Boj o dominanci v řešení bankovní identity. Přinášíme 13 otázek a odpovědí, co přinese velký český digitalizační projekt

Bankovní identita je jedním z největších digitalizačních projektů v Česku

Foto: ČBA/CzechCrunch

Dlouho očekávaný projekt bankovní identity, který klientům umožní ověření totožnosti při komunikaci se státními úřady i soukromým sektorem, od začátku vstupu v platnost dělí necelý měsíc. Banky se tak postupně připravují na jeho start, přichystané by měly být i první služby veřejné správy.

Vývoj posledních týdnů však přinesl zajímavý zvrat. Jednotlivé finanční domy se totiž nedokázaly dohodnout na jednotném postupu a připravily tak (zatím) dvě konkurenční řešení. Proto jsme se rozhodli sestavit přehled základních otázek a odpovědí o tom, co vlastně projekt bankovní identity je, co přinese a jak poslední události ovlivní jeho fungování v praxi. Vše se totiž začíná trochu zamotávat.

1. Co je bankovní identita?

Bankovní identita je doposud pravděpodobně největším digitalizačním projektem českého bankovního sektoru. Pěti a půl milionu klientům tuzemských bank, kteří využívají internetové bankovnictví, má umožnit jejich identifikaci na dálku v podobné formě, jako když platí kartou online. Díky tomu má dojít k usnadnění komunikace, zjednodušení vyřizování papírování i úbytku byrokracie.

„Projekt má obrovský potenciál právě směrem k digitalizaci Česka. Bankovní identita má jednak za úkol podpořit používání digitálních služeb státu (Portál občana), ale také používání digitálních služeb v soukromé sféře, kde je hlavním cílem autentizace (identifikace klienta) a podepisování dokumentů,“ popisuje pro CzechCrunch Štěpán Húsek, partner v oddělení consultingu Deloitte.

2. Kdo za projektem stojí?

Projekt zastřešuje Česká bankovní asociace, která ho pod pracovním názvem projekt SONIA či teď už nepřesném pojmenování BankID (podrobnosti níže) iniciovala. Přípravy projektu probíhaly od roku 2019 a letos byly prosazeny potřebné legislativní změny, které umožňují jakékoliv tuzemské bance stát se tzv. poskytovatelem elektronické identity v souladu se zákonem o elektronické identifikaci.

Vzorem při přípravě projektu byly zejména severské země jako například Estonsko, které bankovní identitu pro identifikaci v online službách využívají už několik let. Elektronické bankovnictví dle dat ČBA využívá 97 procent Čechů s internetem, což znamená, že díky bankovní identitě by mělo získat přístup například ke službám eGovernmentu 5,5 milionu uživatelů.

3. Jak projekt bankovní identity souvisí s veřejnou správou?

Kromě potřebné změny legislativy dochází k dalším krokům v digitalizaci státní správy. Už od počátku příštího roku budou mít občané možnost přihlásit se pomocí své bankovní identity do portálu s e-službami státu (eGovernmentu), tedy konkrétně Portálu občana či později i do připravovaného portálu Moje daně. Banky přitom tuto službu ověření státu i samotným uživatelům musí nabídnout bezplatně.

Dle vyjádření ministerstva vnitra pro CzechCrunch je Portál občana připraven na to, aby se do něj uživatelé mohli pomocí bankovní identity přihlašovat už od začátku příštího roku, podobně to bude s dalšími službami veřejné správy, které umožňují přihlášení prostřednictvím NIA ID nebo jiným prostředkem s tzv. značnou úrovní záruky.

„To znamená, že uživatelé s bankovní identitou se budou moci přihlašovat k naprosté většině služeb veřejné správy, které aktuálně podporují přihlášení uživatelů prostřednictvím NIA, například Portál občana, portál eReceptu, datové schránky a další,“ vyjmenovává Jiří Korbel z oddělení tisku ministerstva vnitra. Přesný seznam konkrétních portálů včetně těch plánovaných je možné zjistit na tomto webu.

4. Co bankovní identita přinese uživatelům v komunikaci se soukromou sférou?

Bankovní identita by uživatelům měla umožňovat provést svoji identifikaci a čerpat související služby také na online portálech soukromých společností, které využívají klientské zóny vyžadující přihlášení či identifikaci klienta. Konkrétními příklady jsou například provozovatelé e-shopů, telefonní operátoři, společnosti nabízející prodej energií (voda, plyn, elektřina) a řada dalších subjektů.

„Možností a případů využití bankovní identity jsou ve finále tisíce. Od autorizace plateb a plateb mezi lidmi, kteří jsou ke službě také přihlášení, přes peer-to-peer funkce po poskytování úvěrů a prodej letenek či pojištění. Soukromý sektor může generovat nové a nové případy na základě toho, koho má ověřeného,“ popsal nedávno pro CzechCrunch Jan Škabrada, konzultant pro oblast regulatoriky ve společnosti Trask.

bankovni-identita2

Bankovní identitou se ověříte při různých úkonech

Foto: ČBA/YouTube

5. Je bankovní identita bezpečná? Co musí banky splnit, aby mohly ověření pomocí bankovní identity nabízet?

„Samozřejmě,“ reaguje na dotaz o bezpečnosti Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele ČBA. Bankovní identitě byla zákonem stanovena úroveň záruky „značná“, což znamená, že požadavky na akreditaci identitního systému jsou stanoveny zákonem. Na jejich splnění dohlíží a potvrzuje jej udělením akreditace ministerstvo vnitra.

