V 90. letech začali vozit do Česka prémiový nábytek. Dnes mají čtvrtmiliardový byznys a vybavují PPF i ČNB
Manželé David a Lucie Řezníčkovi vybudovali z porevolučního dovozu designového nábytku firmu Konsepti. Přežili i povodně a už přemýšlí o předání.
Ještě předtím, než začal do Česka dovážet designové ikony od Vitry nebo Morosa a vybavovat kanceláře PPF či České národní banky, budoval David Řezníček v devadesátých letech pražské zastoupení nizozemské nábytkářské firmy Ahrend. Dnes jeho Konsepti patří mezi největší tuzemské hráče v segmentu prémiových interiérů a obrat firmy se pohybuje řádově kolem čtvrt miliardy korun. Řezníček se přitom k interiérům dostal víceméně náhodou.
Pochází sice ze stavařské rodiny, jinak se ale tímto byznysovým směrem nehrnul. „Máma dobře kreslila, takže tam byly nějaké latentní předpoklady k tomu, že interiér někde poblíž mohl být. Ale byla to prostě náhoda,“ říká zakladatel Konsepti, který původně vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické, mimochodem stejně jako jeho žena Lucie, která s ním firmu od začátku buduje.
Ke konci studií ale dostal Řezníček ve svých šestadvaceti letech příležitost budovat českou pobočku nizozemské nábytkářské společnosti Ahrend. Právě tehdy se podle něj otevřel svět, který v porevolučním Česku prakticky neexistoval. „Byla to pro mě faktická vysoká škola, protože to byla 90. léta. Všechno se otevřelo, všechno začalo být možné a zároveň tady nic nebylo,“ popisuje podnikatel.
První čtyři roky po vysoké tak strávil pravidelným kontaktem se zahraničními výrobci, architekty i veletrhy. „Bylo to nesmírně vzrušující období, kdy jsem se mohl učit venku od lidí, kteří neměli těch čtyřicet let hrozné mezery,“ vysvětluje. Po nabytí nových poznatků a znalostí pak už sám v roce 1995 založil firmu Arkus, která se o rok později přejmenovala na Konsepti.
Do Česka začala dovážet nejprve kancelářský nábytek a jednou z prvních značek, které exkluzivně zastupovala, byla švýcarská Vitra. Vedle ní také Moroso nebo B&B Italia, které navrhují a vyrábějí prémiový designový nábytek a interiérové vybavení. Byla to ale právě Vitra, která tehdy tvořila přibližně 60 procent obratu firmy a český trh se postupně stal pro značku jedním z nejsilnějších v regionu.
Lidé byli daleko dychtivější a měli větší zájem věci prozkoumávat, zkoušet si je pořizovat a šetřit si na ně.
„V jednu dobu jsme v Česku prodávali víc, než Vitra tehdy prodávala v celé východní Evropě dohromady, včetně Ruska,“ vzpomíná Řezníček s úsměvem. Podle něj za tím nestál agresivní obchod, ale spíš osobní zaujetí. „Když vás něco hrozně baví a věříte tomu tak, že to z vás sálá, tak to prostě prodáte.“
V devadesátých letech přitom šlo o extrémně drahé produkty pro trh, který si na podobný segment teprve zvykal. „Kancelářská židle, kterou jsme dováželi, stála třeba osmnáct nebo dvacet tisíc korun. A průměrný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka byl pět nebo sedm tisíc,“ vzpomíná.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPřesto podle něj tehdejší doba nabízela větší otevřenost než dnes. „Lidé byli daleko dychtivější a měli větší zájem věci prozkoumávat, zkoušet si je pořizovat a šetřit si na ně,“ říká podnikatel, který stál mimo jiné i u zrodu pražského Designbloku v roce 1999.
První roky Konsepti sídlilo na Starém Městě v bývalé prádelně v ulici Elišky Krásnohorské, na konci devadesátých let pak otevřelo pobočku v Bratislavě. Zásadní zlom ale přišel po povodních v roce 2002, které pražský showroom kompletně zničily. Konsepti tehdy fungovalo provizorně z malého bytu, kam se přeživší nábytek odnosil.
Nový domov nakonec firma našla v industriálním objektu Holport v Holešovicích a prostor bývalé továrny se za posledních pětadvacet let stal jedním z nejvýraznějších showroomů designového nábytku v Česku. Z čistě kancelářských produktů se zároveň rozšířila i do veřejných nebo rezidenčních projektů, a to pro klienty jako Česká národní banka, Microsoft, PPF, Tatrabanka nebo Národní banka Slovenska.
Velký zlom pak po letech kontinuálního růstu přišel v roce 2018, kdy do firmy vstoupila investiční skupina Premium Design Group. Ta tehdy vznikla pod taktovkou vlivného právníka Jaroslava Havla a miliardářů Jana Fidlera a Petra Němce s plánem konsolidovat československý trh s prémiovým designem a nábytkem. „Vůbec jsme to v plánu neměli. Byli jsme oslovení,“ vzpomíná Řezníček.
Investoři tehdy chtěli vytvořit silného středoevropského hráče v oblasti prémiových interiérů, po několika letech ale manželé Řezníčkovi podíl odkoupili zpět, vesměs za stejné peníze. „Postupně se ukázalo, že jsme s investory a akcionáři neměli ve všech ohledech sladěné představy o dalším směřování firmy,“ říká podnikatel. Nakonec skončila i celá mise Premium Design Group, která odprodala i další značku Javorina.
Dnes Konsepti zaměstnává přibližně tři desítky lidí a vedle showroomu provozuje vlastní logistiku, techniky i architektonický tým. Největší část obratu stále tvoří kancelářské interiéry a B2B zakázky, firma se ale podle Řezníčka víc soustředí na efektivitu než na bezhlavý růst. „Nejlepší výsledky jsme zaznamenali přibližně před dvěma lety, kdy se obrat pohyboval kolem 280 milionů korun. Dnes je to číslo o něco nižší, firma je ale ziskovější,“ říká.
S manželkou Lucií zároveň postupně připravují Konsepti na budoucnost bez toho, aby stála jen na nich dvou. „Myslím si, že jsme udělali důležitou věc: obrat a vztahy firmy už nejsou budované přes nás,“ popisuje podnikatel. A přestože v minulosti přemýšlel o expanzi do Vídně, Mnichova nebo Katovic, dnes mluví spíš o organickém růstu. „Záleží mi hlavně na tom, aby firma stála na pevných základech, byla zdravá a prosperovala,“ uzavírá David Řezníček.
