Vyhodili je z práce, tak založili hobbymarket. Dnes síť obchodů stojí za nejvýnosnější akcií poslední doby

Když v roce 1978 vyhodili Bernieho Marcuse a Arthura Blanka z vedení amerického řetězce s potřebami pro kutily Handy Dan, neudělali to, co by na jejich místě udělala asi většina lidí, ale rozhodli se pro zásadní krok. Místo hledání nové práce založili vlastní obchod, dnes už velmi dobře známý Home Depot. O tři roky později ho poslali na burzu, čímž započali příběh jedné z nejvýnosnějších akcií historie. Tisíc dolarů vložených při vstupu na burzu by dnes díky růstu akcie a reinvestovaným dividendám mělo hodnotu zhruba 16 milionů dolarů, asi čtyřnásobek investice do Applu.

Pochopitelně nestačilo akcie v roce 1981 koupit a pak na ně 45 let nesahat. Důležitou roli hrály dividendy, které Home Depot vyplácel svým akcionářům. Investor, který je neutratil, ale průběžně za ně nakupoval další akcie, postupně svůj podíl ve firmě zvětšoval. Z většího počtu akcií pak získával další dividendy a celý proces se opakoval. Právě toto dlouhodobé reinvestování v kombinaci s růstem hodnoty vytvořilo mimořádný složený výnos.

Tento efekt v kombinaci s rychlým růstem celé firmy vynesl Home Depot v dlouhodobém celkovém výnosu výrazně právě třeba nad Apple. Kdybyste totiž stejný tisíc dolarů investovali při vstupu Applu na burzu v roce 1980, dnes byste podle stejného výpočtu měli zhruba čtyři miliony dolarů.

Foto: Home Depot

Obchody Home Depot vypadají přesně takhle, v USA je jich přes dva tisíce

Vedle dividend měl Home Depot ještě jeden nástroj, jak vracet peníze akcionářům, a sice zpětné odkupy vlastních akcií. Jen mezi lety 2021 a 2025 takto společnost stáhla z trhu a zrušila přibližně 90 milionů svých akcií. Pro běžného akcionáře to znamenalo obrovskou výhodu: aniž by musel cokoliv utratit, jeho podíl na firmě i na jejím zisku automaticky vzrostl, protože v oběhu bylo jednoduše méně akcií.

Neméně zajímavý je však i příběh, který za celou firmou stojí. Po vyhazovu z práce v roce 1978 sice Marcus a Blank vymysleli koncept hobbymarketů, ale když v září 1981 nutně potřebovali peníze na přežití a expanzi, banky jim už půjčit nechtěli. Rozhodli se proto pro vstup na burzu. Jenže zájem o jejich akcie nebyl tak velký, jak čekali, a z trhu dostali čtyři miliony dolarů.

Do byznysu přitom šli se zajímavou strategií. Věděli, že lidé nakupující v hobbymarketu nechtějí jen produkty. Chtějí mít dobrý pocit z toho, že si něco postavili vlastníma rukama. Home Depot proto místo klasických prodavačů začal ve velkém najímat bývalé truhláře, instalatéry nebo elektrikáře. Ti měli zakázáno zákazníky odbývat. Naopak, dostali za úkol nechat práce a na místě lidem názorně ukázat, jak obložit koupelnu nebo položit podlahu.

Aby zkušené řemeslníky motivovali prodávat a učit laiky, dali jim do rukou akcie firmy. Vedení zaměstnancům vysvětlovalo, že čím lépe se věnují zákazníkům, tím více porostou tržby a tím více zase jejich akcie. A jelikož byl řetězec zpočátku malý, práce konkrétních lidí na prodejně měla na cenu akcie přímý vliv.

A zafungovalo to skvěle. Z více než tří tisíc prodavačů na prodejnách se díky tomuto systému stali dolaroví milionáři. Proaktivní přístup se navíc šířil mezi zákazníky a tržby rostly. Už pět let od vstupu na burzu překonaly miliardu dolarů a akcie stouply na desetinásobek. Za dalších pět let tržní hodnota firmy vyletěla na osm miliard dolarů (250násobek oproti IPO). Dnes má řetězec přes 2 300 prodejen a ročně utrží 165 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).

Ne vše je ale perfektní. V posledních letech akcie Home Depot spíše stagnují, firma navíc investovala do nákupu velkých dodavatelů pro profesionální stavitele. S tím jí narostl čistý dluh přes 61 miliard dolarů a počet akcií v oběhu dokonce mírně stoupl. Finanční ředitel Richard McPhail nicméně vzkázal, že jakmile srazí zadlužení na požadovanou úroveň, plánuje se společnost ke stahování vlastních akcií z trhu v roce 2027 vrátit.