Z ruiny po „králi plísňových džínů“ je sídlo skupiny miliardáře Igora Faita. Uvnitř má i sbírku umění

Místo zchátralého areálu z devadesátek tu teď stojí moderní kancelářský komplex. Jsou zde obrazy, sochy, hřiště, zahrada i výhled na Brno.

fait-4
Foto: Anna Vamberská / Lukáš Fidrmuc
Zakladatel Jet Investment Igor Fait v novém sídle své firmy
0Zobrazit komentáře

Baví vás články CzechCrunche?

Vídejte je na Googlu častěji.

Strážný vrch na rozhraní Pisárek a Nového Lískovce byl dříve mezi brněnskými Němci známý pod názvem Schutzberg. Podobně jako jiné „strážné“ kopce v okolí Brna odjakživa fungoval jako výrazná dominanta krajiny a oblíbený výletní cíl. Koncem 19. století zde vznikla německá škola, ve dvacátých letech minulého století ji vystřídal výletní hostinec, z jehož oken i zahrady byl úchvatný výhled na údolí Svratky, Staré Brno a rodící se výstaviště.

V devadesátých letech pak pod taktovkou okázalého „krále plísňových džínů“ Rudolfa Hošny prošel objekt přestavbou, která smazala jeho původní secesní charakter. Po exekuci podnikatele zůstala stavba opuštěná, dvakrát vyhořela a postupně se z ní stalo útočiště bezdomovců a narkomanů. Lidé se místu spíše vyhýbali, ačkoli v terénu dál přežívaly zbytky starých cest, schodišť a opěrných zdí.

Každý druhý čtvrtek vám představíme to nejdůležitější z realitního trhu.

Newsletter Reality Check | Poslední vydání

Zlom nastal po roce 2020, kdy pozemky odkoupil zakladatel investiční skupiny Jet Investment Igor Fait prostřednictvím společnosti Draco Capital. Původní záměr zachovat co nejvíce ze staré vily se nicméně ukázal jako neproveditelný. Zchátralé torzo bylo prakticky před demolicí. „Původní budova byla úplně zdevastovaná,“ vysvětlují architekti z ateliéru RAW, kteří stojí za podobou nynější novostavby, v níž dnes Jet Investment sídlí.

Objekt zachovává půdorysnou stopu a výškové limity předchůdce. Jde už ovšem o minimalistickou kostku s pravidelným rastrem oken, k níž přiléhá nízké křídlo ve tvaru kapky, otevřené do zahrady. Z prosklených částí vyšších pater jsou výhledy na hrad Špilberk, Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, rekreační areál Riviéra i dálnici.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při návrhu se tedy řešilo, jak dovnitř pustit co nejméně okolního ruchu. Architekti proto zvolili bezrámová hliníková okna, která stahují hluk z okolí na úroveň běžného městského šumu. Uvnitř budovy je pak jedním z hlavních motivů přiznaný pohledový beton, který ateliér RAW doplnil dubovou dýhou, travertinem a dalšími přírodními materiály. Prostředí navíc doplňuje rozsáhlá umělecká sbírka – vnitřní atrium se světlíkem zdobí socha americké autorky Alice Aycock, chodby a zasedací místnosti zase desítky obrazů.

„Výběr děl nebyl vůbec jednoduchý. Aktuálně je okolo nás mnoho zajímavých a originálních současných umělců, jejichž díla do sbírky Igor Fait průběžně už čtvrtstoletí pořizuje. Snažili jsme se novější tvorbu namíchat s osvědčenými autory, aby vznikl všestranný obraz vývoje a trendů výtvarného umění,“ říká Ondřej Kotrč, kurátor Fait Gallery.

Pohled ven pokračuje i v méně formálních částech areálu. Jedním z nových prvků je zahradní altán, do něhož architekti přenesli materiály známé z interiéru, včetně pohledového betonu a travertinu. Kolem mají postupně dorůstat stromy a keře. Součástí komplexu je také víceúčelové hřiště s umělým trávníkem, které zaměstnanci mohou využívat ke sportu. Parkování se obešlo bez podzemní garáže, část stání chrání střecha, kterou má časem prorůst další zeleň. „Nejdůležitější na tom všem je jedinečné místo. Jeho atmosféra a genius loci jsou mimořádné a pro sídlo naší firmy přímo geniální,“ míní miliardář Fait. Nemá přitom na mysli jen výhledy na město, ale také les, který obklopuje prakticky celý areál.

Zastavěná plocha areálu je 950 metrů čtverečních, obestavěný prostor činí necelých 4 700 metrů krychlových. Jet Investment se do objektu nastěhovala letos v červnu. Zajímavostí je, že se při stavbě musela řešit jedna nevšední komplikace – přímo pod novostavbou totiž vede Pisárecký tunel. „Podmínkou stavebního povolení bylo ze strany Ředitelství silnic a dálnic, že na něj nebude mít žádný vliv. Do tunelu jsme tedy museli nainstalovat čidla, která zaznamenávala sebemenší pohyb. Ta se však mohla instalovat pouze v době, kdy je plánována dlouhodobá uzavírka,“ vzpomíná Jiří Lády, který zajišťoval technický dozor.