Až příště uvidíte reklamu na produkt z Rohlíku, je možné, že za její tvorbou už stál jen z velmi malé části člověk. Přední evropský online supermarket totiž ve velkém sází na umělou inteligenci a jeho zakladatel Tomáš Čupr má zcela jasno v tom, jak je potřeba tuto technologii vnímat: „Když ji někdo nevyužije, je to podobné, jako kdyby ignoroval internet.“ Rohlík cítí příležitost, jak ještě více zvýšit svůj technologický náskok. Jak v jeho podání vypadá současné využití umělé inteligence a kam se chce posunout?

Do řady interních procesů v Rohlíku, pro který je aktuálně stěžejní expanze na německém trhu, už dnes vstupují takzvaní AI agenti. Zjednodušeně řečeno jde o programy, které využívají umělou inteligenci (AI) k rozhodování a řešení úkolů, umí fungovat samostatně a třeba i spolu vzájemně komunikovat. Řadu procesů díky tomu zvládnou mnohem efektivněji, než když se spolu domlouvají početné týmy z různých oddělení, či dokonce zemí.

„Je chiméra, že když chci ve firmě využívat AI, musím nabrat velký počet lidí, kteří něco budou dva roky vytvářet, než uvidím návratnost,“ vyvrací Tomáš Čupr v rozhovoru pro CzechCrunch jeden z častých mýtů, který prý slyší, když se s někým baví o tom, jak umělou inteligenci nasadit. Je přesvědčen, že kdo do pár let nezačne nástroje poháněné umělou inteligencí využívat, nemůže vyhrát.

Řada lidí si podle šéfa Rohlik Group, která dnes působí v Česku, Německu, Rakousku, Maďarsku a Rumunsku a loni měla podle předběžných plánů v tržbách atakovat hranici jedné miliardy eur, zatím ani nedokáže představit, jak vlastně na to. Technologie přitom mají podle Čupra zásadně ovlivnit, jak se bude vyvíjet celý retail včetně rozvoje jednotlivých hráčů na trhu. „Expanze do dalších evropských měst není jen otázkou růstu, ale také technologické připravenosti,“ říká.

Ve firmách bývá klíčové, aby si témata jako AI vzal za své ten nejvýše postavený člověk a tlačil je. Počítám, že pro vás to rozhodování bylo jasné a chtěl jste, abyste v implementaci AI byli co nejrychlejší?
Podle mě je to podobné, jako kdyby firma ignorovala internet. Chápu, že ne všechny firmy naskočily do internetového světa v roce 1998. Myslím, že co se týče schopností umělé inteligence, jsme stále ještě relativně na začátku, ale tempo inovací se zrychluje. Pokud firma nezačne s AI pracovat během následujícího roku nebo dvou, bude to stejné jako ignorovat internet po přelomu tisíciletí.

Jaký je váš nejčastější osobní use case AI nástrojů?
Prolnulo se mi to vším. Dnes si už například některé aplikace vytvářím sám ve službě Lovable. Je úsměvné, když přijdu do firem, které ještě nejsou v AI tak pokročilé a stěžují si, že je nejvíce trápí frontend. Během patnácti minut jsem jim schopný v takovém nástroji funkční frontend ukázat.

Je to tak, že vás pak logicky napadala využití v byznysu?
To, co je dnes viditelné pro běžného uživatele, je především chatování s AI, a to je opravdu jen povrch toho, co umělá inteligence dokáže. Skutečné případy využití se začnou objevovat ve chvíli, kdy člověk nahlédne pod povrch. Dnes už máte možnost vytvořit autonomního agenta, který ve spolupráci s jinými agenty dokáže zajistit to, co v minulosti vyžadovalo práci několika lidí po dobu několika dní. Najednou se taková operace může zkrátit na minuty a být přitom relativně konzistentní. A taková věc člověka při běžném používání LLM modelů většinou nenapadne. (LLM neboli Large Language Model je typ umělé inteligence trénovaný na velkém množství textových dat, který dokáže generovat a zpracovávat text podobně jako člověk, příkladem jsou chatovací nástroje ChatGPT nebo Claude, pozn. red.).

