Ceny v pražských novostavbách šplhají i ke 170 tisícům korun za metr čtvereční. Za stejnou nebo i nižší cenu lze přitom získat apartmán s výhledem na moře v jižní Evropě. Své o tom ví nejen známý IT podnikatel Filip Molčan, který si v Řecku za dva miliony korun koupil dvoupatrový dům, ale také Nick Staněk, realitní poradce ze společnosti Remax Lusso. Ta působí především v jižním Španělsku, zejména na proslulé Costa del Sol, tedy pásu kolem Málagy a Marbelly.

„Pokud se ovšem bavíme čistě o investičním potenciálu, nejde už jen o tyto tradiční destinace, kde jsou ceny vyšší, ale rovněž o lokality, které mají stále prostor k růstu – například Mijas, Benalmádena, Casares, Manilva nebo část Estepony,“ hlásí Staněk. Podle něj tyto oblasti těží z rozsáhlých investic do infrastruktury, nových rezidenčních projektů i rostoucího zájmu zahraničních kupujících.

Čeští klienti už prý navíc nevyhledávají pouze apartmán hned u pláže. „Čím dál častěji přemýšlejí strategicky – zajímá je kombinace vlastního využití, pravidelného příjmu z pronájmu a dlouhodobého růstu hodnoty nemovitosti,“ doplňuje Staněk. Zatímco dřív tak mezi zákazníky Remaxu převažovali lidé hledající druhý domov u moře, dnes tvoří významnou část klientely investoři, kteří chtějí diverzifikovat své portfolio a ochránit kapitál prostřednictvím nemovitostí.

Výnos takového nákupu na Costa del Sol závisí především na lokalitě, kvalitě nemovitosti a nastavené správě pronájmu. „U některých apartmánů se dnes investoři mohou reálně pohybovat kolem pěti až osmi procent čistého ročního výnosu z krátkodobých pronájmů. U výjimečně atraktivních nemovitostí může být výnos vyšší,“ říká realitní poradce s tím, že apartmán v blízkosti pláže v Marbelle může ročně vydělat i přes 25 tisíc eur, tedy více než 600 tisíc korun.

Krátkodobý pronájem sice nabízí vyšší výnosový potenciál, vyžaduje však profesionální správu, marketing, komunikaci s hosty i průběžnou údržbu. Podle Staňka je tak vhodný spíše v turisticky oblíbených lokalitách. Dlouhodobý pronájem naopak přináší stabilnější příjem, nižší provozní náklady a méně administrativy, celkové výnosy ale bývají zpravidla skromnější. „Řada investorů proto volí kombinovanou strategii – část roku využívají nemovitost pro vlastní potřebu a po zbytek roku ji krátkodobě pronajímají,“ vysvětluje.

Důležité je každopádně vědět, že samotná kupní cena není konečnou investicí. „Lidé by měli počítat s vedlejšími náklady ve výši zhruba 10 až 13 procent z kupní ceny podle typu nemovitosti a regionu. Ty zahrnují zejména daň z nabytí nebo DPH u novostaveb, notářské poplatky, zápis do katastru i právní služby,“ pokračuje Staněk.

Každý zahraniční kupec navíc potřebuje získat identifikační a daňové číslo NIE, které je nezbytné pro nákup nemovitosti. A pokud plánuje krátkodobé pronájmy, měl by si před koupí ověřit, zda jsou v dané lokalitě a bytovém domě povoleny. „Španělsko v posledních letech pravidla zpřísňuje a jednotlivé regiony i společenství vlastníků mohou mít odlišné podmínky,“ dodává realitní poradce.

Podobně mluvil nedávno v rozhovoru pro CzechCrunch i Radek Řezáč, majitel firmy Rincon Property, jenž za poslední tři roky prodal v Málaze a okolí přes sto apartmánů v součtu za vyšší stovky milionů korun. „Je to tady krásné, ale lidé si takovou investici nesmí idealizovat,“ zdůrazňuje. Také dle jeho zkušeností tvoří klientelu dvě skupiny – typičtí investoři s „balíkem peněz“ a pak rodiny s dětmi nebo podnikatelé, kteří to chtějí zčásti pro sebe a zbytek na pronájem. „Hledají alternativu k chalupě, kde stráví měsíc či dva, a zbytek jim vydělává třeba na hypotéku.“

Řezáč navíc připomíná, že ještě před několika lety prodával ve Španělsku nové byty za 200 tisíc eur, tedy necelých pět milionů korun. „Dnes už tomu tak není. Aby to dávalo smysl, je potřeba počítat s minimem 300 tisíc eur. Za to vás můžu vzít do pěkného, exkluzivního bytu se dvěma ložnicemi, relativně blízko pláže, ze kterého budete mít radost,“ popisuje. Pro řadu lidí je ale taková investice stále přitažlivá, i kvůli celoročnímu sluníčku a zajímavému zhodnocení oproti koupi chaty v Česku. Na druhou stranu trápí Málagu problémy s vodou – v regionu jí ubývá a období sucha jsou stále delší. S tím musí každý investor počítat.