Stačily mu pouhé dva dny na střední škole, aby věděl, že cestou studia nepůjde. James Dacombe se už jako teenager pustil do technologií, v sedmnácti založil první startup a o několik let později vybudoval další firmu, která se snaží konkurovat Nvidii. Letos v srpnu se pak pětadvacetiletý Brit stal nejmladším self-made miliardářem v Evropě, když jeho firma Olix dosáhla hodnoty 3,3 miliardy dolarů, tedy necelých 70 miliard korun. Pozoruhodné přitom je, že ani jedna z jeho dvou společností zatím na trhu neprodává jediný komerční produkt.

Olix přichází na trh v momentě, kdy technologické firmy trápí nedostatky paměťových komponentů a velké účty za elektřinu v datových centrech. Dacombe sází na to, že dominance jediného univerzálního čipu od Nvidie pomalu končí.

Místo jednoho obřího čipu, který dělá všechno, sází Olix na tým menších, úzce specializovaných procesorů. Ty zpracovávají data v momentě, kdy již hotový AI model generuje odpovědi pro uživatele. Klíčovým trumfem je způsob, jakým spolu komunikují. Data si nepředávají elektřinou, ale přes laser. Tato technologie výrazně zrychluje výpočty, šetří energii a vyhýbá se drahým paměťovým součástkám.

Foto: CoMind

Právě využití této technologie navazuje na Dacombův první projekt CoMind, v němž se i nadále aktivně angažuje jako výkonný ředitel a drží v něm 12 procent. I proto, že k založení firmy v sedmnácti letech ho přivedla osobní zkušenost s nemocemi v rodině.

Tento startup vyvíjí zdravotnické technologie, přesněji pracuje na tzv. neinvazivní náplasti na čelo. Ta pomocí infračervených laserů měří průtok krve či tlak v mozku bez nutnosti chirurgického zásahu či vrtání do lebky.

Zařízení, které má lékařům usnadnit diagnostiku mrtvic či demence, v tomto roce prochází klinickými testy v londýnské nemocnici St. Bartholomew’s i v amerických výzkumných centrech. Takže přestože společnost vznikla už před více než osmi lety, na trhu dosud neprodává žádný produkt.

Obě firmy jsou pak odrazem Dacombovy životní cesty. Už ve třinácti letech se jako samouk naučil programovat a ve volném čase stavěl mobilní aplikace a webové stránky. Když po dokončení britské soukromé školy v roce 2017 nastoupil do maturitního ročníku zaměřeného na fyziku, matematiku a ekonomii, nevydržel tam. Na svém profilu na síti LinkedIn má v kolonce vzdělání dodnes poznámku: Odešel po dvou dnech.

„Výhodou toho, že jsem začal podnikat tak mladý, byla naivita. Nemáte v sobě pochyby z věcí, které v minulosti nefungovaly, takže zkoušíte spoustu věcí. A naštěstí některé z nich vyjdou,“ popsal svoje uvažování pro britský list The Times. V roce 2022 si jeho výsledků všiml stipendijní program Thiel Fellowship spoluzakladatele PayPalu Petera Thiela. Dacombe tak získal grant 100 tisíc dolarů, který podporuje mladé talentované podnikatele.

Dnes Dacombe řídí přes 140 zaměstnanců a spřádá velké globální ambice. Vývoj čipů plánuje dokončit ještě letos a první hotové systémy dodat zákazníkům v roce 2027. Na závěr se hodí dodat, že svým srpnovým průlomem se Brit zařadil do exkluzivního klubu. Na celém světě je dnes dle magazínu Forbes pouze jedenáct self-made dolarových miliardářů pod třicet let a jen čtyři z nich pocházejí odjinud než z USA.