Nedávno jste ostatně na sociálních sítích sdílel příspěvek, že projekt, na kterém standardně dělalo v každé zemi několik hodin šest lidí, jste zkrátili na pár minut. O co šlo, respektive co takovým způsobem už dnes řešíte?
Může jít o klasický zdlouhavý marketingový proces třeba při kampani na sýry. Před pár týdny by se sešli lidé z komerčního oddělení a řešili by, které sýry chceme v jednotlivých zemích propagovat. Pak by se zadání poslalo do marketingu, který by začal psát texty a vymýšlet strukturu kampaně včetně titulků pro digitální bannery. Vznikaly při tom nesrovnalosti, protože občas byl navržen sýr, který nebyl skladem, nebo se špatně předalo ID produktu, takže se připravily texty ke špatnému sýru. Šlo o typické lidské předávání procesů v nějakém souboru. Tohle všechno se vyřešilo pomocí automatizovaného zpracování celé věci.

Tohle delalo v kazde zemi 6 lidi, kteri se museli nejak koordinovat, vznikaly chyby, frustrace… Treba i 50 man hours kazdy tyden v kazde zemi. Ted viz nize. Game over. pic.twitter.com/nyixQWUOLX

— Tomas Cupr (@tomcuprcz) January 24, 2025

Jak to tedy může nově fungovat?
Agent v roli category manažera projde svůj sortiment a v rámci kampaňového zadání vybere, co chceme zákazníkům sdělit, přičemž rozumí, kdo je cílový zákazník. Pak si to převezme agent v roli manažera kampaní, dál agent copywriter a následně se na to podívá agent kreativní ředitel. Budeme v tomto ohledu postupovat dál krok za krokem. V současnosti píše zadání pro agenty stále člověk, ale to je v podstatě poměrně snadno automatizovatelná činnost.

Ve firmě prosazuji přístup „think small“ – začni něčím malým a kolem toho pak nabaluj další věci. Když si totiž lidé představí, že chtějí pomocí AI vytvořit nebo vyřešit něco velkého, narazí na spoustu překážek a nikdy to nedotáhnou. Když se ale začne v malém, najdete věc, která je jednoznačně přínosná a funguje. Proto si dnes troufám tvrdit, že v psaní reklamních textů jsou LLM modely lepší než 80 procent copywriterů na této planetě.

Máte někoho, kdo se přímo implementaci AI věnuje, nebo je to zatím hlavně vaše role?
Máme šéfa automatizace Marka Parise, který byl šéfem produktu v Rossumu.

A teď stavíte širší tým, kde budou desítky AI specialistů, chápu to správně?
Přesně tak. Je to z velké části právě Markův tým, ale zároveň je tato kompetence částečně rozdistribuována po celé firmě, ať už jde o provoz, zákaznickou péči a další oblasti, kde nástroje umělé inteligence využíváme.

Jak vysoké investice směrem do umělé inteligence jdou?
Postupujeme krok za krokem. Jde o operace s pozitivní návratností investic (ROI). Jednotlivé investice nepovažujeme za investice v klasickém slova smyslu, kdy se vložené prostředky vrátí za několik let. Dnešní tempo vývoje je totiž tak rychlé, že když se rozhodneme nějaký proces zautomatizovat, ukážeme návratnost investice v řádu dnů, maximálně týdnů.

Třeba u skladů jste říkali, že jste další neotevírali, dokud nebyla hotová automatizace, protože to ekonomicky nevycházelo. Počítám, že s AI je to podobné?
Rozšíření do celé firmy bude určitě vyžadovat čas. Rozdíl je v tom, že investice do automatizovaného skladu se pohybuje v řádu desítek milionů eur a trvá, než se sklad postaví. Investice do automatizace procesu, který někomu měsíčně zabírá několik dní, proti tomu stojí třeba jen několik tisíc eur a zabere pár dní. Jde spíše o technologii a správné zaměření než o investici jako takovou. Je chiméra, že když chci ve firmě využívat AI, musím nabrat velký počet lidí, kteří něco budou dva roky vytvářet, než uvidím návratnost. U nás to funguje tak, že když nastoupí vývojář, začne prokazovat návratnost během několika týdnů.

Nějaké změny jste ale asi v interním fungování udělat museli, nebo ne?
Je důležité mít správnou technologickou základnu, aby vývoj mohl být flexibilní a rychlý, protože AI infrastruktura je odlišná třeba od tradičního javového serveru, na kterém většina firem funguje. Myslím, že tento přechod jsme zvládli poměrně rychle. Když jsme jednali například s Googlem, tak nám říkali, že naše případy využití AI jsou kolikrát pokročilejší než to, co oni dnes dokážou firmám nabídnout.

To, že si já pomocí chatu mohu napsat aplikaci, která má databázi, komunikuje s různými API a má atraktivní uživatelské rozhraní, které jsem si navrhl na papíře, nahrál ho tam a systém podle toho vytvořil interface, přičemž vývoj takové aplikace trvá třicet minut, je převratné. Je to obrovská demokratizace IT. Najednou kreativní lidé s nápady nepotřebují armádu lidí, která by vše realizovala.

