Akcie ve slevě a škatulata, hejbejte se. Burzovní nováček Hardwario zaskočil své investory

Komentář Luboše Kreče: V říjnu vybrala malá liberecká společnost Hardwario, o jejíž existenci neměly širší byznysové kruhy větší povědomí, od investorů 49 milionů korun. Získala je umístěním pětiny svých akcií na burzovní trh Start pro malé a střední firmy. Emisi už tehdy provázely určité pochybnosti. Půl roku po vstupu na burzu dochází ke strategickým změnám a z firmy odcházejí klíčoví lidé, kteří navíc prodávají akcie ve velké slevě.

Na Startu, který je součástí pražské burzy, začalo být loni paradoxně nejživěji za celou dobu jeho pětiletého trvání. Proč paradoxně? Protože rok 2022 byl z pohledu akciových trhů tím nejhorším za mnoho let. Svět zachvátila válka na Ukrajině, inflace a energetická krize, navíc splaskla bublina levných peněz, které do ekonomik pumpovaly centrální banky.

V burzovním paláci v Praze ale zněl gong a bouchalo šampaňské, protože své akcie se tam rozhodlo umístit hned několik více či méně pozoruhodných podniků. Liberecké Hardwario, které se specializuje na projekty internetu věcí, bylo z investorského hlediska tím méně zajímavým titulem. Ostatně loni jsem v článku o emisi 2,8 milionu akcií Hardwaria psal, že proklamované ambice firmy a čtvrtmiliardová valuace, na kterou cílí, jsou přinejmenším hodně odvážné.

Spoluzakladatelé společnosti Alan Fabik a Pavel Hübner ve spolupráci s poradenskou skupinou Litfia, jejíž spolumajitel Tomáš Morava se následně stal finančním ředitelem a podílníkem Hardwaria, nicméně přesvědčili o své vizi dost investorů včetně Národní rozvojové banky. Vytyčený cíl splnili a dostali bezmála 50 milionů. Ty měly posloužit k expanzi a naplnění slibu o tom, že Hardwario, které mělo za rok 2021 tržby 20 milionů, bude během pěti let podnikem s desetinásobným obratem.

Při pohledu na web pražské burzy, kde lze dohledat, jak hodně se s tím kterým titulem na Startu obchoduje, člověk snadno propadne frustraci. U řady z nich po až příliš mnoho dní svítí nula. Tedy že je nikdo neprodává a nekupuje. Platí to o Coloseum Holding, Fixed.Zone, Karo Leather, M&T 1997 či Prabosu. Světlou výjimkou, kde je vidět jakás takás aktivita, jsou Pilulka, Primoco a kupodivu i Hardwario. Byť u něj šlo většinou o malé objemy maximálně v desítkách tisíc korun.

Po celou dobu od říjnového IPO se cena akcie Hardwaria držela kolem upisovací ceny 17 korun za akcii, v pondělí se prudce propadla pod 12 korun. Přitom včera společnost oznámila, že uzavřela strategické partnerství se slavným Jablotronem, z jehož lůna původně vzešla. Kde je problém?

Částečně právě v Jablotronu: zpráva, kterou společnost vydala, je příliš skoupá na detaily, je plná pouhých deklarací a meritum věci, které racionální investoři žádají, chybí. Čímž se dostáváme k druhému bodu: že akce Jablotron vypadá trochu jako zastírací manévr, jak aspoň částečně zakrýt zvláštní majetkové a manažerské přesuny uvnitř firmy, které obvykle nevěstí nic dobrého, zvlášť když je firma čerstvě veřejně obchodovaná.

Foto: Hardwario

Alan Fabik a jeho synovec Lukáš Fabik

„Vím, že to nepůsobí dobře, že to může vypadat, jakoby bychom se snažili něco maskovat, ale tak to opravdu není,“ řekl mi včera spoluzakladatel Hardwaria Pavel Hübner, když jsem se ho zeptal na okolnosti změn, které ve mně budí další a další pochybnosti. Právě on je totiž jejich klíčovou součástí: nově se stal CEO a většinovým majitelem akcií Hardwaria, když vyplatil zbylé dva spoluzakladatele Lukáše a Alana Fabikovi a také Tomáše Moravu z Litfia.

