Ranní šálek kávy je pro mnohé rituál, bez kterého si neumí představit den. U pacientů se srdečními potížemi ale ten samý rituál roky provázelo varování. Kofein zrychluje tep a zvedá krevní tlak, a tak se dlouho zdálo logické, že člověku s nemocným srdcem káva škodí.

Šlo ale spíš o vžitou domněnku než o ověřený fakt. Teď se ukazuje, že to byl omyl. American Heart Association (AHA), nejvlivnější kardiologická organizace na světě, zveřejnila v červenci ve svém odborném časopise Circulation rozsáhlé stanovisko, které desítky let vžité doporučení obrací naruby. Podle něj je pro většinu dospělých bezpečných až pět šálků kávy denně a pravidelná konzumace může riziko srdečních potíží dokonce snižovat.

Konkrétně jde o hranici 400 miligramů kofeinu denně, tedy zhruba tři až pět šálků kávy o objemu 236 mililitrů. U pravidelných konzumentů kávy autoři popisují nižší riziko cukrovky 2. typu, mrtvice i srdečního selhání.

Za novým stanoviskem stojí tým autorů AHA vedený kardiologem Gregorym Marcusem z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Nejde o jednu novou studii, ale o shrnutí desítek let výzkumu, od rozsáhlých dlouhodobých sledování tisíců lidí přes menší klinické testy až po genetické studie, které pomáhají odlišit, jestli káva riziko skutečně snižuje, nebo jestli jde jen o náhodnou souvislost. Autoři prošli data o vlivu kávy a kofeinu na krevní tlak, cukrovku, cholesterol i konkrétní srdeční choroby, jako mrtvici, srdeční selhání nebo poruchy rytmu. 

„Neexistuje univerzální strategie, kolik kofeinu je bezpečné,“ říká Marcus. Podle něj množství, které jednomu nevadí, může druhému přivodit bušení srdce nebo nespavost. Za tím stojí především jaterní enzym CYP1A2, který určuje, jak rychle tělo kofein odbourává. To je z velké části dané geneticky.

Ne všichni lékaři si navíc jsou jistí, jak novou informaci pacientům předat. „Nejsou to jen laici, kteří tomu nerozumí, ani řada klinických lékařů neví, jak pacientům správně poradit,“ popsala kardioložka Eugenia Gianos z newyorské nemocnice Northwell Health. Podle ní by se doporučení mohla brzy posunout ještě dál, k aktivnímu doporučování kávy.

Možný přínos přitom silně závisí na způsobu přípravy. Za rozdílem stojí cafestol, olejová látka obsažená přímo v kávových zrnech, která zvedá špatný LDL cholesterol, tedy ten, co ucpává cévy. Papírový filtr ji dokáže zachytit, protože jde o tukovou složku, u instantní kávy se totéž odehraje už při výrobě. Bez papírového filtru, tedy u espressa, french pressu, turecké nebo vařené kávy, cafestol v šálku zůstává.

Ani u krevního tlaku není obrázek jednoznačný. „Vztah ke krevnímu tlaku zůstává složitý a data nejsou úplně jednotná,“ uvedla pro ABC News kardioložka Jennifer Miao z tamního zdravotnického týmu.

Problémem však podle AHA zůstává vysoce koncentrovaný kofein z energetických nápojů. Ty jsou i nadále spojené s náhlými výkyvy tlaku a arytmiemi, a to i u zdravých lidí do třiceti let. Podle stanoviska mohou energetické šoty obsahovat 135 až 233 miligramů kofeinu na 100 mililitrů, tedy třikrát až čtyřikrát více než klasická káva, která má na stejný objem 32 až 70 miligramů.  

Marcus i celý tým proto zdůrazňují, že jejich zjištění nejsou návod pijte kávu, ať jste zdraví. Lidé s existujícím srdečním onemocněním nebo rizikovými faktory by se podle stanoviska měli o vhodném množství kávy poradit se svým lékařem. Pro drtivou většinu ostatních ale ranní rituál, kterého se roky báli, přestává být rizikem.