AI je nenasytná, tak ji začínají pohánět vyřazené letecké motory. Jsou sice špinavé, ale rychlé

Na rozpálené poušti v Arizoně stojí tisíce vyřazených letadel v areálech, kterým se přezdívá letecké hřbitovy. Když nějaký stroj dorazí do Pinal Airparku, jednoho z největších takových míst na světě, mechanici z něj sundávají nejdřív motory. Často totiž mají vyšší hodnotu než zbytek letadla. Jenže zatímco dřív putovaly zpátky do letectví jako náhradní díly, poslední rok se o ně čím dál víc zajímají energetici. Proč? Motory, které roky nikdo nenastartoval, dokážou vyrábět elektřinu pro AI datacentra.

Jde o to, že technologické firmy stavějí datacentra rychleji, než je dokážou napojovat na elektrickou síť. Podobně jako v Evropě i v USA se na připojení čeká řadu let. Navíc největší výrobci plynových turbín, tedy GE Vernova, Siemens Energy a Mitsubishi Heavy Industries, mají pořadníky na roky dopředu. Stavitele datacenter proto podle deníku New York Times dnes zajímá hlavně to, jak rychle se k energii dostanou – a stranou jdou i dříve klíčové ohledy na udržitelnost. Tlak zvyšuje také prezident Donald Trump, který kvůli obavám z rostoucích cen elektřiny pro domácnosti chce, aby si datacentra proud dokázala vyrábět sama.

Přestavba proudového motoru na pozemní zdroj elektřiny není žádné sci-fi. Odstraní se z něj vnější plášť a velký ventilátor vepředu, který v letadle vytváří tah. Spalovací komora se upraví na zemní plyn a hřídel pak přes převodovku roztáčí generátor místo ventilátoru. Takzvané aeroderivativní turbíny, tedy turbíny odvozené od leteckých motorů, ostatně velcí výrobci energetických zařízení prodávají už desítky let. Nově ovšem do oboru vstupují firmy, které místo vývoje od nuly recyklují motory z vyřazených dopravních letadel.

Nejdál je v tomto směru americká společnost FTAI Aviation, která se doteď živila pronájmem a opravami leteckých motorů. Patří k největším vlastníkům typu CFM56, nejprodávanějšího motoru v historii civilního letectví, který pohání třeba letouny Boeing 737. Přestavba jednoho kusu na 25megawattovou turbínu trvá podle šéfa firmy Davida Morena 30 až 45 dní a ročně chce dodávat na trh kolem stovky jednotek, tedy zhruba 2,5 gigawattu výkonu.

Ostatně v červenci společný podnik FTAI Aviation s čínskou skupinou Jereh oznámil objednávku za 1,465 miliardy dolarů, v přepočtu asi 32 miliard korun, od nejmenovaného poskytovatele cloudových služeb.

Foto: Boom Supersonic

Ještě před Morenem a spol. začala s tímto byznysem firma ProEnergy z Missouri, která upravuje motory General Electric používané v Jumbo Jetech Boeing 747. Jedna její turbína vyrobí 50 megawattů, což by stačilo pro 15 tisíc domácností. Jména zákazníků firma nezveřejňuje, z povolení, která prošel deník New York Times, ale vyplývá, že osm jejích turbín už stojí u datacentra firmy xAI Elona Muska v americkém státě Mississippi. S turbínami od ProEnergy počítají podle regulatorních podání i dodavatelé energie, kteří spolupracují například s Googlem.

Do hry se zapojil i Boom Supersonic, americký startup, který chce vrátit na nebe nadzvukové lety. Loni v prosinci představil 42megawattovou turbínu Superpower postavenou na motoru pro svůj chystaný letoun Overture. Už má prý objednávky za více než 1,25 miliardy dolarů, tedy přes 27 miliard korun. Právě výnosy z energetiky mají financovat vývoj letadla.

Každý rok se celosvětově z provozu vyřadí zhruba 1 600 motorů dopravních letadel. Kdyby se třetina z nich přestavěla na turbíny, jaké nabízí třeba FTAI, vzniklo by až 13 gigawattů výkonu. Tedy víc než čtvrtina celosvětové roční výrobní kapacity plynových turbín, kterou banka Morgan Stanley odhaduje na 47 gigawattů, uvedl deník The Wall Street Journal. Americký energetický úřad EIA navíc spočítal, že motory ze zhruba čtyř tisíc vojenských letadel odstavených v Sonorské poušti by teoreticky zvládly až 40 gigawattů. Pro představu: Temelín má výkon zhruba dva gigawatty.

Řešení má ale samozřejmě i stinné stránky. Přestavěné letecké motory jsou méně účinné a víc znečišťují ovzduší než turbíny navržené přímo pro elektrárny. Turbíny u datacentra xAI v Mississippi smějí podle státních povolení vypouštět dvakrát víc oxidu uhelnatého než ostatní turbíny v areálu a o čtvrtinu víc těkavých organických látek. Proti povolení se už podle amerických médií ohradila například ekologická organizace Southern Environmental Law Center.

Letecké motory jsou každopádně dalším z projevů širší proměny energetiky, o které se v souvislosti s umělou inteligencí mluví čím dál víc. Společnost GE Vernova letos ve druhém čtvrtletí zdvojnásobila objednávky plynových turbín na 16,7 miliardy dolarů, tedy zhruba 364 miliard korun, a výrobu chce do roku 2030 zvýšit na 30 gigawattů ročně. Návrat zažívá také jaderná energetika, která ještě nedávno ztrácela. Microsoft podepsal dvacetiletou smlouvu na elektřinu z restartované nukleární elektrárny Three Mile Island, Amazon spolu s firmou X-energy plánuje malé modulární reaktory a o jaderné renesanci se mluví i v Evropě.

Energetika se proto stala jedním z nejvýraznějších investičních témat. Zvolila si ji třeba skupina J&T, která loni v září spustila fond sázející na takzvané krumpáče a lopaty energetické transformace a s ní spojené AI revoluce. Fond nesází na ceny komodit, ale na akcie výrobců zařízení pro výrobu, přenos a ukládání elektřiny, a to včetně fosilních zdrojů a jádra.

A peníze do energetiky budou proudit dál, přestože výstavba datacenter se stala v právě skončených amerických volbách silným tématem – veřejnost trápí rostoucí ceny energií, hluk a potenciální ekologické škody. Jenže technologičtí giganti chystají investice přes 700 miliard dolarů, protože hlad po výpočetním výkonu a po AI službách stále roste. A to nejen v USA, ale i v Evropě a jinde ve světě.

Jak to bude ovšem dál s leteckými motory, které pomáhají pokrýt mimořádnou energetickou náročnost datacenter a suplují pomalý rozvoj distribučních sítí a nových zdrojů, je otázkou. Dnes je pro Google, Amazon či Anthropic hlavním kritériem rychlost, ale za rok či dva začnou víc než dnes řešit také cenu paliva, účinnost a znovu emise.