Tak trochu kuriózní případ. Síť pizzerií Coloseum při vstupu na burzu vybrala jen 40 milionů

Za nesplněným cílem, kterým bylo vybrat 100 milionů, má být nešťastný timing, nedůvěra v gastronomický sektor a špatná historická čísla firmy.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jan-muzatko-coloseum

Foto: Coloseum

Jan Mužátko, majitel sítě pizzerií Coloseum

0Zobrazit komentáře

„Všem upisujícím akcie firmy Coloseum přeji hodně štěstí,“ napsal v úterý na sociální síti Twitter investor Jaroslav Šura a přidal k tomu smějící se smajlík s kapkou potu. Narážel tím na oznámení, že se gastronomické skupině Coloseum podařilo při veřejné nabídce akcií před svým vstupem na pražskou burzu vybrat necelých 40 milionů korun. V plánu přitom byl více než dvojnásobek, a tak lze hovořit minimálně o rozporuplném IPO. Za tak trochu kuriózní případ považují celou emisi i další analytici.

Majitel skupiny Coloseum Jan Mužátko říká, že je rád, že se mu i v těžké době podařilo u investorů uspět, byť nakonec ultimátní cíl nebyl splněn. Tuzemská síť pizzerií si původně na burzu šla pro více než 100 milionů korun nového kapitálu. Přibližně polovinu plánovala použít na snížení svého zadlužení a ze druhé části hodlala financovat nové projekty. Nakonec se skupině podařilo prodat 162 tisíc akcií s cenou 246 korun za kus. To do kasy Colosea přinese 39,9 milionu korun.

Obchodovat s akciemi s označením COLOS se začne 25. července právě za 246 korun, a to na trhu Start. Prodané akcie představují 18,8 procenta základního jmění firmy. „Chtěli jsme samozřejmě získat více peněz, ale považuju to za maximum možného vzhledem k situaci na trhu a pohledu na daný sektor,“ uvedl pro CzechCrunch Jiří Staník z analytické společnosti Helgi Library, který emisi skupiny Coloseum pomáhal připravovat. Za nesplněnými cíli vidí souhru všech možných okolností.

Jakých? „Nešťastný timing, kdy situace na akciových trzích je velmi špatná, nedůvěra v gastronomický sektor a špatná historická čísla samotné firmy,“ vyjmenovává Staník. Coloseum podobně jako jiné gastronomické podniky tvrdě zasáhla pandemie, během níž skupině klesly tržby až o dvě třetiny a podobně se snížil i počet zaměstnanců. Letos tak firma se sedmadvacetiletou historií počítá s tím, že by mohla dosáhnout tržeb ve výši 282 milionů korun a vykázat při tom ztrátu necelých 49 milionů.

pizza-coloseum

Foto: Coloseum

Pizza v pizzerii Coloseum

V příštím roce už by Coloseum rádo utržilo 461 milionů korun a ztrátu snížilo na 15,4 milionu. S čistým ziskem na úrovni přibližně 14 milionů pak dle svého prospektu počítá v roce 2024, kdy by měly tržby skupiny činit 605 milionů korun. Jde o čísla, která mají generovat vlastní i franšízové restaurace Pizza Coloseum, Pivovar Národní v Praze, ale také například Občanská plovárna či hokejové arény v Liberci, Pardubicích a v Kladně, které skupina Jana Mužátka spravuje.

Pozor na rizika

Analytik Tomáš Pfeiler z Cyrrusu upozorňuje, že celý gastrosektor je nadále extrémně rizikový. „V celé emisi není zaceněna řada rizik, například že domácnosti začnou více šetřit a omezovat návštěvy restaurací nebo že přijde další vlna covidu. Hodnota akcie, se kterou Coloseum vstupuje na burzu, je založena na optimističtějších předpokladech, než které teď máme reálně před sebou,“ míní Pfeiler. I proto po startu obchodování neočekává o akcie Colosea příliš velký zájem.

