Zhruba dva miliony mladých Indů každý rok bojují o méně než 150 tisíc míst na lékařských fakultách. O jejich přijetí rozhoduje jediná celostátní zkouška NEET, na kterou se mnozí připravují dlouhé roky a jejich rodiny utrácejí velké částky za přípravné kurzy. Když se však letos ukázalo, že zadání uniklo na veřejnost, úřady květnový test anulovaly. Spolu s výsledky podvodníků tak přestaly platit i výsledky všech, kteří náročnou zkoušku absolvovali poctivě. Více než dva miliony uchazečů proto musely v červnu celý test podstoupit znovu.

Skandál nejen odhalil hlubokou korupci ve vzdělávacím systému, ale stal se také rozbuškou dlouhodobé frustrace mladých lidí z vysoké nezaměstnanosti. A ti vyšli demonstrovat do ulic Nového Dillí. Utábořili se v centru města, požadovali rezignaci ministra školství Dharmendry Pradhana a odmítali odejít, dokud vláda jejich požadavky nesplní. Ani zdaleka už nešlo o jeden pokažený test. Protestující upozorňovali také na nedostatek míst na univerzitách a podvody, které podle nich podkopávají celý indický vzdělávací systém.

Napětí vystupňoval pokus demonstrantů, kteří si říkají Švábi neboli Cockroaches, jak je nazval jeden z ministrů, dojít k parlamentu. Policie proti nim zasáhla slzným plynem a obušky, úřady uzavřely některé části města a v oblasti vypnuly mobilní internet. Právě tehdy se do popředí dostal Bitchat, do té doby v zemi poměrně neznámá aplikace. Na rozdíl od běžných messengerů dokáže po nainstalování posílat zprávy bez mobilního signálu, wi-fi i centrálního serveru. Využívá k tomu okolní telefony, přes které mohou lidé zůstat ve spojení i během lokálních výpadků sítě. Zájem o aplikaci proto během protestů prudce vzrostl.

Mezi 17. a 23. červencem připadalo na Indii přibližně 85 procent všech stažení Bitchatu ve světě. Za pět dnů si aplikaci stáhlo více než 91 tisíc Indů a počet jejích denních uživatelů v zemi přesáhl 330 tisíc, uvedla analytická společnost Sensor Tower pro TechCrunch.

Indická vláda zareagovala příkazem adresovaným GitHubu, kde je uložený veřejně dostupný zdrojový kód Bitchatu. Centrum pro koordinaci kybernetické kriminality, spadající pod ministerstvo vnitra, požadovalo během tří hodin omezit přístup ke třem úložištím včetně verze aplikace pro Android.

Foto: Bitchat

Příkaz přitom neoznačil žádnou konkrétní nezákonnou zprávu ani část zdrojového kódu. Úřadům vadilo, co samotná aplikace umožňuje: anonymní komunikaci bez registrace a centrálního ukládání zpráv. Podle ministerstva může takový program pomáhat při organizování nezákonných akcí a současně komplikuje identifikaci uživatelů i policejní odposlechy.

Tím indická vláda nechtěně otevřela hned několik otázek. Kritici namítají, že stát nezasahuje proti protiprávnímu obsahu, ale proti samotné technologii na základě toho, k čemu by mohla být zneužita. Upozornili také, že odstranění zdrojového kódu z GitHubu nesmaže Bitchat z telefonů, v nichž už je nainstalovaný, ani nevypne jeho decentralizovanou síť. Ztíží naopak veřejnou kontrolu kódu bezpečnostními experty.

Bitchat při komunikaci bez internetu využívá bluetooth mesh, tedy síť tvořenou okolními telefony. Zařízení se navzájem vyhledají a každé z nich může přijatou zprávu předat dál. Pokud tedy příjemce není v přímém dosahu odesílatele, mohou mezi nimi vytvořit řetězec další uživatelé. Současná dokumentace aplikace počítá s předáním zprávy až přes sedm takových mezičlánků.

Běžný dosah bluetooth se pohybuje kolem sta metrů, takže aplikace bez internetu nespojí libovolně vzdálené lidi. Smysl získává především na hustě zaplněných místech, jako jsou demonstrace nebo hudební festivaly, případně při přírodních katastrofách a rozsáhlých výpadcích sítí. Zkrátka čím více telefonů s Bitchatem se v okolí nachází, tím dál se mohou zprávy dostat.

Pro přihlášení není potřeba účet ani telefonní číslo. Aktuální verze kombinuje místní bluetooth síť s internetovým protokolem Nostr, který umožňuje posílat zprávy také na větší vzdálenost, pokud je dostupné online připojení. Soukromé zprávy mají být podle dokumentace šifrované mezi odesílatelem a příjemcem.

Za aplikací stojí muž, který už jednou výrazně ovlivnil podobu komunikace na internetu. Jack Dorsey spoluzaložil Twitter, dnes přejmenovaný na X, a technologickou společnost Block. Srdce Bitchatu podle svých slov naprogramoval během jediného víkendu na začátku července 2025. Ještě tentýž měsíc se aplikace dostala do App Storu.

Bitchat zapadá do Dorseyho zájmu o otevřené technologie, které nejsou závislé na jediném provozovateli. V Indii se tato představa střetla se státní snahou udržet komunikaci pod kontrolou. A prakticky ve stejnou dobu ji Dorsey přenesl také do firemního prostředí, kde se pokouší oslabit závislost týmů na Slacku a GitHubu.

Jen dva dny před pokusem indické vlády stáhnout Bitchat představil aplikaci Buzz. Na první pohled připomíná běžný pracovní chat s kanály a skupinovými konverzacemi. Vedle lidských kolegů v něm ale vystupují také AI agenti, s nimiž Buzz nepočítá jen jako s externími doplňky. Mají fungovat jako členové týmu, kteří sledují společnou debatu a dostávají v ní konkrétní úkoly.

AI agent se od běžného chatbota liší tím, že nemá pouze odpovídat na jednotlivé otázky. Může dostat zadání, použít dostupné nástroje a s určitou mírou samostatnosti vytvořit výstup. V Buzz tak může sledovat, jak zaměstnanci probírají novou funkci produktu, a následně podle jejich rozhovoru připravit návrh nebo začít pracovat na zdrojovém kódu.

Buzz však zůstává v rané fázi a sám zve zájemce k testování prvních verzí. Nemá zveřejněný počet uživatelů ani údaje o nasazení ve firmách. Každopádně už nyní budí velký zájem, ačkoli se podobným směrem vydávají i další projekty, například otevřený Centaur, který přidává „virtuální zaměstnance“ přímo do Slacku nebo je zpřístupňuje přes programové rozhraní.