I zcela obyčejní lidé mohou být ve skutečnosti hrdinové. Přesvědčit se o tom mohou návštěvníci nově otevřeného muzea Institut Paměti národa v Brně, které interaktivní výstavou Tichá hrdinství přináší dramatické příběhy z druhé světové války a padesátých let minulého století. Návštěvníci se díky tomu ocitnou mezi partyzány či protinacistickými odbojáři a podívají se do šachet uranových dolů nebo komunistických vyšetřoven.

Milena Blatná, Jaryna Mlchová, Leopold Färber a Tomáš Sedláček. Čtyři jména, čtyři hrdinské příběhy, které se odehrávají na pozadí pohnutých dějin minulého století, přináší výstava nově otevřeného muzea v Brně. Jeho zřizovatelem je projekt Paměť národa organizace Post Bellum, která dělá vše pro to, aby příběhy minulého století neupadly v zapomnění.

„Říká se, že historie jest učitelkou života. Léta hledáme cestu, jak učit o našich dějinách, neomezovat je na pouhé letopočty, jména a statistiky, jak to zná většina z nás ze školy. Chceme strhnout žáky, ale i dospělé k dobrodružnému odkrývání dramat dvacátého století,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel organizace Post Bellum.

Podobně jako na dalších výstavách Paměti národa jsou i tady jednotlivé příběhy vyprávěny poutavou formou za využití audioprojekcí a videoprojekcí, promítacích komor, rozšířené reality, interaktivních obrazovek i kouřových efektů. Díky tomu budou mít návštěvníci pocit, jako by se nacházeli třeba přímo ve stísněných prostorách šachet jáchymovského uranového dolu.

Foto: Tereza Ikon

Součástí expozice jsou i projekce či rozšířená realita

V něm se odehrával příběh Mileny Blatné, která se zamilovala do jednoho z politických vězňů, jenž byl nasazován v dolech k nuceným pracím. Oba následně riskovali své životy, aby si mohli navzájem vyměňovat milostné motáky.

Další části expozice jsou věnovány příběhům Jaryny Mlchové, která svým objevem neznámé sloučeniny zachránila životy stovky Židů. Sledují i putování Tomáše Sedláčka, který se ocitnul snad na všech evropských bojištích druhé světové války. A vyprávějí také o Leopoldu Färberovi, zvaném Hurvínek, se kterým se návštěvníci dostanou mezi partyzány a následně poznají krutost komunistického vězení v padesátých letech.

„Návštěvníci mohou poznat a částečně prožít čtyři příběhy, které jsme vybrali z více než deseti tisíc rozhovorů ze sbírky Paměti národa. Spojuje je jedno – všichni nezištně svými odvážnými rozhodnutími pomáhali druhým navzdory tomu, že tím často riskovali vlastní bezpečí. Chtěli usnadnit životy lidem, kteří žili v nesnadné době,“ vysvětluje kurátor výstavy Viktor Portel.

Výstavu lze v Brně nalézt na adrese Radnická 10 a veřejnosti se otevírá vždy od čtvrtka do neděle. Školy si pak mohou domlouvat samostatné prohlídky. Součástí dosud největšího muzea Paměti národa je i kavárna, pravidelně se zde pořádají přednášky, besedy, autorská čtení, divadelní kroužky a další kulturní akce. Více informací lze získat na webových stránkách muzea.