„Emise skupiny Coloseum je takový kuriózní případ, protože podobné firmy obvykle na burzu nechodí. Jde o ztrátovou firmu, nikoliv startup, který by měl i přes svoji ztrátu potenciál, že se mu během pár let několikanásobně zvednou výnosy a dostane se do zisku. Je to spíše skomírající firma, která si jde pro záchrannou injekci. Ze strany majoritního vlastníka vidím IPO jako pokus o částečný exit za zajímavých podmínek, které se úplně nepovedlo naplnit,“ říká Pfeiler.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S ohledem na současnou ekonomickou situaci a celkové podmínky emise nicméně analytik společnosti Cyrrus dodává, že považuje vybraných téměř 40 milionů korun vlastně za úspěch. Větší smysl by mu v případě Colosea dával například vstup strategického investora, který v gastronomii působí. Jan Mužátko se nakonec rozhodl pro vstup na burzu i přesto, že se nepodařilo původní cíle naplnit. „Měli jsme právo od IPO ustoupit vyhrazeno v prospektu, nicméně prioritou bylo dostat společnost na burzu a získat peníze na otevření dalších provozoven v letošním roce,“ říká Staník z Helgi Library.

Majoritním vlastníkem Colosea i nadále bude Jan Mužátko, jehož podíl bude nově činit zhruba 66 procent. Podle Staníka je důležité, že se podařilo vybrat dostatek kapitálu, který nejen sníží zadluženost, ale také se díky němu budou moci otevřít nové restaurace Coloseum a také nová síť kaváren Pascucci, což je v plánu na letošní rok. „Také se ale bude muset aktivovat plán B, aby se do firmy dostaly dodatečné prostředky, které potřebuje,“ dodal Staník.

coloseum2

Foto: Coloseum

Jedna z restaurací Pizza Coloseum

Jan Mužátko již podle vyjádření v tiskové zprávě připravuje kroky, jak dále doplnit kapitál společnosti, aby mohla pokračovat v plánované expanzi a dále se snížila celková zadluženost firmy. Konkrétní detaily zatím neprozradil. Na burzovním trhu Start, který je určen zejména pro rozvíjející se mladé a střední české firmy, pro něž představuje jednu z cest, jak se dostat k novému kapitálu, bude skupina Coloseum první gastronomickou společností. V poslední době přitom na trh Start vstoupilo několik dalších firem.

„Myslím, že se nám trh Start daří slušně rozhýbávat. Velký úspěch má za sebou slovenská společnost Gevorkyan. Ještě před rokem si nikdo nedokázal představit, že by se na trhu Start při IPO vybralo tři čtvrtě miliardy. Navíc se to podařilo v nepříznivé ekonomické době. Podívejte se, jaká IPO se dějí kolem, prakticky žádná. Na trh Start by navíc letos měly zamířit i další firmy, které by mohly zopakovat podobný úspěch,“ říká pro CzechCrunch Jiří Kovařík, šéf externí komunikace Burzy cenných papírů Praha.

Slovenská společnost Gevorkyan, která vyrábí kovové součástky procesem práškové metalurgie, se v červnu stala největší emisí na trhu Start pražské burzy a překonala tak českou lékárenskou firmu Pilulka, která na burzu vstoupila předloni. Před několika týdny dokončila svou emisí akcií také společnost M&T 1997 bývalého fotbalisty Ivo Ulicha, která vyrábí luxusní kliky a získala 119 milionů korun. Již brzy by se měl na Startu objevit také další e-commerce hráč v podobě společnosti Bezvavlasy.cz, která distribuuje a prodává vlasovou kosmetiku.

Křetínský a spol. nasadili do Košíku nového šéfa. Online supermarketu věří a rozjíždí spolupráci s Makrem

Nový šéf Košíku Ivan Utěšil v prvním rozhovoru prozradil, že firma loni utržila přes dvě miliardy. Zůstává ve ztrátě, ale chce nakopnout svůj růst.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

utesil2Rozhovor

Foto: EPH

Ivan Utěšil, šéf online supermarketu Košík.cz

0Zobrazit komentáře

Před nějakou dobou stály na stejné startovací čáře. Online supermarkety Rohlik.cz a Košík.cz začínaly před osmi lety poprvé doručovat nákupy a měly velké plány. Jenže zatímco Rohlík Tomáše Čupra je dokázal plnit, postupně všem ujel a dnes s obřími investicemi v zádech expanduje po Evropě, Košík se zadrhl. Teď se ho pokusí restartovat nové vedení, které dosadil tým Daniela Křetínského a Patrika Tkáče. Právě česko-slovenské miliardářské duo je od loňska majoritním vlastníkem Košíku a věří, že z něj dokážou udělat úspěšný byznys.

