Potemělá místnost, velké monitory a dlouhé hodiny u nich – pokud specialisté v Česku hledají na mamografických snímcích nádory prsu, vyžaduje to hluboké soustředění a velmi dobré oči. Protože se první náznaky nemoci snadno přehlédnou, pravidla vyžadují vždy dva lékaře, kteří je hledají nezávisle na sobě. Od toho název dvojí čtení, které má zajistit, že lékaři přehlédnou co nejméně informací, které lidské oko zvládne. V pražském screeningovém centru Waltrovka ale budou mít čtení rovnou tři. A to třetí se bude od klasických hodně lišit. Během pár dní tu totiž začne pracovat umělá inteligence.

Nebude to poprvé, kdy se bude snažit najít na snímcích známky závažného onemocnění. V Česku ale její zapojení doteď vždy znamenalo zkoušku, trénování systému a pozorování, jak vyhodnotí snímky, které ukazují i jen malý a pro lidi třeba nejasný náznak onemocnění. Od dubna bude umělá inteligence na Mamodiagnostickém centru Waltrovka v Praze 5 a od příštího roku se předpokládá nasazení na další pracoviště zdravotnické skupiny EUC, kam i Waltrovka patří.

„Kromě hledání malých nádorů bude objektivně stanovovat takzvanou denzitu, hutnost prsu, která je důležitá například pro rozhodování o vhodnosti provedení dalších doplňujících vyšetření a pro doporučení provedení dalších vyšetření v kratším časovém intervalu,“ popisuje Jan Daneš, odborný ředitel v Mamodiagnostickém centru ve Waltrovce a v Berouně.

Systém má podle předpokladů a dosavadních studií zvýšit spolehlivost vyšetření o dalších přibližně 15 až 20 procent. A to ne nutně jen díky tomu, čeho si umělá inteligence nakonec všimne. Ale i proto, že vědomí radiologů, že snímky ještě čte i umělá inteligence, zvyšuje senzitivitu, redukuje stres a přináší jim větší jistotu.

Každý sám, aby se neovlivnili

Daneš je přední český lékař v oboru radiologie a mamodiagnostiky. V roce 2002 založil s dalšími odborníky Program pro screening nádorů v ČR, který společně řídí. Zároveň působí jako předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu, jako místopředseda Asociace mamodiagnostiků ČR a je expertem Evropské komise v projektu zaměřujícím se na rakovinu prsu, kde spoluvytváří doporučení o této nemoci.

„Systémy s AI existují několik let, v některých zemích se již rutinně využívají. V České republice jsme měli možnost se s nimi seznámit v rámci pilotních studií,“ odkazuje na některá předešlá testování – především zkoušku na Bulovce, kde tamní umělá inteligence dokázala mimo jiné zkrátit čas vyhodnocování snímků na zhruba půlminutu v porovnání s 64 sekundami, když snímky vyhodnocují dva lékaři. A navýšit úspěšnost.

V ostrém nasazení radiolog i software s umělou inteligencí pracují každý sám, přestože právě stroj je hotový rychleji – téměř ihned po zhotovení snímků – ale zprvu se lidskému pracovníkovi počítačové výsledky neukazují, aby neovlivnily jeho názory. Software se učí na každém dalším případu a tím se diagnostika zkvalitňuje.

Lékař tak může mít během pár minut k dispozici mamografický snímek, kde jsou označena podezřelá místa a vyjádření jejich takzvaného skóre pro jednotlivé změny i celkově pro závěrečný výsledek. Vysoké skóre znamená velké podezření na nádor.

Zdravotní pojištění nicméně třetí čtení zatím obvykle nehradí, s výjimkou OZP, se kterou se aktuálně podařilo dojednat spolupráci. V ostatních případech, pokud jej klientky centra budou chtít využít, připlatí si zhruba stokorunu. Řada z nich však podle Daneše projevila zájem o poskytnutí příspěvků či o zpětné proplacení celé částky.

Podle doporučení expertů Evropské unie je zatím možné využívat umělou inteligenci jen jako další dodatečné hodnocení ke zvýšení spolehlivosti mamografie. Předpokládá se ale, že jednou by mohla nahradit jednoho z lékařů. Výhradně ona ale v dohledné době pracovat nebude. „Zodpovědnost na sebe musí vzít lékař,“ vysvětluje Daneš.