Oficiálním důvodem, proč k přeskupení podílů došlo, je opět Jablotron. Prý jde o tak zásadní kontrakt, že bylo potřeba, aby Hübner, který jej přinesl a který je za něj odpovědný, zkonsolidoval svou pozici a mohl na jeho realizaci upnout veškerou pozornost. „Je to opravdu deep tech v oblasti zabezpečení,“ nechal se při rozhovoru se mnou slyšet. Víc detailů ale neřekl, časem podle něj bude vše poznat z finančních výkazů, kde se začnou objevovat zvýšené příjmy.

Něco tu nehraje

Sám fakt, že tak krátce po vstupu na burzu dojde k zásadnímu přeskupení podílníků a odchodu spoluzakladatelů, v případě Alana Fabika dokonce i generálního ředitele, je hodně nestandardní. Zavolal jsem proto i Tomáši Moravovi, který Hardwariu s IPO pomáhal, donedávna byl jeho finančním ředitelem a akcionářem: „Máte pravdu, ale situace si to žádala.“

Dobrá, sice je zvláštní, že se takové věci dějí pár měsíců po vstupu na burzu, který by měl být promyšlený a měl by být součástí dlouhodobé byznysové strategie, ale proč akcie prodávali za 6,7 koruny, tedy s šedesátiprocentní slevou oproti tržní ceně? To je totiž na celém příběhu to nejdivnější.

Jestliže má Hardwario vedené Hübnerem a s Jablotronem coby partnerem tak skvělou budoucnost a je o tolik lepší než Hardwario vedené Fabikem, proč se s ním Morava a spol. nerozloučili tak, jak velí matematika – tedy s cenou za akcii určitě nad úrovní 12 korun, kam cena v pondělí vyklesala, když všechny změny vyšly najevo.

Takže? „Vzali jsme v potaz finanční možnosti Pavla Hübnera, museli jsme zohlednit, kolik peněz mohl shromáždit,“ vysvětlil mi zakladatel společnosti Litfia a také nedávno oznámeného fondu Fundamentiq, který si dal za cíl rozpohybovat pražský burzovní parket Start. Takže Pavlu Hüberovi on a spol. dali vlastně slevu, protože neměl dost financí, aby jim zaplatil tržní sumu? „I tak by se to asi dalo říct. Přece jen mezi námi vznikly nějaké vztahy, důvěřujeme si.“ Jestli nějaké pravidlo všichni burziáni vždycky opakují, je to, že emoce nepatří do investování.

Alan Fabik prodal Hübnerovi 3,3 milionu kusů akcií, Tomáš Morava 800 tisíc kusů a Lukáš Fabik 400 tisíc. V době IPO, které Hardwario ocenilo na čtvrt miliardy, měly podíly hodnotu 56 milionů, 13,6 milionu a 6,8 milionu. Nyní za ně Hübner zaplatil dohromady něco málo přes 30 milionů. A to ve chvíli, kdy všichni zúčastnění tvrdí, že jsou na prahu byznysového úspěchu, protože mají za partnera Jablotron, kde celý příběh v roce 2016 začal a z nějž následně odešli, aby si mohli dělat byznys sami a tak, jak chtějí.

Hospodářská čísla Hardwaria za rok 2022 ještě nejsou venku, teď nad nimi sedí auditoři, během května budou zveřejněna, údajně ale šlo všechno podle plánu, dokonce o trochu lépe. V burzovním prospektu se sliboval obrat pro loňský rok 26 milionů, letošek prý zatím vypadá také skvěle. „Zakázky se jen hrnou,“ uklidňuje Pavel Hübner.

Když se loučíme, jemu i Tomáš Moravovi říkám to samé: „Přeju vám, aby to celé byl úspěch. Ty česká burza i ekonomika potřebují. Ale nemůžu se zbavit divného pocitu. A pochybnosti, které jsem měl na podzim, mám pořád.“