Online supermarket s košíkem v logu toho o sobě v posledních letech příliš neříkal. Často řešil interní trable a sledoval, jak mu konkurence utíká. I to některé jeho manažery a akcionáře ubíjelo. Na veřejnosti se tak často řešila hlavně rostoucí ztráta, kterou firma generovala a která v součtu už v posledních letech přesáhla miliardu. Do čela Košíku teď ale nastoupil Ivan Utěšil, manažer se zkušenostmi z Energetického průmyslového holdingu i investičního vehiklu, s nímž Křetínský s Tkáčem investují do veřejně obchodovatelných firem jako Foot Locker nebo Sainsbury’s.

S novým vedením se mají v Košíku změnit také poměry. Firma chce být otevřenější a její nový šéf ve svém prvním rozhovoru po nástupu do funkce, který poskytl pro CzechCrunch, popisuje, co se v posledních letech dělo a jaké má plány do budoucna. Ujišťuje, že jeho mise není podobná, jakou měl Jan Hanuš v e-commerce skupině Mall Group, do níž patřil před jejím prodejem do Polska i Košík. Krizový manažer najatý jedním z akcionářů v podobě PPF totiž firmu připravil k prodeji. Křetínský a spol. prý ale odcházet nehodlají.

Proč? „Jednoduše proto, že tomu byznysu velmi věříme,“ říká v rozhovoru třicetiletý Ivan Utěšil. Původně Košík vlastnila společnost EC Investments Křetínského s Tkáčem spolu s Rockaway Jakuba Havrlanta a PPF. Poslední jmenovaná skupina ale loni odešla, a tak je dnes ECI s 80 procenty majoritním vlastníkem, který určuje, co se bude ve firmě dít. Rockaway se s pětinovým podílem stáhlo. V rozhovoru Utěšil prozrazuje i to, co bude s dosavadním šéfem Košíku, jak se chystá využít propojení s Makrem a kdy se firma otočí do zisku.

Jaká je aktuálně situace v Košíku?
S příchodem pandemie nastal v nakupování potravin online velký boom. Košík se i kvůli tomu musel během pár let transformovat z firmy o 60 zaměstnancích do organizace se skoro 250 zaměstnanci. To přineslo velké změny zejména uvnitř firmy, kde se najednou musely nastavovat procesy a funkční vztahy, aby vše dál fungovalo. Zároveň jsme za poslední dva roky hodně zapracovali na kvalitě. Máme ještě mouchy, ale zákazník je dnes u nás vesměs spokojený. Jezdíme včas, nákupy jsou kompletní. Z pohledu zákazníka tedy došlo k výraznému zlepšení naší služby a my teď doháníme dluh z pohledu vnitřní organizace.

kosik-havrlant-kretinsky2

Foto: Košík.cz / EPH / Rockaway / CzechCrunch

Košík.cz patří skupinám Daniela Křetínského a Jakuba Havrlanta

Vy přicházíte jako nový šéf Košíku, který již delší dobu působí ve strukturách EPH a Vesa Equity Investment, tedy největších akcionářů firmy, že?
Do Košíku jsem přišel už koncem minulého roku. Díky tomu, že jsem pracoval na jednom interním projektu, jsem dokázal celou firmu zevnitř dobře navnímat. Uvědomil jsem si, že je to poměrně těžký byznys, protože kombinace technologií a logistiky mu dává značnou komplexitu. Není jednoduché najít dobré lidi, kteří pro tento typ byznysu mají dostatečné know-how. Online supermarkety dnes dodávají v logistice službu nejvyšší kvality, ani e-commerce vám dodnes nezajistí doručení na přesnou hodinu. Z pohledu zákaznické zkušenosti je to neporovnatelné.

S jakou misí do Košíku přicházíte? Navenek to trochu připomíná misi, jakou měl Jan Hanuš v Mall Group – tedy krizový manažer, kterého akcionáři dobře znají a jeho úkolem bude narovnat firmu… a možná připravit k prodeji? Jak to je v případě Košíku?
Tehdejší situaci v Mall Group nemohu hodnotit, pracoval jsem na jiných projektech, ale moje role je v tomto ohledu odlišná. Máme plán, jak posunout Košík dál. O prodeji to není. Chceme zpřístupnit online nakupování potravin všem. Dnes je to většinou výsada lidí s vyššími příjmy, kteří bydlí v Praze či Brně. V jiných částech republiky už máte dražší cenu dopravy a celkově horší dostupnost celé služby, třeba menší množství doručovacích slotů nebo osekaný sortiment. Chceme, aby měla většina populace službu v takové kvalitě, jaká je dnes v Praze, a to za běžnou cenu, za niž dnes nakupují v supermarketu. Pro tuto vizi jsme uzavřeli partnerství s Makrem, které teď začínáme rozjíždět.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Znamená to, že chcete propojovat kamenný svět s online nakupováním, kdy Makro nabídne své obchody a vy technologie? Makro zatím nic takového nemá, že?
Nemá. V rámci velkých retailerů je dnes poměrně těžké budovat něco nového. Například ve Velké Británii jsou největší řetězce schopné poměrně dobře provozovat také online obchody, ale na druhou stranu si troufnu říct, že Česko je minimálně na podobné, ne-li lepší úrovni, například v dostupnosti služby, ceně dopravy či velikosti objednávky. Máme tu nastavený poměrně vysoký standard, a to i díky službám jako Rohlík či Košík, které se nemusely zodpovídat větší korporaci, profitabilitě a cílům, které určuje někdo seshora.

