Už není třeba ani telefon, placení se stěhuje na ruku. Čím dnes stále více Čechů začíná platit?
Mobilem platí více než polovina Čechů. Co když se ale vybije nebo zůstane v šatně? Odpovědí je platební zařízení na ruce, které se nikdy nevybije.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Fronta u stánku na koupališti a telefon zamčený ve skříňce v šatně. Nebo letiště po nočním přestupu, kdy na displeji svítí poslední procento baterie. Nepříjemná a ne neobvyklá situace pro ty, kdo už přešli na placení mobilem, a hotovost tak u sebe už většinou vůbec nenosí. Placení telefonem přitom nemusí být vrcholem digitalizace. Dříve čistě karetní záležitost se postupně stěhuje přímo na ruku – u terminálu se o pípnutí postará už i prsten, náramek nebo řemínek hodinek, který nepotřebuje baterii ani připojení k internetu.
„Trend je jasný – platíme tím, co máme nejblíže po ruce,“ uvedla Jana Lvová, generální ředitelka Mastercardu pro Česko a Slovensko. A lidí, kteří mají nejblíž po ruce telefon, v posledních letech rychle přibývá. Podle letošního průzkumu Mastercardu mobilem platí 61 procent Čechů, zatímco v roce 2019 to bylo 19 procent. Pro 37 procent lidí je mobil nejoblíbenějším způsobem placení a peněženka v žebříčku věcí, které si Češi berou z domu, spadla z druhého až na čtvrté místo – za telefon, klíče a platební kartu. Přes takzvaný token, tedy digitální podobu karty v telefonu, hodinkách či jiném zařízení, podle dat Sdružení pro bankovní karty probíhá už více než polovina všech karetních transakcí.
Placení telefonem tedy přežité není, stalo se standardem – o to víc ale člověka zaskočí, když se mu mobil vybije. „Platební náramek nebo prsten může člověk nosit prakticky celý den, aniž by musel navíc myslet na nabíjení dalšího zařízení. Navíc nemusí u každé platby vytahovat telefon,“ říká Peter Podolan, obchodní manažer značky Carneo, která takové prsteny, náramky i řemínky prodává.
Nemají displej ani baterii a nepotřebují ani internet. Uvnitř je jen čip s anténou – energii pro přenos dodá až platební terminál ve chvíli, kdy k němu přiložíte ruku. Funguje to na stejném principu jako bezkontaktní karta, tedy přes technologii NFC (near field communication) – bezdrátový přenos na vzdálenost několika centimetrů.
Nápad to není nijak nový. Už na olympiádě v Riu v roce 2016 rozdala Visa platební prsteny 45 sportovcům. Byly bez baterie a vydržely ponor do 50 metrů. Za deset let se z olympijské rarity stala věc, kterou v Česku podporují mBank, Raiffeisenbank, ČSOB i Komerční banka. Náramek si podle dat Mastercardu z roku 2025 zatím vyzkoušelo deset procent Čechů, prsten devět procent.
Do kategorie pasivních platebních zařízení nově vstoupilo i Carneo, za kterým stojí společnost Trust System. Značka je známá chytrými a dětskými GPS hodinkami, tedy zařízeními, která se nabíjejí každých pár dní. V roce 2025 přidala řadu Carneo Pay – prsteny, náramky a řemínky, které není potřeba nabíjet nikdy. „Vnímáme je jako přirozené rozšíření světa wearables a doplněk k našim chytrým hodinkám,“ doplňuje Podolan.
Může využívat všechny funkce hodinek a zároveň platit prvkem, který nepotřebuje baterii ani nabíjení.
Mobil je potřeba jen pro prvotní nastavení. V aplikaci Carneo Pay se prsten nebo náramek načte přes NFC telefonu a připojí se k němu platební karta. Potom už telefon může zůstat doma. Napřímo placení funguje s kartami Mastercard od mBank, Raiffeisenbank a ČSOB. Kdo má kartu jiné banky, musí využít aplikaci Curve. Ta vytvoří virtuální kartu, kterou lze připojit k prstenu, a veškeré platby Curve přeposílá na kartu vedenou k původnímu bankovnímu účtu. Za běžnou platbu v korunách si Curve podle Carnea nic neúčtuje.
Kterou formu platebních zařízení zvolit, záleží hlavně na tom, co už člověk nosí. Kdo má na ruce hodinky, nemusí přidávat nic dalšího – platit může jednoduše řemínkem, který funguje u klasických hodinek i u těch chytrých, kde platbu obstará místo vnitřní elektroniky. „Uživatel tak může využívat všechny funkce hodinek a zároveň platit prvkem, který nepotřebuje baterii ani nabíjení,“ vysvětluje Podolan. Prsten je ze všech možností nejdiskrétnější, jen je u něj důležité vybrat správnou velikost.
A když ho ztratím?
Stejně jako u všech způsobů placení i tady je potřeba být opatrný. V telefonu platby chrání otisk prstu nebo Face ID, prsten nic takového nemá. Platí pro něj stejná pravidla jako pro bezkontaktní kartu – do 500 korun se nic neověřuje, nad tuto částku terminál vyžaduje PIN. U karty připojené napřímo k platebnímu zařízení je to PIN bankovní karty, u Curve PIN virtuální karty z aplikace. Banky navíc musí ověření vyžadovat i po sérii menších plateb za sebou.
Pokud ztracený prsten někdo najde, nezíská údaje platební karty. „V prstenu, náramku ani řemínku není uložené skutečné číslo platební karty, expirace ani CVC kód. Při aktivaci se vytvoří digitální token, který kartu zastupuje a je navázaný na konkrétní zařízení,“ říká Podolan. Mimo dané zařízení je takový token k ničemu. Zabezpečení pro Carneo dodává britská fintechová firma Digiseq a stejný princip používají i platby telefonem. Podle Mastercardu je tokenizací chráněno už přes 30 procent transakcí po celém světě, v Česku dokonce polovina.
Ztracené zařízení se dá snadno na dálku vypnout – stačí v aplikaci odebrat kartu a prsten přestane platit, zatímco plastová karta funguje dál. Kdyby ho mezitím někdo zneužil, nesl by majitel podle zákona o platebním styku odpovědnost za ztrátu nejvýše do 50 eur, a to pouze do nahlášení – ovšem jen pokud nejednal podvodně nebo hrubě nedbale.
Podle Mastercardu podíl plateb nositelnými zařízeními, tedy hodinkami, prsteny a náramky, v létě roste až o 16 procent. Podle Podolana platební wearables oslovují hlavně mladší lidi, sportovce a cestovatele. „Zatím jde o menší segment trhu, ale popularita této metody postupně roste,“ říká.
Carneo Pay si podle firmy v Česku a na Slovensku pořídily už tisíce zákazníků a koncem letošního roku chce značka uvést chytré prsteny, které k placení přidají i měření, které Carneo nabízí u hodinek nebo chytrého prstenu – tedy sledování tepu, spánku nebo stresu.
