Pražská burza se dlouhá léta potýkala s nezájmem firem, které by na ni chtěly umístit své akcie. Ani po spuštění alternativního trhu Start pro menší společnosti to dlouho nevypadalo o moc líp. V posledních měsících, kdy světové burzy hlásí výrazné propady, ale jakoby se se zájemci o pražský parket převrhl lavor. Má to ale háček – jejich kvalita je hodně rozkolísaná. Asi nejlépe to vystihuje zatím poslední adept, liberecké Hardwario.

Že doba pro vstup na burzu byla vynikající v roce 2021 – ale nikoli letos – od ledna opakuje třeba Radovan Vávra. Ostatně stačí se podívat na počet IPO za oceánem, oproti loňsku je zřetelný dramatický propad. Ale budiž. Štěstí přeje odvážným, tak proč to nezkusit, že? O to víc je ovšem třeba, aby byli investoři pozorní.

Uvědomit si to lze, když člověk prochází investiční prospekt společnosti Hardwario. Ta vznikla v roce 2016 uvnitř Jablotronu, kde její spolumajitelé Alan Fabik a Pavel Hübner pracovali. Po roce si firmu koupili a dodnes s ní podnikají v sektoru internetu věcí známého pod zkratkou IoT.

O IoT se už mnoho let říká, že to je next big thing, ta příští velká věc, která vynese miliardy a změní svět. Problém je, že se to pořád jen říká, moc dolarových jednorožců v tomto segmentu nevyrostlo. Ostatně zmiňovaný Radovan Vávra to v IoT zkoušel také a nepochodil, francouzská firma Sigfox, s níž úzce spolupracoval, skončila v konkurzu.

Jasně, nic z toho neznamená, že na internetu věcí nejde vydělávat, ale je dobré to mít na paměti. Hardwario v dokumentaci pro potenciální investory píše všechna ta důležitá sousloví jako „komplexní disciplína“ nebo „vysoce růstový obor“. A nechybí ani pověstná startupová hokejka, tedy prudce se zvedající graf očekávaných tržeb.

Hardwario uvádí, že v roce 2021 mělo obrat 20 milionů a v roce 2026 že to bude 226 milionů. Desetkrát tolik během pěti let. Podobně má narůst EBITDA čili zisk před daněmi a odpisy, a to z 6,5 na 55 milionů korun. Klíčem má být jednak expanze, jednak rozšíření skladu a zvýšení obchodní marže a také nábor nových lidí.

Velké ambice jako by se už propsaly i do požadované valuace firmy – Fabik s Hübnerem cílí na ocenění až 287 milionů korun. Na firmu, která říká, že má dvacet lidí a za rok utrží 20 milionů, to není skromná cena. Je mimochodem o 100 milionů vyšší, než jakou má jeden z minoritních akcionářům Hardwaria, softwarová společnost eMan, která je také na Startu obchodovaná a jejíž obrat za rok 2021 byl na chlup stejný, jaký chce mít Hardwario v roce 2026…

Foto: eMan

Jiří Horyna, předseda představenstva eMan

Na vstupu Hardwaria na burzu a na přípravě analytických podkladů s ním spolupracuje společnost Helgi Library, která stála v poslední době už za jedním hodně sledovaným IPO – to když vlastní akciovou emisi udělala síť pizzerií Coloseum. Ta chtěla původně od investorů vybrat přes 100 milionů, nakonec se musela spokojit jen se 40 miliony a s jejími akciemi se i dnes na burze obchoduje pouze minimálně.

Hardwario plánuje na trh umístit 2,8 milionu akcií, což představuje pětinový podíl ve firmě. Dopředu se dohodlo na investiční spolupráci s Národní rozvojovou bankou. Státní úřad má speciální IPO fond, který je financovaný z evropských peněz a kde si lze požádat o investici. Není to nicméně moc obvyklé, někdejší Českomoravská záruční a rozvojová banka takhle zatím podpořila jen výrobce dronů Primoco UAV, žádný další titul na burzovním trhu Start si k ní pro peníze nešel.

Mluvčí banky Marie Lafantová k sázce na Hardwario uvedla: „Klient splnil kritéria výzvy z programu IPO fond. Při hodnocení vycházíme právě z výhledu emitenta popsaném v prospektu a analytické zprávě, přičemž metoda jejich valuace je verifikována nezávislým posudkem (nikoliv realizovatelnost výhledu).“ Ještě dodala, že banka, respektive její fond mohou koupit maximálně 30 procent z emitovaných akcií.

Naopak známý investor Jaroslav Šura, který je na burze pro menší firmy hodně aktivní a investoval například do akcií online lékárny Pilulka nebo e-shopu Bezvavlasy.cz, si od Hardwaria drží odstup. „Firmu Hardwario jsem zcela vynechal ze svých úvah. Nacenění je brutálně vysoké a zajíce v pytli kupovat nehodlám. Internet věcí je sice sexy záležitost, ale aby valuace vycházela na desetinásobek tržeb?! Zatím maličkatá firma s velkým potenciálem, lze předpokládat velmi mizernou likviditu.“

Zakladatelé liberecké společnosti údajně chtějí umístit mezi drobné investory aspoň 1,5 milionu akcií z celkového počtu 2,87 milionu cenných papírů, které budou v rámci IPO k dispozici. Až třetinu z nabízených akcií (přesněji 861 tisíc akcií) by si měla odkoupit Národní rozvojová banka za cenu necelých 15 milionů korun. Jestli se najde dost zájemců o další akcie, bude jasné 18. října, do kdy je možná hlásit objednávky.