Výrobce paměťových čipů Micron Technology se na konci května zařadil do elitního klubu společností s hodnotou přes bilion dolarů. Když se na začátku letošního roku v našem podcastu Money Maker Hedge upozorňovalo na tehdejší prudký rozjezd Micronu, hovořilo se o akciích jako o tak trochu přehlížené příležitosti v celém odvětví umělé inteligence. Uběhlo několik měsíců a teze se potvrdila, hodnota firmy se od té doby více než zdvojnásobila. Příběh jedné z nejdůležitějších firem současnosti se přitom začal psát hluboko v minulosti a na hodně nečekaném místě.

Aktuální skok na burze odstartovali analytici z investiční banky UBS. Ti vydali pravděpodobně nejoptimističtější předpověď poslední doby, když svou cílovou cenu pro akcie Micronu ztrojnásobili z 535 na rovných 1 625 dolarů. Pokud by se tam akcie dostala, znamenalo by to pro Micron hodnotu 1,8 bilionu dolarů.

„Nevidíme důvod, proč by se Micron měl obchodovat o tolik jinak než Nvidia,“ napsal analytik UBS Timothy Arcuri. Ten v podstatě přestal firmu vnímat jako běžného výrobce závislého na výkyvech trhu a začal ji označovat za tvůrce infrastruktury pro umělou inteligenci.

Pro úplnost, zatímco Nvidia vyrábí samotné mozky celého systému, tedy výpočetní grafické procesory, které složité úkoly umělé inteligence reálně počítají, Micron dodává hardware, ve kterém všechna ta data sedí. Bez Micronu by tak ty nejvýkonnější procesory zůstaly bezmocné, protože by neměly z čeho počítat.

Celý tento dnešní kolos přitom vznikl ve velmi skromných podmínkách. Psal se říjen roku 1978 a čtyři zakladatelé si ve státě Idaho ve Spojených státech pronajímali suterén pod zubní ordinací. Jejich plánem bylo založit konzultační firmu na navrhování polovodičů. Když jim ale záhy zrušili první velký kontrakt na vývoj čipu, rozhodli se zariskovat.

Jeden ze zakladatelů, právník Joe Parkinson, ostatní přesvědčil, ať ve vývoji pokračují sami a zkusí čipy i vyrábět. Na rozjezd tehdy vybrali asi milion dolarů od lokálních investorů a sázka vyšla. Už v roce 1981 Micron otevřel svou první továrnu a rychle si získal jméno, protože jeho paměti byly mnohem efektivnější než ty od tehdejší konkurence.

Dnes je Micron jednou z pouhých tří firem na světě, které dokážou špičkové paměti pro umělou inteligenci vyrábět ve velkém. A hlad po nich je enormní, generální ředitel Sanjay Mehrotra situaci na trhu popsal jako strukturální nedostatek a dodal, že dokážou uspokojit jen zhruba polovinu až dvě třetiny poptávky, přičemž kompletní kapacita nejnovějších paměťových čipů pro rok 2026 je již zcela vyprodaná.

To se samozřejmě propisuje do finančních čísel. V posledním čtvrtletí tržby Micronu meziročně vyskočily o 196 procent na 23,9 miliardy dolarů. Čistý zisk dokonce vylétl téměř desetinásobně na 13,8 miliardy dolarů, čímž Micron ukazuje, že jeho burzovní růst, za poslední rok přes 800 procent, stojí na reálných základech.

A všímá si toho Wall Street i politici. Do Micronu ve velkém přesouvají peníze slavné hedgeové fondy a olej do ohně přilil americký prezident Donald Trump, když firmu pochválil na předvolebním shromáždění v New Yorku za to, že plánuje vybudovat v USA nové obří továrny. Sám Trump přitom podle majetkových přiznání akcie Micronu už nakoupil.