Anthropic míří na burzu. Pololetní tržby zvedl 14krát, ztrátu ale vykázal přes 80 miliard dolarů

Komentář Tomáše Vranky V pondělí 26. října zveřejnila americká společnost Anthropic takzvaný dokument S-1. Ten firmy zveřejňují, když se chystají vstoupit na burzu. Přesný termín ani cenu akcie zatím neznáme, podle sázkové platformy Kalshi byla ale k 27. říjnu šance zhruba 89 procent, že Anthropic vstup na burzu oficiálně oznámí do 1. prosince. Do konce roku pak dokonce 94 procent. Za oznámení se přitom nepočítá samotné zveřejnění S-1, rozhoduje až schválení registrace americkým regulátorem, stanovení ceny akcií nebo přidělení burzovního symbolu.

Mluví se o tom, že by Anthropic mohl mířit na valuaci zhruba 1,5 až 2 biliony dolarů (33 až 44 bilionů korun) a vybrat až 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun). Pokud by firma skutečně získala víc než 85,7 miliardy dolarů, které v červnu při vstupu na burzu vybral SpaceX, šlo by o největší IPO v historii. Valuace blíž ke dvěma bilionům by ji zároveň pravděpodobně zařadila mezi deset největších firem světa.

Co zajímavého se dá z dokumentu vyčíst? Několik set stran skrývá mnoho, začnu ale samotnými čísly. Firma v roce 2023 utržila 41 milionů dolarů, v roce 2024 to bylo 386 milionů a za celý rok 2025 už 4,6 miliardy. Za první letošní pololetí vykázala tržby 16,3 miliardy dolarů (zhruba 356 miliard korun), což ukazuje extrémně vysoký 14násobný růst oproti stejnému období loni. Firemní zákazníci, kteří u Anthropicu platili už před rokem, navíc dnes utrácejí zhruba devětkrát víc. Investoři tomu říkají čistá míra udržení tržeb a u Anthropicu dosahuje zhruba 900 procent.

Ještě zajímavější je ale pohled na zisky, nebo spíš ztráty. Čistá ztráta za první pololetí dosáhla neuvěřitelných 80,7 miliardy dolarů (1,8 bilionu korun). Na první pohled to zní opravdu hrozivě, firma ale zveřejnila i upravený čistý zisk, který byl v plusu 2,7 miliardy dolarů (zhruba 59 miliard korun).

Foto: CzechCrunch / XTB

Analytik XTB Tomáš Vranka

Drtivou většinu rozdílu tvoří konvertibilní dluhopisy a podobné nástroje. Velmi zjednodušeně jde o cenné papíry, které se po vstupu na burzu přemění na akcie a které drží hlavně velcí partneři typu Amazonu. Jejich hodnota roste spolu s odhadovanou hodnotou Anthropicu, takže vzniká paradox – čím lépe se firmě daří, tím větší je její (zatím) papírová ztráta. Jde ale o nehotovostní položku, takže hrozivě vypadá především ve výkazech.

Své podnikání firma dělí na dvě části. Zhruba 80 procent tržeb tvoří platby podle skutečné spotřeby, tedy podle počtu zpracovaných tokenů – takhle platí hlavně firmy a velcí vývojáři. Zbytek připadá na předplatné, kam se se svými měsíčními a ročními tarify řadí většina z nás. Z 16,3 miliardy dolarů tržeb pocházelo téměř 12 miliard ze Spojených států a zhruba 4,5 miliardy z ostatních zemí.

Velkou část dokumentu firma samozřejmě věnuje budoucnosti a tomu, co může světu přinést. Shrnout to do jednoho článku je těžké, v kostce ale Anthropic tvrdí, že nechce jen ukrajovat z dnešních trhů, chce hlavně těžit z trhů a příležitostí, které kolem AI teprve vzniknou. Přirovnává to k nástupu internetu nebo počítačů, které sice část jiných technologií vytlačily, staly se ale základem pro mnohem větší trhy. Za velkou krátkodobou příležitost firma považuje kybernetickou bezpečnost, která bude právě kvůli AI důležitější než kdykoliv předtím.

Claude podle firmy v září napsal víc než 90 procent jejího kódu a jeden inženýr dnes za den vyprodukuje 45krát víc kódu než v roce 2024. Počet zaměstnanců se od konce roku 2024 zvýšil pětkrát, čtvrtletní tržby ale 86krát. Další růst firma staví na sedmi pilířích, od výpočetního výkonu a vlastních datových center přes lepší modely a expanzi do zahraničí až po nové trhy, jako je zdravotnictví nebo robotika.

Asi nejzajímavější částí jsou rizika, kterým firma věnuje zhruba 90 stran a kterých pochopitelně vidí obrovské množství. Zmínit můžeme otazníky kolem dlouhodobé ziskovosti, obří náklady na výpočetní výkon a budování kapacit nebo závislost na technologických gigantech Alphabetu, Amazonu a Microsoftu, kteří jsou partnery, ale zároveň vlastníky i konkurenty. Firma také přiznává, že některé modely možná kvůli bezpečnosti nevydá, nebo je vydá jen v omezené podobě. Rizikem je i velmi složitá akcionářská struktura – Anthropic má pět tříd akcií a běžní akcionáři nebudou mít na jeho fungování prakticky žádný vliv.

Anthropic v dokumentu také píše, že AI může pro lidstvo představovat existenční hrozbu a že pokročilé modely bez správných pojistek nesou velká rizika. Je tam i pasáž o tom, že některé modely projevily nečekané strategické chování a snahu chránit samy sebe. Bránily se vypnutí, zatajovaly informace nebo s nimi manipulovaly a chovaly se i způsobem, který připomínal vydírání.

Během tréninku se u modelů objevují nečekané schopnosti, které firma nemusí odhalit dřív, než model nasadí. Nejvýkonnější modely by navíc mohly pomoci i při vývoji chemických či biologických zbraní a ochranné filtry se už v minulosti podařilo obejít. Modely dokonce poznají, že jsou testované, a chovají se pak jinak než v reálném provozu.

Tady ale musím podotknout, že z mého pohledu může jít paradoxně do velké míry o cílené strašení. Anthropic tím možná chce ukázat, jak extrémně mocné a výkonné modely má, což mu nakonec může pomoci v dalším byznysu i při získávání dalších peněz.

Vyplatí se akcie kupovat hned při velkém IPO? Když v květnu mířil na burzu SpaceX, připomínal jsem na síti X, že deset největších IPO od roku 1999 během prvního roku v průměru ztratilo 26,8 procenta a v minusu skončila všechna do jednoho. Firmy totiž jdou na burzu, když je na trhu dobrá nálada a majitelé mají šanci vybrat co nejvíc peněz. Při dlouhodobém držení se nákup vyplatit může, těsně po vstupu spíš ne.

Každopádně S-1 je zajímavé čtení a už teď je jasné, že se letos pravděpodobně dočkáme jednoho z největších, možná dokonce vůbec největšího IPO v historii. Žijeme tedy v době plné zvratů, a to nejen kvůli pokroku samotné AI, ale i kvůli tomu, jak velké firmy dnes vstupují na burzu.