Pohled na domy částečně zahloubené pod zemský povrch může vyvolávat úsměv na tváři. Jak ovšem ukazuje slovenský projekt Krtkodom Martina Pribily, bydlení ve stylu Tolkienových hobitů dává smysl, a to hned z několika důvodů. To je také příčina, proč má o služby společnosti zájem stále více investorů, i když úřady prozatím nejsou tomuto stylu bydlení nakloněny. A to i z toho důvodu, že Pribila pracuje i s recyklovaným betonem, který je nadějí pro zdravější životní prostředí.

V loňském roce dokončili pět nových domů částečně přikrytých zeminou, v tom letošním by jich mělo být deset. K tomu je navíc v projekční přípravě jedno firemní sídlo a dalších 48 domů v rámci celého developerského projektu. Tato čísla dokazují, že Martin Pribila začíná se svým nápadem na život pod zemí oslovovat stále více investorů, které lákají především benefity spojené s úsporou energie a lepším životním prostředím.

Domy navrhované v rámci společnosti Krtkodom nabízejí stálé klima – a tedy i úsporu energií a snížené náklady na provoz. Příkladem je takový typ stavby, který si pro sebe a svou rodinu postavil sám Pribila. Roční náklady na provoz uvedeného rodinného domu jsou podle architekta podobné jako v případě klasických domů za jeden měsíc.

I proto jeho idea nadchla již řadu investorů, kterým v loňském roce postavil domy v celkové hodnotě dvou milionů eur, tedy bezmála 50 milionů korun. Vůbec nejčastěji se dle Pribily jednalo o domy určené pro rekreaci a následné trávení důchodového věku. Tedy o domy o menší zastavěné ploše.

Nicméně Krtkodom začíná pracovat i na podstatně větších realizacích. Pribila aktuálně dokončuje projekt celého firemního sídla. K tomu je navíc v přípravě rozsáhlý developerský projekt zahrnující hned 48 rodinných domů zavrtaných pod zem. Díky otevřenému přístupu investorů se mohou jejich budoucí obyvatelé těšit na odvážné tvary, klenuté střechy, ale i žití takzvaným ostrovním způsobem.

„Investor vidí cestu v mikrosíťovém způsobu sdílení energie i práci s dešťovou a odpadní vodou. Mikrosíť testujeme, zbytek už využíváme, takže věřím, že ,ostrovní` čtvrť uspěje,“ říká Martin Pribila s tím, že až 80 procent území této rezidenční čtvrti zůstane pokryto zelení a každý dům bude mít dostatečně luxusní výhled do okolí.

I přes rostoucí zájem musí architekt se svým nápadem neustále překonávat překážky. Ty do cesty kladla nejen pandemická situace, která se podepsala na poptávce a zastavila expanzi do zahraničí, ale klacky pod nohy hází i nepochopení ze strany stavebních úřadů, pro které je někdy těžké udělovat Pribilovým domům stavební povolení, za což může nejen celková koncepce, ale i inovativní materiály, se kterými se snaží pracovat.

Mezi ně patří i takzvaný recyklovaný beton, s jehož pomocí nyní probíhá realizace jednoho z podzemních domů v Trnavském kraji. Jedná se o beton, který využívá původní stavební materiály, jako je odpadní beton či cihly. Ty se nadrtí na požadovanou frakci a jsou smíchány s novým pojivem. Jak vysoké procento v novém materiálu představují, závisí na použití recyklovaného betonu, pokud je zapotřebí voděodolnosti, může to byl přibližně 50 procent, pokud je použit na stěnové systémy, mohou původní materiály tvořit až z 90 procent.

Po vytvrzení je pak takový beton téměř k nerozeznání od nového. „Modul pružnosti se mírně zhoršuje v závislosti na podílu recyklátu v novém betonu. Hovoříme však o průhybu stropu 22 až 23 milimetrů namísto 20 milimetrů, což je nepřehlédnutelný rozdíl, který dokážeme konstrukčně ošetřit,“ vysvětluje Pribila.

Foto: Krtkodom

Vizualizace připravované ostrovní čtvrti s krtkodomy

Recyklovaný beton je cestou, jak pomoci životnímu prostředí od množství odpadu, který svou činností produkujeme. Dle statistik vzniká demolicí budov v evropských státech přibližně 38 až 40 procent jejich celkového odpadu, 22 procent pak tvoří minerální odpad, tedy právě cihly a beton. Samotná výroba betonu se navíc podílí z osmi procent na produkci CO2, pokud by se využívání recyklovaného betonu rozšířilo masivně, bylo by možné toto číslo snížit na jedno až dvě procenta.

V případě rodinného domu dokáže podle Pribily využití recyklovaného betonu ušetřit 20 až 100 tun materiálu, který by musel být vytěžen z přírody. Pro investory přitom jeho využití znamená navýšení investice přibližně jen o půl procenta. Beton je navíc možné recyklovat opětovně, takže s průměrnou životností rodinného domu, která je dle norem 50 let, je využitelnost takového materiálu 150 až 250 let.