Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (KVIFF) láká na slavnostní atmosféru a filmové premiéry, pro tamní region je ale zároveň hlavním ekonomickým tahounem. Během devíti festivalových dnů přinese místní gastronomii, hotelům a službám podle propočtů Karlovarského kraje a ministerstva pro místní rozvoj tržby kolem 600 milionů korun.

Byznysová data i průzkum společnosti Visa navíc ukazují jasný trend: lidé chtějí platit hlavně digitálně. Ať už se na kolonádě prodává káva, koktejl, langoš nebo festivalový merch, digitální ekosystém hraje prim. „V éře, kdy tři ze čtyř návštěvníků festivalů preferují platbu kartou nebo mobilem, se provozovny bez rychlého digitálního placení z této vlny dobrovolně vyřazují,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva Hospodářské komory ČR.

Karlovy Vary během festivalového týdne zaplaví kolem 400 tisíc návštěvníků. Analýza transakcí z loňského ročníku ale odhalila zajímavý fakt. Zatímco počet prodaných vstupenek na samotné filmy meziročně vzrostl jen nepatrně – ze 127 325 v roce 2024 na 128 133 lístků v roce 2025 – a cena vstupenky zůstala stabilní na 140 korunách, celkové tržby obchodníků zažily raketový skok.

Podle dat společnosti Global Payments vzrostly objemy digitálních plateb v Karlových Varech za červenec 2025 o masivních 20,5 procenta na celkových 227 milionů korun. Počet karetních transakcí během samotného festivalového týdne přitom vyskočil o 43 procent ve srovnání s běžným obdobím před akcí. Data od společnosti Visa k tomu dodávají, že to znamenalo ve stejném období o 49 procent vyšší tržby.

Klíčovým faktorem byli zahraniční turisté, kteří hotovost prakticky ignorují, aby nemuseli hledat bankomaty. Zatímco průměrná útrata domácího návštěvníka na jednu kartovou transakci činí 580 korun, u cizinců tato částka dosahuje 1 924 korun. „Zkušenosti z trhu potvrzují, že pokud lidé nemusí přepočítávat fyzické bankovky, utratí v průměru o 18 procent více,“ komentuje data Ondřej Holoubek z Global Payments.

Prodejci, kteří platební karty odmítají, podle něj čelí během let odlivu zákazníků, a to nejen na festivalu, ale kdekoliv během celého roku. Průzkum, který zveřejnila Visa, ukazuje, že pokud lidé na stánku nemohou zaplatit digitálně, pětina z nich odejde jinam a dalších 20 procent sice nakoupí, ale utratí méně, než původně plánovali. Dostupnost digitálního placení je přitom důležitá pro 46 procent Čechů už při samotném výběru akce.

„Festivaly jsou pro návštěvníky především o zážitcích, kultuře, jídle a společně stráveném čase. Právě proto je důležité, aby je na místě zbytečně nezdržovaly fronty. Digitální platby jsou tak přirozenou součástí moderního festivalového zážitku,“ potvrzuje i Josef Kunčar ze společnosti Visa.

Vedle platebních metod ovlivňují útratu také dlouhé fronty. Rychlost odbavení je klíčová pro 23 procent návštěvníků, a pokud se setkají s dlouhým čekáním, 59 procent z nich změní stánek a 22 procent nákup úplně vzdá.

Dlouho diskutovaným tématem letních akcí byly uzavřené platební systémy v podobě náramků s dobíjecím čipem. „Data však ukazují, že návštěvníci preferují spíše otevřené řešení, které znají z běžného života. Náramkům dávají přednost pouhá 4 procenta dotázaných, protože lidé nechtějí řešit průběžné dobíjení kreditu ani vracení nevyužitého zůstatku po skončení akce. Proto jejich zavedení ve Varech neplánujeme,“ vysvětluje ředitel produkce festivalu Petr Lintimer.

Naopak 76 procent lidí upřednostňuje platbu běžnou platební kartou nebo mobilním telefonem a chytrými hodinkami. Samotný platební terminál je ale pouze jedním krokem k plynulému provozu. „Pokud se celý proces zasekne mezi objednávkou a výdejem jídla, samotné rychlé pípnutí kartou plynulost nezachrání,“ vysvětluje Štěpán Klíma, marketingový ředitel společnosti KiloMayo, která dodává systémy digitálního řízení gastro provozů. Jak technologicky propojit celou zákaznickou cestu od objednávky po výdej, demonstrovala loni přímo na Karlovarském festivalu zóna Rohlík Parku .

Propojení provozního systému KiloMayo s objednávkovou aplikací Qerko umožnilo návštěvníkům jednoduše naskenovat QR kód na stole, vybrat si jídlo, zaplatit v telefonu a k baru jít až ve chvíli, kdy obdrželi notifikaci o připravené objednávce.

Tento model přinesl zajímavá čísla: přes šest prodejních míst prošlo 18 731 transakcí, z nichž digitální platby tvořily 89,4 procenta všech nákupů. „To potvrzuje, že lidé jsou na plně digitální procesy připraveni a budoucnost festivalového gastra tkví v odstraňování zbytečných prostojů kolem přípravy a výdeje,“ komentuje Klíma.

Aby se mohli do digitálních plateb zapojit i drobní živnostníci mimo velké festivalové zóny, pomáhá jim v Česku projekt Česko platí kartou. Stojí za ním ministerstvo průmyslu a obchodu společně s kartovými asociacemi, poskytovateli terminálů a podnikatelskými svazy. Malí prodejci, kteří dosud fungovali jen na hotovosti, si díky tomu mohou platební terminál nebo e-shopovou bránu vyzkoušet až na rok zdarma. Pokud jejich měsíční obrat nepřekročí 50 tisíc korun, mají nulové poplatky za transakce.

Od spuštění projektu získali obchodníci a veřejné instituce už téměř 70 tisíc zařízení a systémů. Výrazným trendem jsou také takzvané softwarové terminály, kdy prodejci k přijímání plateb stačí mít staženou aplikaci ve svém vlastním chytrém telefonu. Ty dnes tvoří už pětinu všech nově poskytovaných řešení. „Digitalizace má největší smysl ve chvíli, kdy lidem zjednodušuje každodenní život. Projekty jako Česko platí kartou ukazují, že technologie mohou pomáhat podnikatelům zvyšovat dostupnost služeb a zároveň přinášet větší pohodlí zákazníkům,“ uvádí na závěr vrchní ředitel sekce podnikání a digitalizace na ministerstvu průmyslu Pavel Vinkler.