Zatímco jména jako Elon Musk, Mark Zuckerberg nebo Tim Cook okamžitě rezonují mezi většinou lidí, šéf Amazonu Andy Jassy tak výrazný a na očích zdaleka není. Záměrně zůstává stranou a působí spíše jako nenápadný pragmatik. Tento tichý stratég, který letos v létě oslaví pět let v čele jednoho z největších byznysových kolosů planety, ale drží v rukou obrovskou moc a Amazon od základu mění. Jak už dříve dal zaměstnancům i trhům jasně najevo, budoucnost firmy patří umělé inteligenci. A to v praxi znamená, že stavy pracovníků se budou v nadcházejících letech nevyhnutelně ztenčovat.

Když svět na přelomu let 2022 a 2023 uchvátil ChatGPT, zdálo se, že Amazon, do té doby neotřesitelný vládce cloudového světa, zaspal a iniciativu převzal Microsoft. Jassy ale okamžitě rozjel ofenzivu, jejíž gigantické měřítko se naplno ukazuje právě teď.

Jen v letošním roce chce Amazon napumpovat astronomických 200 miliard dolarů (4,1 bilionu korun) do obřích datových center a vývoje vlastních úsporných čipů. K tomu firma zainvestovala 13 miliard dolarů (272 miliard korun) do Anthropicu (tvůrce chatbota Claude) a poslala dalších 50 miliard dolarů (bilion korun) do OpenAI. Umělá inteligence totiž podle Jassyho od základu promění absolutně vše, a to včetně běžného nakupování. To má zařídit firemní AI asistent Rufus, který má radit spotřebitelům, co se jim zrovna může hodit. A k tomu Jassy potřebuje firmu, která je maximálně štíhlá, rychlá a flexibilní.

Už v uplynulých letech propustil zhruba 60 tisíc korporátních zaměstnanců. Tento masivní řez byl ale jen začátek. V loňském vzkazu zaměstnancům totiž přiznal, že ohroženy jsou další kancelářské pozice. S tím, jak bude Amazon zavádět nástroje generativní umělé inteligence a autonomní agenty, se celková velikost korporátní pracovní síly bude v nadcházejících letech jen zmenšovat.

V rámci této snahy o absolutní efektivitu a snížení byrokracie už nařídil plošně zvýšit poměr běžných pracovníků vůči manažerům o 15 procent. Zkrátka chce, aby ve firmě zbylo méně manažerů, když většinu procesů převezmou algoritmy. „Můžete se stavět na hlavu, ale umělá inteligence už nikam neodejde,“ vzkazuje světu. „Chápu, že když hrozí tak velká změna, může to některé lidi znervóznit. Já si ale prostě myslím, že to spoustu věcí zlepší.“

Kdo ale vůbec je tento osmapadesátiletý muž? Podstatné je, že se zásadně liší od svého předchůdce Jeffa Bezose. Jassy vzal například důležité kontakty do vlastních rukou. Opakovaně si volá s klíčovými senátory, schází se se zástupci Bílého domu a po svém nástupu zvedl výdaje Amazonu na lobbing k hranici 420 milionů korun ročně. Ví, že velké plány potřebují politické krytí.

Kontakty si navíc mohl budovat dlouhodobě, jelikož do Amazonu nastoupil ihned po vystudování Harvardu v roce 1997. Tehdy to byl jen nadějný online obchod a on v Seattlu nikoho neznal. Namísto formálního networkingu založil s hrstkou kolegů klub pojídačů pikantních kuřecích křidélek. Každé úterý večer se scházeli a z obyčejné večeře se brzy stala urputná soutěž s rozhodčími a vážením před a po jídle, on sám jich jednou snědl rovnou 57. Právě z těchto uvolněných společných zážitků se ale podle něj rodí ty nejpevnější profesní vazby.

A ty se Jassymu vyplatily. Byl to právě on, kdo v roce 2003 s Bezosem vymyslel a následně vybudoval cloudovou divizi Amazon Web Services (AWS). Začínali v pouhých jedenácti lidech a vytvořili revoluční platformu. Z malého interního projektu vyrostl kolos s ročními tržbami v desítkách miliard dolarů, který dnes pohání obrovskou část celosvětového internetu a udělal z Jassyho přirozeného lídra.

Když ale v létě roku 2021 převzal celý Amazon, zdědil nepořádek. Firma během pandemie extrémně nabobtnala. Z usměvavého parťáka se tak rázem stal tvrdý šéf, který se začal šťourat v detailech. Jak bylo zmíněno, propustil zhruba 60 tisíc korporátních zaměstnanců a zařízl neperspektivní projekty, jako byly kamenné obchody bez pokladen.

Navíc zjistil, že manažerská struktura zkostnatěla a oddaluje inovace. Zavedl proto speciální e-mailovou schránku na „udávání byrokracie“, kam mu lidé mohli psát, jaký zbytečný proces je zrovna brzdí. „Dostal jsem přes tisíc e-mailů. Všechny jsem přečetl a změnili jsme díky tomu už 375 procesů,“ vzpomněl Jassy pro Harvard Business Review.

Zvedl ovšem také obrovskou vlnu kritiky, když nařídil nekompromisní návrat do kanceláří na pět dní v týdnu. Je totiž přesvědčený, že ty nejlepší nápady nevznikají organizovaně na dálku přes obrazovky, ale jedině tehdy, když schůzka skončí zmatkem a tři lidé nakonec zůstanou v místnosti u tabule, kde se společně hádají a čmárají tak dlouho, dokud problém nevyřeší. Jinde se ale nebojí otevírat firemní peněženku. Vedle obřích datových center sází na autonomní robotaxi Zoox nebo investici do nákupu satelitní společnosti Globalstar v rámci vesmírného projektu Leo.