Vítejte u nového vydání investičního newsletteru Money Maker Recap. V aktuálním vydání se věnujeme diskutovanému zestátnění energetického gigantu ČEZ a také potenciální hrozbě v podobě inflační spirály. Co to znamená a jaký dopad by měla na naše peněženky? Díky, že nás odebíráte!

☝️ Vítěz týdne

Zatímco svět řeší dění v Perském zálivu, stropy na benzín a geopolitiku, v tchajwanském Sin-Ču dál běží stroj na peníze, který nezpomaluje ani uprostřed války. TSMC, největší smluvní výrobce čipů na planetě, ve čtvrtek oznámil čistý zisk za první kvartál ve výši 572,5 miliardy tchajwanských dolarů (zhruba 430 miliard korun), tedy o 58 procent víc než před rokem. Analytici čekali méně, a tak TSMC jejich odhady opět překonal. Mimochodem už v osmi po sobě jdoucích kvartálech.

Čísla jsou působivá sama o sobě, ale důležitější je to, co za nimi stojí. Tržby vyskočily o 35 procent na 1,13 bilionu tchajwanských dolarů, přičemž jen samotný březen rostl meziročně o 45 procent, což byl nejsilnější měsíc celého kvartálu.

Tahoun je jednoznačný a v současné době logický – umělá inteligence. Když Nvidia, Apple, Google, AMD nebo Amazon potřebují nejpokročilejší čipy, volají do TSMC. Firma vyrábí zhruba devět z deseti pokročilých AI akcelerátorů na planetě a její 3nm a 5nm technologie mají čím dál větší podíl na ziskovosti.

Investorsky je nejzajímavější analytický výhled. TSMC zvýšil celoroční prognózu růstu tržeb na více než 30 procent nahoru oproti dosavadnímu odhadu. Na druhý kvartál čeká rekordní tržby mezi 39 a 40,2 miliardami dolarů. Šéf firmy Che-Chia Wei to shrnul následovně: „AI poptávka je extrémně robustní.“

V době, kdy se investoři ptají, jestli AI boom ospravedlňuje stamiliardové investice do datových center, TSMC dodává nejpřesvědčivější odpověď, a to tvrdými čísly, což mají investoři nejraději. Jak se říká: Kdo prodává lopaty ve zlaté horečce, nepotřebuje věřit v zlato. Stačí mu, že v něj věří všichni ostatní. V tomhle příběhu je lopata čip, zlato umělá inteligence.

👎 Poražený týdne

Příměří s Íránem sice poslalo ropu dolů o dvacet dolarů za jediný den, ale tady je nepříjemná pravda, kterou vám totemy na čerpačkách neřeknou: i po středečním propadu se barel WTI obchoduje kolem 93 dolarů, tedy pořád o více než 40 procent výše než koncem února, kdy konflikt začal. A právě tohle číslo je důležitější než cokoliv, co se odehrává na burzovních obrazovkách.

Česká vláda od 8. dubna zastropovala ceny pohonných hmot a ministerstvo financí denně zveřejňuje maximální cenu, marže benzinek jsou omezené na 2,5 koruny na litr. Spotřební daň z nafty klesla o 2,35 koruny. Ve čtvrtek 16. dubna spadl strop na historická minima. Ministerstvo financí nastavilo ceny nafty maximálně na 44,36 koruny, benzínu na 41,67.

Pro peněženku řidiče úleva, jenže když ministerstvo 10. dubna ze dne na den stáhlo strop na naftu o více než čtyři koruny, část pump prostě neotevřela. Maďarsko zkusilo totéž v letech 2021–2022 a strop zrušilo právě proto, že vedl k uzavírkám čerpacích stanic.

Skutečným poraženým týdne ale není pumpař, který neotevřel. Je to potenciálně česká i celosvětová ekonomika, protože ropa dražší o čtyřicet procent se do cen teprve začíná propisovat. Nafta tvoří tři čtvrtiny spotřeby pohonných hmot v Česku a její cena je de facto neviditelná přirážka na úplně všechno – od chleba přes doručení zásilky až po stavební materiál.

Zápisy z březnového zasedání Fedu, zveřejněné tentýž den co příměří, ukázaly rostoucí ochotu zvyšovat sazby kvůli ropnému inflačnímu šoku. ČNB stojí před podobným dilematem, hypoteční sazby se už blíží pěti procentům a prostor pro jejich snížení se s každým týdnem drahé ropy zmenšuje.