Proč právě Makro? Napadá mě samozřejmě propojení v rámci akcionářské struktury.
Je to více aspektů, včetně toho, který zmiňujete. Obchody Makra jsou dobře situované z pohledu infrastruktury, jsou ve velkých regionálních městech a také jsou dostatečně velké, takže jsou ideální pro vychystávání objednávek. Jsou to vlastně samostatná distribuční centra, protože Makro už teď takto připravuje své zavážky B2B klientům. Má široký sortiment, což v onlinu potřebujete, a zároveň nejsme konkurencí vůči jeho tradičnímu byznysu. Makro má zejména B2B zákazníky, jako jsou restaurace, hotely, obchody, večerky. Kombinace všech aspektů Makra nám proto přišla jako ideální mix pro vyzkoušení takového modelu.

Původně Košík patřil pod Mall Group, pak byl vyňat v rámci přípravy skupiny na prodej a nakonec z něj odešla také PPF. Vy jste se díky tomu stali většinovými majiteli. Proč jste se rozhodli zůstat?
Jednoduše proto, že tomu byznysu velmi věříme. Investujeme do mnoha dalších retailových byznysů a vnímáme, že online nakupování je silný trend, který v nějaký moment nastoupí – je jen otázka, jak rychle a jaká bude jeho penetrace. Když začnete nakupovat potraviny online, tak po nějaké době užívání je těžké si představit fungovat bez této služby. Je otázka, v jakém to bude mixu, ale vidíme v tom budoucnost.

Jak tehdy vypadalo vypořádání s PPF?
To nemohu komentovat.

kosik-kuryr2-min

Foto: Košík.cz

Kurýr online supermarketu Košík.cz

Jakou roli ve firmě hraje skupina Rockaway, která drží zbylou pětinu akcií?
Kontrolujeme Košík z pohledu většinového akcionáře, ale s kolegy z Rockaway máme standardní vztah na mnoha úrovních, vedeme diskuze jako obchodní partneři.

Jaká bude další role dosavadního šéfa Košíku Tomáše Jeřábka ve firmě?
Tomáš nastupoval v situaci, kdy se slučoval Košík s Koloniálem, dávaly se dohromady dvě firmy s různými týmy a technologiemi. Když se vše stabilizovalo, přišla pandemie, což byla další ohromná změna. Tomáš v Košíku odvedl spoustu dobré práce a za ty roky načerpal mnoho zkušeností, má dobré názory z pohledu zákazníků i obchodu. Proto jsme chtěli, aby ve firmě dál zůstal, a nakonec jsme se domluvili, že bude působit v roli obchodního ředitele.

Jaký je váš background? Přicházíte jako krizový manažer?
Do EPH jsem nastoupil ještě při škole do finančního oddělení. Zpočátku jsem se věnoval financím, pak akvizičním projektům. Poté jsem působil v rámci Vesa Equity Investment a souběžně s tím jsme řešili situaci Euromedie, kde jsem působil v roli člena a později předsedy představenstva. Tehdy jsme řešili přestavbu společnosti, výměnu CEO, částečnou restrukturalizaci a restartování byznys modelu i celkové strategie. Nakonec kontrolu nad Euromedií převzalo Rockaway, a tak jsem z firmy odešel.

Můžete být ztrátová společnost, pokud rostete, ale pokud nerostete, je to problém.

