Brno je, jak známo, plné funkcionalistických skvostů. A vedle vily Tugendhat, hotelu Avion, Zemanovy kavárny, kavárny Era či domu rodiny Stiassni ukrývá i řadu méně známých historických vil. Jedna taková, před rekonstrukcí, je teď na prodej za 49 milionů korun. Bohužel spíše než vzhledem zaujme svým potenciálem a také příběhem architekta, který před sto lety udělal z Brna výkladní skříň funkcionalismu.

Inzerovaný dům stojí v někdejší dělnické osadě Mokrá Hora, která je součástí brněnské části Řečkovice na kraji města. Jde o populární lokalitu obklopenou rozlehlými lesy Soběšické vrchoviny a velkou část zástavby tam tvoří rodinné domy.

Stoletá funkcionalistická vila vzešla z hlavy a pera architekta Bohuslava Fuchse, kterému nelze upřít výrazný otisk na tváři brněnského funkcionalismu. Původně vyučeného zedníka přijal roku 1916 věhlasný pražský architekt Jan Kotěra do svého učení a po dokončení akademie Fuchs ještě tři roky pracoval v jeho ateliéru.

Jenže v Praze si tehdy většinu staveb pro sebe držela starší generace architektů a pro ambiciózního mladíka bylo těžké se prosadit. Když dostal začátkem dvacátých let nabídku práce od brněnského městského architekta Jindřicha Kumpošta, přestěhoval se natrvalo bez váhání na jih Moravy.

V Brně na sebe upozornil návrhem kolonie rodinných domů v Maloměřicích a už po dvou letech vystřídal Kumpošta na místě městského architekta. Pak už přišly jeho ikonické funkcionalistické stavby: tou první byla Zemanova kavárna, následoval Nádražní poštovní úřad či Obecná měšťanská škola. Vedle toho stíhal navrhovat rodinné domy a jedním takovým ze třicátých let byla právě i funkcionalistická vila na Mokré Hoře.

Foto: Amandla

Vizualizace rekonstruované vily

Objednal si ji u něj inženýr Vilém Feyrer, který se specializoval na vodní stavby, především přehrady. Podílel se například na Vírské přehradě přes řeku Svratku, která dodnes zásobuje pitnou vodou Brno a okolí. Ve stejném roce, tedy 1937, Fuchs vyprojektoval domy nejen pro Feyrera, ale i vilu manželů Petrákových či Tesařovu vilu, u kterých jsou vidět stejné rysy, například půlkruhová visutá terasa.

Po rušných dvacátých a třicátých letech svou práci Fuchs zásadně omezil a začal architekturu učit. Nejdřív na Uměleckoprůmyslové škole ve Zlíně, později se přesunul na Vysoké učení technické v Brně, kde zůstal do konce padesátých let. Na sklonku života ho práce zavedla zpět do Prahy, kde v šedesátých letech navrhl podobu Nové scény Národního divadla, realizaci ovšem překazila Fuchsova smrt a nakonec se stavělo podle jiné legendy české architektury Karla Pragera.

A stejně jako se nelze kochat podobou jeho divadelního projektu ani z dřívější krásy Feyrerovy vily toho mnoho nezbylo. Okem lze sice rozpoznat funkcionalistické obrysy a několik pozůstalých širokých oken, ale omítka opadala a místy chybí i kusy zdi. Z dřívější půlkruhové visuté terasy také nic nezůstalo. Dům nabízí 650 metrů čtverečních vnitřní užitné plochy, které doplňuje 160 metrů čtverečních balkonů a teras.

Kolem něj se pak rozprostírá přes dva tisíce metrů čtverečních zahrady, která se svažuje k potoku Rakovec, za nímž se tyčí vysoké stromy soběšického lesa. Z vily je také vidět komín rozsáhlého průmyslového areálu farmaceutické společnosti Lachema postaveného v padesátých letech. Poblíž leží silnice propojující Brno se Svitavami, po které se člověk dostane do centra autem během deseti minut. Rekonstrukce už má vydané stavební povolení. Za návrhem stojí brněnský architekt Petr Hrůša, známý například pro rekonstrukci Moravského náměstí, dokončení Janáčkova divadla nebo stavbu obchodního centra Galerie Vaňkovka.