Region střední a východní Evropy se v přístupu k podnikovým technologiím razantně posouvá. Technologie cloudu, tedy vzdáleného poskytování digitálních služeb, dříve sloužila primárně jako úložiště dat a nástroj pro snižování IT nákladů. Dnes přebírá roli naprostého základu pro jakékoli byznysové inovace v online prostředí.

Jak ukazuje nejnovější studie EMEA Cloud 2025 od PwC, střední a východní Evropa dospěla. Podíl firem, které samy sebe považují za cloudově vysoce vyspělé, se za poslední dva roky v celém regionu napříč státy zdvojnásobil zhruba na čtvrtinu.

Při pohledu na detailní data za Českou republiku se začnou objevovat některé významné odchylky. Ve využívání multi-cloudu, tedy kombinace služeb od více poskytovatelů současně, se Česko řadí na první místo – tyto modely u nás nasazuje 88 procent firem. Na jediné cloudové prostředí pak spoléhá naprosté minimum tuzemských firem (6 %), což je nejméně v celém regionu.

Čeští manažeři preferují kontrolu a brání se tak tomu, aby jejich firma uvízla ve stavu nazývaném „vendor lock-in“, kdy budou připoutáni k jednomu poskytovateli služeb. Tento pragmatismus podtrhuje i nadstandardní obliba privátních cloudů, které firmy volí především kvůli vyšší kontrole nad daty. Zatímco regionální průměr využívání privátního cloudu je 51 procent, v Česku tuto cestu volí 60 procent firem.

Česko se dále profiluje jako regionální lídr v oblasti řízení nákladů za veřejný cloud. Pokročilou metodiku propojující IT, byznys a finance pro efektivní řízení a zejména pak snižování nákladů za provoz cloudových služeb (tzv. FinOps), zavedlo 19 procent českých firem, což je téměř dvojnásobek regionálního průměru (10 %).

„České společnosti vedou v pokročilém nasazování FinOps. Vybudovali jsme tu nejvyváženější hybridní cloudová nastavení ve střední a východní Evropě,“ vysvětluje v reportu Petr Ložek, vedoucí partner technologického poradenství v české pobočce PwC. „Je to přístup zaměřený na kontrolu, držení nákladů na uzdě a budování odolnosti,“ dodává.

Opatrné testování umělé inteligence místo akce

Hlavním hnacím motorem, proč firmy do modernizace IT infrastruktury ve větší míře opět investují, je rozmach umělé inteligence. Zhruba polovina tuzemských firem jednoznačně souhlasí s tím, že zvýšily využívání cloudu primárně kvůli tomu, aby uspokojily infrastrukturní požadavky pro umělou inteligenci a strojové učení.

V plošném nasazování nejpokročilejších technologií jsme ale zatím obezřetnější než naši sousedé. Dobře to ilustruje přístup k takzvaným AI agentům (autonomním programům umělé inteligence, které dokáží samy plánovat a vykonávat komplexní úkoly napříč systémy). Jejich nasazení ve firmách roste nejrychleji v Polsku (36 %), oproti tomu v Česku (13 %) figurujeme s ostrým provozem na chvostu srovnávaného žebříčku. Každá druhá firma se u nás drží pouze ve fázi opatrného testování.

Zástupci PwC to ale vnímají jako promyšlený krok. „Co se týče agentické umělé inteligence, na odpovědném designu a řízení pracuje mnohem více českých organizací než jinde ve střední a východní Evropě,“ upozorňuje Ložek na fakt, že Češi upřednostňují bezpečí před zbrklostí. Důvodem může být i strukturální rozdíl v ekonomice. Zatímco Polsko rychle inovuje v e-commerce a financích, průmyslově orientované Česko vyžaduje ve výrobě či logistice mnohem delší a přísnější testování bezpečnosti, než autonomní systémy pustí do ostrého provozu.

Ačkoliv chuť inovovat nechybí, nadšení z cloudu v Česku naráží na personální a procesní bariéry. Zdlouhavé rozhodování brzdí nejvíce firmy v Česku (37 %), oproti tomu v Rumunsku (17 %) tento problém získává nejmenší pozornost ze srovnávaných možností. Druhým výrazným problémem je nedostatek kvalifikovaného talentu na trhu práce, což brzdí třetinu českých firem, zatímco v regionu tento nedostatek pociťuje pouze každá čtvrtá firma.

Z analýz trhu práce vyplývá, že zkušení cloudoví a AI architekti si mohou v pražských inovačních centrech nárokovat platy vysoko přesahující 140 tisíc korun měsíčně. „Obchodní a technologičtí lídři v České republice si jsou velmi dobře vědomi svých výzev s pomalým rozhodováním i naléhavým nedostatkem dovedností a podnikají kroky k jejich řešení,“ doplňuje Petr Ložek.

Zajímavý kontrast přináší pohled na jihovýchod Evropy. Zatímco v Česku a Polsku firmy řeší primárně nákladovou efektivitu, bezpečnost a výkon umělé inteligence, organizace v Rumunsku se soustředí na ekologii. Sedmdesát procent tamních firem aktivně buduje udržitelnou cloudovou a datovou infrastrukturu a sedmapadesát procent z nich již rizika spojená se změnou klimatu přímo zahrnulo do své cloudové strategie, čímž dalece převyšují zbytek regionu.