Žádné přednášky ani seminárky. Scio chce otevřít vysokou školu, kde studenti založí a povedou vlastní firmu

Zapíšete se na vysokou školu, dostanete pevný rozvrh, chodíte na přednášky a na konci předmětu musíte udělat zkoušku, abyste dostali potřebné kredity pro postup do dalšího semestru. To je v současnosti v Česku standardní postup. Možná to jde ale i jinak. Místo přednášek si studenti založí firmu, v té se spolužáky pracují a v rámci uzavření předmětu učitelé nehodnotí seminární práci, ale jejich portfolio.

Tímto směrem chce jít společnost Scio, která už otevřela několik základních škol ve většině krajských měst, v Praze a v Brně už i střední školy, přičemž všechny se snaží o moderní styl výuky. Vysoká škola mezi nimi ale zatím nebyla. Společnost podala žádost o akreditaci i státní souhlas a teď čeká na schválení. Pokud vše vyjde, půjde o první novou vysokou školu v Česku po deseti letech a první studenti by do ní mohli nastoupit příští rok v září. Poslední školy – dvě základní a jednu střední – otevřela společnost Scio letos v září. Prozatím nejmladší vysokou školou v Česku je Vysoká škola kreativní komunikace v Praze z roku 2016.

Scio by v té své rádo řešilo problém, který firmy opakovaně zmiňují – nedostatek praxe u absolventů. Podle letošního průzkumu agentur Grafton Recruitment a Gi Group zveřejněného magazínem HR News považuje víc než polovina firem absolventy za nepřipravené pro práci. Třetině z nich pak při nástupu chyběly praktické zkušenosti a schopnost použít teorii na konkrétní praktické úkoly.

Právě to by měl pomoci řešit plánovaný model, kde je praxe základem studia. Formální rámec zůstává stejný jako na jiných školách, tedy kredity i státní závěrečná zkouška. Místo klasických přednášek studenty ale čeká práce na reálných zakázkách pro firmy, hned od prvního semestru. Půjde o zakázky pro vlastní projekty, ale i pro jakékoliv jiné firmy na trhu. Vedle zkoušek pak budou studenti hodnoceni podle toho, jak se jejich společnostem bude dařit na skutečném trhu v rámci prodejů, marketingu, spoluprací a jaké mají portfolio projektů.

Vedle akademiků povedou výuku i lidé přímo z oboru, kteří se budou střídat. Studenti pak budou pracovat v malých skupinách, které budou mít každá svého mentora z praxe. Ten s nimi bude během zakládání i vedení firmy spolupracovat a bude sloužit jako jejich rádce, na kterého se můžou s čímkoliv obrátit.

Scio v nové škole počítá i se zapojením umělé inteligence do výuky. „AI chápeme jako běžnou součást školního i pracovního prostředí. Zakazovat studentům její používání nebo předstírat, že neexistuje, je popíráním reality. Využití generativní AI je u nás přímo součástí kompetenčního rámce – studenti se s ní od prvního dne učí pracovat jako s partnerem pro výzkum, získávání a třídění informací nebo projektový management,“ vysvětluje pro CzechCrunch spolumajitel společnosti Scio Jon Šotola.

Uchazeči se na začátku budou moci hlásit na dva programy. První, Inovativní podnikání, vychází z finského konceptu Team Academy. Studenti v něm od prvního semestru zakládají a řídí vlastní firmu a během studia v ní odpracují přes tři tisíce hodin. Nejde o simulace, ale o skutečnou praxi, prodávají reálné produkty a služby, přičemž podle Scia polovina absolventů tohoto konceptu pokračuje v rozvoji vlastní firmy i po škole.

Druhým programem je Vzdělávání a rozvoj dospělých. Ten míří na budoucí lektory nebo projektové manažery. Vedle společného jádra, které studenty učí argumentovat a řídit projekty, si třetinu studia skládají sami, a to z oborů jako jsou psychologie, filosofie, právo, finance, podnikání, média nebo technologie. Program zahrnuje šest set hodin praxe ve firmách, neziskových organizacích nebo veřejných institucích.

Trh práce podle Šotoly dnes nepotřebuje absolventy, kteří umí nazpaměť skripta, ale lidi, kteří jsou schopni řešit komplexní problémy, adaptovat se, pracovat v týmu a používat moderní technologie. Školné bude 80 tisíc korun za školní rok, čímž se chce Scio pohybovat v rozmezí běžných soukromých škol v Praze. Zda škola příští podzim skutečně otevře, teď záleží na rozhodnutí ministerstva školství a Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání.

„Získat státní souhlas není formalita. Posuzování na ministerstvu i na akreditačním úřadu je důkladné a my k němu přistupujeme s respektem. Naším úkolem je teď doložit, že je koncept školy promyšlený, personálně zajištěný a že splňuje standardy, které se na vysokoškolské vzdělávání v Česku kladou,“ dodává Šotola.