Cenový strop na pumpách může zmírnit okamžitou bolest, ale inflační spirálu nezastaví, tu živí samotná cena ropy, nikoli marže čerpaček. A ta je dnes o čtyřicet procent jinde než před šesti týdny.

---

💵 Téma týdne

ČEZ míří do státních rukou. A pražská burza přijde o svůj korunní klenot

Léta se o tom mluvilo, teď je to tady. Premiér Andrej Babiš v úterý potvrdil, že první kroky k plnému zestátnění ČEZu provede stát už na červnové valné hromadě, celý proces chce dokončit do konce volebního období v roce 2029. Konkrétní plán neodhalil, prý kvůli vlivu na cenu akcií, ale signál vyslal jasný.

Trh reagoval pozitivně, zřejmě především k předchozím spekulacím o výkupní ceně akcií. Ty vyskočily na 1 215 korun a táhly celý index PX nahoru o procento. Logika je tedy prostá – investoři počítají s výkupní prémií nad aktuální cenu, protože stát bude muset minoritní akcionáře motivovat k prodeji.

A to je krátkodobě dobrá zpráva pro každého, kdo ČEZ drží. Jenže za ní se skrývá spousta otazníků. Stát dnes vlastní zhruba 70 procent, zbylých 30 procent v rukou minoritářů má při současné kapitalizaci hodnotu kolem 196 miliard korun. K vytěsnění potřebuje stát alespoň 90 procent, tedy vykoupit minimálně za 131 miliard – a k tomu přičtěte prémii, bez které mu nikdo akcie dobrovolně nedá. Ministr průmyslu Karel Havlíček v minulosti připustil celkový účet kolem 250 miliard, od kterého se odvíjí i odhad výkupní ceny za jednu akcii na úrovni cca 1500 korun.

A tady to začíná být pikantní. Skupina kolem finančníka Pavla Tykače a investora Michala Šnobra drží dohromady přes deset procent a hodlá o ceně tvrdě smlouvat. Šnobr po Babišově prohlášení napsal na sociální síť X „No a je to tu…“ a z jeho dlouhodobého tónu je jasné, že minoritáři mají v úmyslu si nechat za své akcie pořádně zaplatit.

Pro stát to znamená byznysové dilema, kdy může nabídnout málo a výkup se protáhne na roky, anebo může nabídnout více a daňoví poplatníci to pocítí. Ve hře je však také scénář, že za výkup do státních rukou zaplatí sama firma.

Vláda podle programového prohlášení plánuje zestátnit jen výrobu, tedy mimo jiné jaderné a plynové elektrárny, zatímco distribuci a obchod chce privatizovat. Strategicky to dává smysl, ale jak takové štěpení giganta reálně provést, zatím nikdo nepředstavil.

A pak je tu ta otázka, která by měla trápit každého, komu záleží na českém kapitálovém trhu. Co bude s pražskou burzou? ČEZ je její nejlikvidnější a nejsledovanější titul. Dle mnohých jediný relevantní. V době, kdy Colt CZ míří na Euronext Amsterdam a CSG se tam už obchoduje, by jeho odchod dál prohloubil strukturální prázdnotu parketu hlavního trhu. Zbylo by na něm jedenáct titulů.

Pro investory, kteří ČEZ drží, je situace zatím příznivá. Trh očekává prémii a akcie jsou nahoře. Ale proces zřejmě potrvá roky a cesta k finální ceně povede přes politiku, právníky a možná i legislativní změny. Největším poraženým nakonec nebude minoritář, ten dostane zaplaceno. Zřejmě to bude opět pražská burza, která přijde o svůj korunní klenot. Minimálně o jeho atraktivnější část, protože se spekuluje o zpětném zprivatizování divize obchodu a distribuce.

💰 Ze světa Money Makeru

Jeho newsletter 11 Houses s týdenními tipy na levné nemovitosti v zahraničí čtou desítky tisíc lidí. Filip Molčan v nejnovějším dílu podcastu Money Maker vysvětluje, proč si s rodinou pořídili dům v Řecku a nepovažují ho za investici, jak se z IT podnikatele stal průvodce světem zahraničních realit a proč svůj firemní apartmán v Chorvatsku teď s hezkým ziskem prodávají. Osobní příběh, který sahá od Silicon Valley přes pomoc lidem s handicapem až po řecký domek u moře.