Podobný scénář je tedy nyní v plánu také v Košíku? Ostatně se dlouho mluvilo – byť to nikdy nebylo vaše oficiální vyjádření – o tom, že jako akcionáři nejste s výsledky Košíku spokojení.
Je vždy těžká otázka, do jaké míry může být člověk spokojený s výkonem společnosti. Jsou objektivní fakta, jak společnost performovala, do jakých situací se v průběhu let dostala. Mnoho věcí se povedlo, mnoho se nepovedlo, ale z mého pohledu největší rozkol není nutně v byznys modelu, ale opravdu v organizaci. Dostat se ze 60 lidí na čtyřnásobek najednou znamená diametrálně jiné chování celé firmy. V momentě, kdy se firma nedokáže transformovat, je do určité míry impotentní. Do takového stavu Košík se dostal, nedokázali jsme efektivně provádět jednotlivé plány. To byl ten hlavní problém.

Jaké jsou největší priority Košíku pro následující měsíce?
Jsou to právě především organizační změny uvnitř firmy. Měníme způsob, jak jako organizace fungujeme, nastavujeme si nové cíle. Sestavili jsme společnou strategii v rámci naší mise, kterou je zpřístupnit online nákupy potravin v rámci celé republiky.

Ve fiskálním roce 2020/2021 končícím v březnu 2021 Košík utržil zhruba 1,9 miliardy. Jak to dopadlo v tom následujícím, tedy uplynulém fiskální roce?
Pracujeme na byznys plánu, v rámci něhož jsou cíle spočítané ne na tržby, ale na počet zákazníků na konci příštího roku. V roce 2019 jsme měli v tržbách zhruba 1,1 miliardy korun, pak 2,1 miliardy a letos jsme měli 2,2 miliardy (vše s DPH). Meziročně jsme zůstali na stejných číslech. Na začátku roku to bylo i kvůli pandemické situaci slabší, ale v posledních týdnech rosteme meziročně dvouciferně.

kosik32

Foto: Košík.cz

Ze šéfa Košíku Tomáše Jeřábka se stal obchodní ředitel

Máte už napočítané, kdy byste chtěli být break even?
Vždy je zásadní, jak efektivně rostete a kolik chcete do růstu investovat. Košík byl teď v situaci, kdy rostl neefektivně. Můžete být ztrátová společnost, pokud rostete, ale pokud nerostete, je to problém. Krátkodobě není naším cílem rychle dojít k break even, dlouhodobě ale logicky ano, jinak firma nemůže fungovat. Teď se každopádně chceme soustředit na růst. Jde jen o to, jak je růst drahý a kolik je do něj investor ochoten investovat.

Kumulovaná ztráta Košíku je za poslední roky zhruba miliarda korun. Budete potřebovat nabírat nějaký kapitál? Zvažujete třeba cestu Rohlíku a jít si pro externí finance?
Takové debaty aktuálně nevedeme.

Počítáte s expanzí do zahraničí?
Ano a už sbíráme zkušenosti. Loni jsme odstartovali provoz v Bulharsku, je to takové naše tréninkové hřiště, abychom si vyzkoušeli, co vlastně spuštění provozu na zcela odlišném trhu znamená. Plány dál expandovat jsou, ale naše primární zaměření je teď na Českou republiku. Máme ambiciózní plán růstu, a tak expanze připadá v úvahu až někdy ve druhé polovině příštího roku.

Jak jste se dostali zrovna do Bulharska?
Byla to možnost, která se naskytla v rámci spolupráce s Makrem.

lubo-lionel-mvp

Přečtěte si takéFotbal v USA nabírá na síle. STRV vymysleli novou appku pro liguUdělali aplikaci se Schwarzeneggerem. Teď čeští STRV lépe propojí fanoušky i s Lionelem Messim

S jakou pozicí v Česku počítáte? Největší je Rohlík, vy jste zhruba na podobné úrovni jako Tesco.
Jestli je někdo jednička, dvojka nebo desítka je podle mě v tuto chvíli předčasná diskuze. Celý trh je pořád neuvěřitelně mladý. Retailový trh se drží stovky let v určité podobě a teď je tu úplně nové odvětví, které bylo až do pandemie miniaturní. Nyní trochu narostlo, ale podíl online nákupů potravin na celkových maloobchodních tržbách jsou stále jednotky procent. Trh je teprve na začátku formování. Jsme dnes samozřejmě menší než Rohlík, který situaci využil výrazně lépe než my, ale potenciál růstu je pro všechny hráče obrovský. Trh má 300 až 500 miliard korun, záleží na úhlu pohledu, a bude teprve zajímavé, až si z něj některý online hráč uloupne pět až deset procent, což jsou standardní podíly retailerů.

Každé všední ráno posíláme nejzásadnější zprávy dne.