kvalitní digitální řešení pro celý svět,“ říká Lodňan. Podle šéfa GoodRequest je důležité růst nejen kapacitně, ale také geograficky. Jednak to pomůže diverzifikaci příjmů a také otevře nové možnosti podílet se na zajímavějších projektech. Do zahraničí přitom již studio několikrát vykouklo díky doporučením stávajících klientů.

Několik projektů realizovalo ve Velké Británii (produkt PayMap pro poradenskou společnost Mazars), Německu (projekt Mynd) nebo Spojených státech (e-commerce projekt ShopVox či aplikace SweatNow) a po vstupu do Česka si firma analyzuje příležitosti na dalších zahraničních trzích, na které by se mohla strategicky zaměřit. Největší expertizu má GoodRequest v oblasti finančních technologií a e-commerce, stále více také tvoří služby spojené s péčí o zdraví a duševní pohodu.

Společným jmenovatelem všech aktivit slovenského studia je také důraz na odpovědný přístup, který sleduje i dopad jednotlivých projektů. „Projekty, kterými můžeme zlepšit a modernizovat okolní svět, nás naplňují,“ říká Tomáš Lodňan, který si uvědomuje, že to může znít jako klišé. V GoodRequest však tomuto přístupu podřizují vše včetně firemní kultury a práce s lidmi. „Největší náklady většiny digitálních společností jsou lidé. V našem případě tomu není jinak, a proto pokud chceme být dlouhodobě udržitelní, musíme stavět na hodnotách a vizi, které jako společnost máme,“ doplňuje šéf studia.

goodrequest-academy

Foto: GoodRequest

Studio GoodRequest si vychovává potenciální kolegy v rámci akademie

Pro GoodRequest je proto důležité přistupovat ke klientským projektům komplexně a řešit je od začátku až do konce, a to nejen technologicky, ale i produktově a obchodně. „Často se stává, že pomáháme klientům získat zpětnou vazbu od jejich zákazníků, a když se to spojí s naším odborným vhledem, přináší to jiný úhel pohledu,“ popisuje Lodňan. S kolegy také spouští novou službu vlastnictví produktů (product ownership) a poradenství. Pomáhají se správou produktů a zlepšováním jejich výkonnosti pro stávající i nové klienty.

Většinu zákazníků slovenského studia dnes představují střední a větší firmy, které chce oslovovat i v Česku. „Velikost firmy pro nás není podmínkou ani pravidlem, ale naším ideálním klientem je produktová společnost, která má blízko k technologiím, a proto rozumí tomu, co děláme,“ vysvětluje spoluzakladatel. S kolegy umí pomoci firmám, které už mají vlastní vývojový tým, ale nemá pro ně smysl vyvíjet daný projekt interně, protože mají priority jinde. Nebo společnostem, které vyvíjí produkt v menším týmu, ale jeho rozvoj potřebují zrychlit či získat větší expertizu ve vybraných oblastech.

Vedle centrály v Žilině má GoodRequest své pobočky také v Bratislavě, Košicích a Liptovském Mikuláši, nicméně dlouhodobě jsou všichni zvyklí fungovat na dálku. „Také před pandemií jsme fungovali hybridním způsobem. Přepnutí na remote během ní a návrat k hybridnímu režimu po jejím skončení pro nás nebyl problém. Víme, že pokud chceme mít v týmu špičkové odborníky, musíme počítat s tím, že ne všichni žijí ve městě, kde máme kancelář,“ uvědomuje si Lodňan. Zároveň si studio vychovává potenciální kolegy v rámci své akademie, kde mladé zájemce rozvíjí v oblastech, jimž se dlouhodobě věnuje. Kromě iOS se aktuálně zaměřuje například na backend vývoj nebo uživatelskou zkušenost.

Partnerem článku je společnost GoodRequest. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.