Tvořili spolu hudbu, pak rozjeli startup, který odhaluje rakovinu. Teď zaujali „kočkopsa“ Matěje Turka
Schůzku s investorem měli naplánovanou na 60 minut, nakonec si spolu povídali přes tři hodiny. A neplánovaně z toho vzešla další investice pro Carebot.
„Byli jsme na audienci u prezidenta,“ směje se Matěj Misař, jakmile se usadíme ke kávě na terase Lobkowiczkého paláce v areálu Pražského hradu. On a jeho byznysový parťák Daniel Kvak dorazili na rozhovor v obleku – skutečně právě přišli ze setkání s prezidentem Petrem Pavlem, který přijal vítěze ocenění EY podnikatel roku. Loňský ročník ovládli miliardáři Milan Kratina a Zdeněk Šoustal, v soutěži ovšem zabodovali i startupisté Misař a Kvak.
Ti stojí za firmou Carebot, jejíž umělá inteligence analyzuje rentgeny plic a identifikuje potenciální nálezy, které jsou důležité pro prevenci i včasnou diagnostiku. Nápad se zrodil před čtyřmi lety, když ještě zuřila covidová pandemie. Kvak, specialista na AI a strojové učení, si jeden večer sedl k počítači a přes noc vyvinul model neuronové sítě, který umí z rentgenu rozpoznat zápal plic.
Napsal o tom na LinkedInu – a zaujal celou řadu lidí. Včetně bývalého televizního moderátora Misaře, který svému dlouholetému známému okamžitě zavolal, aby s ním spojil síly. „Dana jsem znal už dlouho, byl jsem na jeho svatbě, strávili jsme spolu jednoho Silvestra a také jsme spolu tvořili hudbu. U tohoto jeho nápadu jsem si pak okamžitě řekl, že by byla škoda, aby skončil někde v šuplíku na univerzitě,“ vzpomíná.
Kvak s Misařem ihned oslovili téměř všechny venture kapitálové fondy v Česku. U nich ovšem narazili, protože v té době byl pro ně takový zdravotnický startup příliš riskantním projektem. Nicméně jen měsíc po rozjetí Carebotu, tedy v červenci 2021, jim první investici poslal Karel Bastl, zakladatel výrobce funkčního oblečení Klimatex. Toho v roce 2023 koupilo Sportisimo.
Dnes už má firma v zádech i další investory. Mezi nejvýznamnější patří BHM Group miliardáře Tomáše Krsky a venture kapitálová společnost Startguide VC, do firmy v minulosti vstoupila také inovační laboratoř Pilulka Lab. A teď Carebot zaujal i Matěje Turka, majitele fotbalového klubu Dukla Praha, Vinohradského pivovaru, e-shopu Avenberg, farmy na krevety Pure Shrimp a mnoha dalších firem.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsTurek se na začátku své kariéry inspiroval dopisy Warrena Buffetta – a postupně vybudoval miliardový konglomerát, který ovšem sám označuje jako „kočkopsa“. Tím myslí právě rozmanitost svého investičního portfolia, v němž jsou i startupy jako Flowpay, Zuri, Rekola, Cyrkl, Týmuj, E2B, HTG Medical či CloseRocket. A nově také Carebot, do nějž teď skrze firmu Paper Media vložil 600 tisíc eur, tedy necelých 15 milionů korun, a získal podíl 4,83 procenta.
„Schůzku s Matějem Turkem jsme měli naplánovanou na 60 minut. Nakonec jsme si spolu povídali tři a půl hodiny, i třeba o aktuální situaci ve zdravotnictví,“ říká dvaatřicetiletý Misař, zatímco z terasy historického paláce hledíme na nádherné domy, zahrady a kostelní věže Malé Strany.
Podle něj přicházel Turek během schůzky rovnou s nápady, kam by se firma mohla posunout. „Přitom jsme ani neměli oficiálně otevřené investiční kolo. Nakonec jsme se ale vzájemně přesvědčili o tom, že dává smysl, aby nás podpořil,“ doplňuje bývalý televizní hlasatel s tím, že celkově už startup získal 2,8 milionu eur (necelých 70 milionů korun). V příštím investičním kole by rád cílil na dalších osm až deset milionů eur.
Takové vizi věří startupisté díky tomu, že jejich firma neustále roste. V současnosti prý nabízí své služby ve stovkách nemocnic v osmi evropských zemích od Polska přes Německo a Slovensko až po Bulharsko a Řecko. V Česku jde například o pražskou Bulovku, Fakultní nemocnici Olomouc či brněnskou Nemocnici u sv. Anny, pomáhá ale i v menších zdravotnických zařízeních v regionech. A Misař se navíc nedávno vrátil ze Spojených arabských emirátů, kde brzy začne Carebot také působit.
Startup již rovněž spolupracuje s firmou Synektik, tedy výrobcem a distributorem chirurgických robotů Da Vinci, nebo americkou biofarmaceutickou společností Bristol Myers Squibb. „To je pro nás velká věc. Společně se snažíme prokázat, že umělá inteligence – společně s lékařem – dokáže pomocí rentgenového snímku přispět k včasné detekci rakoviny,“ líčí třicetiletý Kvak s tím, že Carebot už zvládl vyhodnotit přes milion rentgenových snímků, a to s přesností až 95 procent.
A i díky tomu v některých případech odhalil možnou začínající rakovinu, kterou by jinak mohlo lidské oko snadno přehlédnout. U tohoto onemocnění přitom hraje čas naprosto zásadní roli. „Na Slovensku jsme třeba měli případ muže, který spadl ze žebříku a měl zlomené žebro. Na urgentním příjmu by ho klasicky ošetřili a poslali domů. Carebot si ale všiml malé léze na plicích, která mohla být raným stadiem rakoviny, tak si ho raději nechali na pozorování,“ popisuje Kvak.
Umělá inteligence zvládne vyhodnotit snímek za 10 až 15 vteřin, finální slovo však má vždy lékař. „Jde pouze o nástroj, který mu pomáhá. A červeným čtverečkem mu označí oblast, na kterou by se měl zaměřit,“ vysvětluje mladší ze startupistů, který v Carebotu působí jako CEO. Ve firmě figuruje také jeho manželka Karolína – stála u jejích samých počátků, teď se věnuje novému řešení, které má sloužit k hodnocení kostního věku.
Carebot totiž připravuje řadu novinek, nechce zůstat „pouze“ u rentgenů plic. „Chceme se zaměřit například na detekci fraktur kostí, včetně těch nejjemnějších nalomení. A hodláme se věnovat také mamografickému screeningu v rámci boje proti rakovině prsu,“ dodávají parťáci.
Podle nich už Carebot, který loni získal mezinárodní certifikaci umožňující působnost na evropských trzích, utržil za dobu své existence stovky tisíc eur. Poslední účetní závěrku projekt zveřejnil v roce 2022, kdy jeho obrat činil 305 tisíc korun, čistá ztráta pak byla 5,2 milionu. O rok dříve zaznamenala firma obrat 50 tisíc korun a čistou ztrátu 1,2 milionu. Taková čísla ovšem bývají v časech rozjezdů startupů běžná.
V týmu Carebotu je momentálně 30 lidí, firma pak spolupracuje i se 120 externími lékaři. Dvojice zakladatelů však do nemocnic, které startup oslovuje, stále cestuje hlavně sama. „V kanclech nás většinou nenajdete, objíždíme pořád země, kde už působíme, i ty, kam se teprve chceme vydat. A jestli bychom do toho šli znovu? Vzhledem k počtu zachráněných životů – určitě,“ uzavírá Misař.
