V Arménii vyroste architektonický unikát. Dva mrakodrapy propojí zahrady zavěšené desítky metrů nad zemí
V Jerevanu vyroste nejvyšší mrakodrap v historii země. Stavbu za deset miliard ale provází spory, ozývají se památkáři.
Baví vás články CzechCrunche?
Vídejte je na Googlu častěji.
Jerevan čeká největší stavební proměna v jeho moderní historii. V centru arménské metropole mají vyrůst dvě věže propojené visutými mosty se zelenými terasami. Ta vyšší dosáhne 224 metrů, tedy více než dvojnásobku současné nejvyšší budovy v zemi. Projekt od slavného studia Foster + Partners má přilákat firmy, hotely i turisty, už teď ale vyvolává spory kvůli demolici historické pošty a zásahu do podoby starého města.
Architekti místo jedné skleněné budovy, jak by se u mrakodrapu mohlo čekat, navrhli dvě věže, které se směrem k nebi zužují a vytvářejí špičku připomínající rozseknutou čepel. Ta má podle autorů odkazovat na ikonickou siluetu hory Ararat, která sice leží na tureckém území, pro Armény je ale národním symbolem. Protože Jerevan leží v oblasti, kde hrozí zemětřesení, museli inženýři celou konstrukci z betonu a oceli od základu navrhnout tak, aby ustála i masivní otřesy půdy.
To nejzajímavější se odehraje ve vzduchu mezi oběma věžemi. Architekti je totiž ve třech patrech propojili prosklenými visutými mosty. Ty nebudou sloužit jen jako obyčejné chodbové průchody z kanceláří do luxusního hotelu či bytů, ale vzniknou v nich botanické terasy s živými stromy a odpočinkovými zónami. Výškové věže se tak protnou se zelení na místě, kde se dříve potkávaly parky na zemi.
Zeleň přitom nebude jen estetickým prvkem zavěšeným vysoko nad městem. Pokračovat bude i na úrovni ulic, kde pod věžemi vznikne rozsáhlé veřejné náměstí s fontánami, obchody, kavárnami a kulturním sálem až pro tři tisíce lidí. Komplex má navíc sám vyrábět elektřinu z fotovoltaických panelů.
O tom, jak velký projekt má být, svědčí i jeho cenovka a zapojení britské státní agentury UK Export Finance. Ta pomáhá britským firmám získávat zakázky v zahraničí, mimo jiné prostřednictvím státních záruk za úvěry nebo pojištění exportních obchodů. S arménskými partnery nyní podepsala memorandum, které počítá s možností částečného financování výstavby. Celkové náklady na komplex se odhadují na 470 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba 10 miliard korun. Jde o největší projekt veřejného a soukromého sektoru v historii Arménie.
Jak už to ale u podobných projektů bývá, nová vize má i své hlasité odpůrce. Mrakodrap si totiž vyžádal demolici historické budovy hlavní pošty. To vyvolalo vlnu nevole mezi místními obyvateli i památkáři. Lidé se navíc bojí, že vysoký kolos zastíní starou čtvrť Kond a naruší výhledy na přírodní soutěsku. Velkým otazníkem zůstávají i dva staré sovětské tunely v podzemí přímo pod staveništěm, ze kterých chce developer udělat garáže.
I přes protesty veřejnosti a skutečnost, že se rozpočet z původních 200 milionů dolarů vyšplhal na více než dvojnásobek, už na místě začala demolice a příprava staveniště. Projekt ale stále provází několik otevřených otázek, například majetkoprávní spory o navazující pozemky.