Chápu to tak, že nasazování AI u vás nutně nebude o nahrazování lidí, ale spíše že díky tomu budou dělat práci s vyšší přidanou hodnotou?
U nás to nutně není o nahrazování pozic, ale spíše o změně přístupu. Vždy jsme byli poměrně štíhlá firma. V marketingu máme obrazně řečeno pět a půl člověka, takže když jim poskytnu určité automatizace, budou mít více času přemýšlet nad věcmi, kterým by se měli primárně věnovat. Když zavedu automatizace do komerčního oddělení, budou moci více sledovat dění ve světě a hledat nejlepší sortiment, než aby se zabývali manuálními procesy, které mohou vykonávat stroje.

U nás už teď to, co v klasickém retailu dělá dvacet lidí, zvládnou tři. Ty už nevyměním, ale je to obrovská příležitost pro firmy, kde takovou práci dělá padesát lidí. Mentální skok z padesáti lidí na tři bude pro spoustu firem obtížný, ale přechod z padesáti na dvacet představuje obrovskou příležitost pro každou firmu.

Jaké technologie či platformy využíváte?
Je to široké pole, ale myslím si, že právě způsob, jakým využíváme umělou inteligenci, je naší konkurenční výhodou. Mnoho technologických firem, se kterými jednáme, nám říká, že to, co děláme, je na špici současného vývoje, dokonce bych řekl, že to někdy přesahuje jejich představivost. To, že zadáte úkol „vytvoř mi kampaň na toto téma“ skupině agentů, kteří si to mezi sebou předají a na konci vytvoří skutečně kvalitní kampaň se vším všudy, je pro většinu lidí stále těžko představitelné.

Jak to myslíte?
Občas s někým diskutuji o tom, zda a jak umělou inteligenci využívá. Nedávno jsem mluvil s jednou firmou kotovanou na pražské burze, a když jsem se zeptal, jestli používají AI, tak sice odpověděli, že ano, ale že to vlastně znamená hlavně to, že používají ChatGPT. Dál zatím mnoho firem nevidí. Ale využít něco, co má schopnosti ChatGPT, a nasadit to autonomně na úkoly, to je úroveň dva. A pak úroveň tři je, když máte několik takových samostatných entit, každou s jiným zadáním, které ten úkol zvládnou mnohem lépe, protože si o něm dokážou vzájemně komunikovat. A to je podle mě svatý grál umělé inteligence v byznysu.

Počítám, že než to všechno bude fungovat úplně celé automaticky, tak to bude ještě nějaký čas trvat?
Dnes to ještě vyžaduje určité programování, ale troufám si tvrdit, že za šest až dvanáct měsíců přijde obchodník a řekne: „Tady mám seznam témat, potřebuji na každé z nich vytvořit zadání pro marketingový tým, pak tato zadání do marketingového týmu poslat a potřebuji, aby výstupem byla jak grafika, tak texty a HTML kódy do newsletteru.“ A to bude schopen zpracovat jeden marketingový ředitel, který nebude mít tým třiceti nebo padesáti lidí, ale bude mít třicet agentů, kteří na těchto věcech pracují. To je budoucnost.

Lidé vidí hodně obchod, respektive nákup samotný, ale pro vás je zcela klíčová technologie také v logistice. Tam je AI asi taky ve velkém, že?
Ano, ale je to upřímně řečeno ta triviálnější část. Provoz je totiž hodně o matematice a to je něco, co dnes LLM modely umí docela dobře. Klíčová je pro nás ale také zákaznická zkušenost, kde má umělá inteligence také své zásadní místo. Už teď řešíme, jak posunout zážitek z nakupování o pár levelů dál, hlavně pro zjednodušování nakupování a vyhledávání v sortimentu.

Počítám, že investice do automatizace procesů mají ve výsledku pomoci také ke klíčové ziskovosti?
Už nyní vykazujeme zisk v Česku a Maďarsku a profitabilitu ukazujeme také v Mnichově. Právě automatizace hrála a stále hraje klíčovou roli v optimalizaci procesů a přispěla ke zvýšení efektivity o desítky procent. To však není konečná meta – potenciál pro růst je mnohem větší, a to jak z pohledu rychlosti doručení, tak provozní efektivity. Technologický posun nám zároveň umožní zrychlit expanzi do dalších evropských měst.