Z klíčových lidí milionáři. České firmy naskakují na trend zaměstnaneckých podílů, mnohdy tomu ale brání legislativa

Peter BrejčákPeter Brejčák

esop

Foto: CzechCrunch

České firmy začínají svým zaměstnancům nabízet podíly

0Zobrazit komentáře

Z miliardových exitů českých startupů, které se udály v poslední době, netěžili jen jejich zakladatelé a přímí akcionáři, ale běžně i jejich zaměstnanci. Příkladem může být zhruba stovka současných i bývalých zaměstnanců nebo klíčových lidí v Socialbakers, nedávno prodaném Integromatu nebo společnosti eMan, jež nedávno vstupovala na burzu.

Děje se tak díky zaměstnaneckým akciím, které jsou i vzhledem k vhodné legislativě dlouhodobě populární zejména v USA. Trend nabízet klíčovým lidem podíl ve firmě se však postupně prosazuje i v tuzemsku. V těchto případech si mohou zaměstnanci přijít na slušné částky, navíc díky získaným zkušenostem z budování byznysu se často pouští do vlastních projektů.

Úspěch jednoho startupu tak může mít efekt nabalující se sněhové koule, který podpoří celý startupový ekosystém. Jeden z nejlepších příkladů je v tomto ohledu Estonsko, respektive situace, kdy byl v roce 2005 prodán Skype společnosti eBay (dnes patřící Microsoftu) a klíčoví lidé získali finanční i znalostní prostředky pro svůj vlastní byznys.

Příklad za všechny: Taavet Hinrikus byl ve Skypu zaměstnancem s pořadovým číslem jedna a po exitu firmy před deseti lety založil a od té doby buduje společnost TransferWise s hodnotou okolo pěti miliard dolarů. TransferWise přitom za svou existenci pomohl ke vzniku více než 150 novým dolarovým milionářům, kteří byli (nebo jsou) jeho zaměstnanci, jak uvádí magazín Sifted.

PayPal Mafia

Podobným způsobem vznikla také tzv. PayPal Mafia. Po prodeji populární služby společnosti eBay v roce 2002 odešlo z firmy v následujících letech několik zaměstnanců, kteří zůstali v byznysovém kontaktu a zakládali vlastní firmy. Vznikly tak dnes či dříve významné společnosti jako Tesla a SpaceX (v PayPal Mafii je i Elon Musk), LinkedIn, Square, Slide, YouTube, Yelp či Yammer.

Nejen ve startupovém světě tak program zaměstnaneckých akcií, jež bývají známé i jako ESOP (z anglického Employee Stock Option Plan), může hrát motivační roli, kdy se firma tímto způsobem odvděčí za loajalitu svých klíčových zaměstnanců.

V některých případech, zejména u začínajících firem, jsou navíc podíly často jedinou možností, jak lidem za práci vůbec platit. Když startup negeneruje žádné příjmy, zaměstnanci mohou pracovat výměnou za podíl ve firmě, který – když se vše vydaří – za několik let prodají a jejich práce se tak „zaplatí“.

Vzrůstajícího zájmu o problematiku zaměstnaneckých akcií v Česku si všímá například venture kapitálový fond Y Soft Ventures. „Je to trend, který v posledních letech sílí, a to nejen mezi startupy, ale i u větších firem,“ potvrzuje pro CzechCrunch Lukáš Konečný, principál fondu.

„Zatímco mladší a menší firmy většinou řeší toto téma kvůli tomu, že pomocí akcií či podílů potřebují kompenzovat nižší mzdy, dospělejší společnosti je zvažují kvůli tomu, aby byly schopny nalákat kvalitní zaměstnance ze zahraničí, kde je taková nabídka standardní,“ popisuje Konečný.

„Řada firem se u programů pouští z hlediska zákonného a daňového rámce minimálně do šedé zóny, ne-li ještě dál.“

Zvýšený zájem v Y Soft Ventures pozorovali během posledního roku také díky zveřejnění Employee Equity Handbooku, tedy průvodce zaměstnaneckými podíly, akciemi a jejich alternativami. Podle Konečného si příručku z webu stáhly stovky lidí a převzaly ji i další organizace.

Handbook blíže popisuje tři konkrétní varianty, jak se do rozdělování firemních podílů zaměstnanců pustit – kromě mechanismu zaměstnaneckých opcí populárních zejména ve Spojených státech jde o přímý prodej akcií, jak to realizoval například i český Rohlik.cz, nebo program virtuálních, tedy stínových akcií, kterého využívá například Kiwi.com.

„V praxi se nejčastěji setkáte s variantou virtuálních podílů, která je administrativně nejméně náročná, byť daňově nejméně výhodná, případně s variantou přímého nabývání podílů či akcií v různých podobách, která z hlediska daní a administrativy vychází obráceně. Nutno říct, že řada firem se při konstrukci těchto programů pouští z hlediska zákonného a daňového rámce minimálně do šedé zóny, ne-li ještě dál,“ prozrazuje Konečný.

lukas-konecny-y-soft-ventures

Foto: Y Soft

Lukáš Konečný, Principal Y Soft Ventures

Vzrůstající zájem pak potvrzují i advokáti, které v oblasti ESOP startupům radí, jak správně nastavit pravidla. Jak pro CzechCrunch uvádí Jakub Císař, partner kanceláře Novalia, zakladatelé často chtějí lépe motivovat svůj tým a zvýšit loajalitu klíčových lidí, což je důležitý benefit i v hiringu.

„Startupy k nám často přicházejí s tím, že už možnost získání podílu týmu slíbily a nyní zjišťují, že v Česku není jeho realizace jednoduchá,“ popisuje Císař s tím, že Novalia v této oblasti radila například firmám jako Roivenue, Keboola, Productboard či Integromat. Jako hlavní problém ESOPu v tuzemské legislativě advokát vnímá daňovou nepřehlednost a s ní spojenou právní nejistotu.

Zaměstnanec o velkou část odměny přijde

„Stát dává v podstatě lepší finanční podmínky investorům a naopak prodražuje možnost vydělat na prodeji podílu lidem, kteří se na budování firmy podíleli vlastní prací, tedy ‚ičařům‘ a zaměstnancům,“ říká Císař.

Kapitálový investor totiž daní zisk z podílu patnácti procenty, nebo dokonce vůbec. „Ičařům“ ve formě virtuálních, tedy stínových podílů stát vezme zhruba třetinu zisku a zaměstnanec se může rozloučit rovnou s celou polovinou peněz. Pokud by tak zaměstnanec ve firmě získal procento a firma exitovala za 100 milionů korun, 500 tisíc korun pošle státu.

martin-louzecky-1

Přečtěte si takéZ letenského Stalinu až do Afriky, kde staví skateparky. Mosambik mě naučil, že je život skvělý, říká Martin LoužeckýZ letenského Stalinu až do Afriky, kde staví skateparky. Mosambik mě naučil, že je život skvělý, říká Martin Loužecký

„Každý z modelů dává smysl v jiné situaci. Obrovské zdanění virtuálních podílů a na druhé straně administrativa a rizika spojená s rozdáváním přímých podílů jsou důvody, proč si startupy nejčastěji volí cestu alternativních struktur,“ popisuje praxi Císař.

Situace se zároveň v české legislativě pravděpodobně v nejbližší době měnit nebude a firmy se tak budou muset spolehnout na ne zrovna výhodné modely zaměstnaneckých akcií. „Vzhledem k aktuální situaci se asi nedá čekat, že by toto téma získalo dostatečnou pozornost a prioritu u těch, kteří by situaci mohli změnit,“ doplňuje Konečný z Y Soft Ventures.