Když se světem začal šířit koronavirus a na několik let paralyzoval celou planetu, velmi rychle se ukázalo, jak moc nejsme na světovou pandemii připraveni. Neexistoval lék, neexistovala vakcína a její vývoj trval měsíce, které si tehdy nemohl dovolit nikdo. Vědci z Cambridgeské univerzity se proto rozhodli, že to příště bude jinak. A jako řešení vytvořili novou vakcínu, ta byla navržená umělou inteligencí a měla by chránit proti celému kmenu virů.

„Vždycky jsme byli pozadu,“ říká profesor Jonathan Heeney, zakladatel univerzitního spin-offu DIOSynVax, který vakcínu vyvinul. „Snažíme se být dostatečně napřed, abychom dokázali chránit i před vypuknutím nové nákazy nebo pandemie.“ Heeney o efektivnějším řešením přemýšlel už před příchodem covidu. DIOSynVax založil už v roce 2017, kdy to většina oboru považovala za příliš vzdálené od klinické praxe.

Začátkem června pak tým oznámil první výsledky: vakcína prošla testováním na lidech, je bezpečná a nezpůsobuje vážné vedlejší účinky. A je to poprvé v historii, kdy preparát s aktivní složkou navrženou výhradně počítačem dosáhl této fáze testování.

Jeho hlavní výhoda je ale v tom, co všechno bere v potaz. Klasický přístup k vývoji vakcín je totiž reaktivní – vědci vezmou aktuální kmen viru, navrhnou preparát a otestují ho. Jenže virus mezitím mutuje a jakmile je vakcína připravená k distribuci, může už mít omezenou účinnost.

Místo jednoho kmene shromáždil tým z DIOSynVax genetické záznamy celé rodiny příbuzných virů a nechal strojové učení identifikovat, co mají společného, tedy najít ty části viru, které se napříč různými kmeny prakticky nemění. Z toho AI navrhla takzvaný „superantigen“, který natrénuje imunitní systém tak, aby rozpoznal celou skupinu virů najednou, včetně těch, které ještě nevznikly. Pro koronavirovou vakcínu to znamenalo shromáždit data všech známých koronavirů, a to i těch, které nyní kolují jen u zvířat.

Vakcína zatím prošla první fází testování na 39 lidech, což je záměrně malý vzorek. Tato fáze má jediný cíl, ověřit bezpečnost. To se potvrdilo, tělo navíc začalo vytvářet imunitní odpověď. Jak silnou a skutečně širokou ochranu vakcína poskytuje, ukáže teprve druhá fáze testování s přibližně 200 účastníky.

Cambridgeský tým mezitím testuje na zvířatech na stejném principu navrženou vakcínu proti sezónní chřipce, která by nemusela být každý rok upravována, a vakcínu proti ptačí chřipce H5N1 pro případ, že by se rozšířila mezi lidi. Ve hře je také vakcína proti virovým hemoragickým horečkám, do nichž patří i různé druhy eboly.

Profesor Andy Pollard, ředitel Oxfordské vakcinační skupiny, který na studii nepracoval, upozorňuje, že skutečná zkouška teprve přijde. Data ale označuje za fascinující: „Nikdo by nepředpokládal, že se podaří takové imunitní odpovědi vyvolat,“ říká. Umělou inteligenci pak považuje za potenciální zlom pro celý výzkum vakcín, který vývoj výrazně urychlí a „zachrání životy“.