„Jednoduše lze říci, že při identifikaci bankovní identitou k čerpání e-služeb bude využívána stejná úroveň zabezpečení, jaká chrání peníze klientů v bance, a to bez toho, aby banka tyto údaje sdílela s jakoukoliv třetí stranou – ověření probíhá vždy u dané banky, a to stejně, jako když se klient přihlašuje do svého internetového bankovnictví. Současně banka data nikomu neposkytuje ani neprodává. Pouze potvrdí identitu klienta, a to vždy na základě jeho souhlasu a iniciativy,“ doplňuje Hanzlík.

6. Jak bude bankovní identita vypadat v praxi?

Vzhledem k tomu, že každá z bank bude své technické řešení akreditovat u ministerstva vnitra samostatně, aby se mohla stát tzv. Identity providerem, se konkrétní podoba přihlašování může v jednotlivých případech lišit. Banky však budou moci podobu použití bankovní identity ovlivnit jen v případě soukromých poskytovatelů služeb, nikoliv u služeb státní správy.

„Jak konkrétně bude vypadat přihlašování na Portál občana, portál Moje daně či další portály úřadů, nerozhodují akreditované banky, ale příslušné orgány státní či veřejné správy, které tyto weby spravují,“ říká Hanzlík z ČBA.

„Banky mají zájem, aby byl způsob užití bankovní identity jakožto ověřovací metody při identifikaci na soukromých portálech firem poskytující e-služby co nejsrozumitelnější a nejjednodušší, respektive uživatelsky přívětivý. Předpokládáme, že podoba by se mohla odvíjet od té, která bude zaužívána v eGovernmentu,“ doplňuje Hanzlík s tím, že podoba u soukromých poskytovatelů bude záležet na konkrétních dohodách.

7. Od kdy bude možné bankovní identitu využít?

Legislativní změny umožňující ověření totožnosti pomocí bankovní identity vstupují v platnost od 1. ledna 2021. Od tohoto data se budou moci pomocí bankovní identity uživatelé přihlásit do Portálu občana. První služby vyžadující ověření totožnosti by zároveň v prvních měsících či kvartálech příštího roku mohly být k dispozici také od soukromých společností, které za to budou bankám platit.

nela-dopanova-fpohybu5

Přečtěte si takéInvestice do svého těla, která se vyplatí. Nela Ďopanová učí, jak se správně procvičovat a nezakrnět u počítačů

Zajímavostí je, že na to, aby banky mohly poskytovat ověření pomocí bankovní identity soukromým poskytovatelům, nejdříve musí stejné ověření nabízet ve veřejné správě, a to zdarma. Kvůli tomu může dojít ke zpoždění zavedení bankovní identity u soukromých firem oproti státním úřadům.

8. Které banky bankovní identitu nabídnou?

Bankovní identitu nebudou poskytovat finanční domy automaticky, ale jen ty, které se tuto službu rozhodnou svým klientům nabídnout. Podle ČBA je ovšem s ohledem na velká očekávání velmi pravděpodobné, že se do něj zapojí téměř všechny banky.

Průkopníky na tuzemském trhu, které chtějí uživatelům možnost ověřit svou totožnost pomocí bankovní identity už v prvním kvartálu příštího roku, jsou ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna (které nabízejí řešení přes společnost BankID), a zároveň Air Bank, Fio banka a Moneta Money Bank (které nabízejí řešení přes společnost Aliance pro bankovní identitu). Plán spuštění ve druhém kvartálu 2021 k datu publikace tohoto článku avizovaly Fio banka, Raiffeisen Bank a UniCredit Bank.

„Implementace takové služby v bankovním prostředí je časově náročná, a to nejen z důvodů prací na straně banky, ale také z důvodu certifikace kterou banka musí podstoupit vůči orgánům státu. Již jsme prošli pre-auditem ze strany Kvalifikovaného poskytovatele certifikačních služeb. Na řešení pracujeme a o termínu zprovoznění budeme v předstihu informovat,“ říká Petr Plocek, mluvčí UniCredit Bank s tím, že zapojení do konkrétních asociací banka interně diskutuje.

9. Jaký je rozdíl mezi BankID a Aliancí pro bankovní identitu a záleží na tom z pohledu uživatele?

Vůči státu a státní správě bude každá banka poskytovat bankovní identitu napřímo. Vůči soukromému sektoru se banky se kvůli zjednodušení vývoje a implementace řešení mohou dohodnout na společném postupu a vystupovat jako jedna entita. Takový krok má ulehčit vyjednávání – soukromé firmy nebudou muset kvůli zavedení bankovní identity objíždět každou banku samostatně, díky jedné entitě se podmínky vyjednají jen na jednom místě.

Z tohoto důvodu nejdřív na trhu vznikla kontrolovaná společnost tří bank s oficiálním názvem Bankovní identita a.s., která vystupuje pod značkou BankID (proto je již tohle označení pro celý projekt bankovní identity nepřesné). Vlastní joint venture si však vytvořila také další trojice bank vystupujících pod názvem Aliance pro bankovní identitu.

„Současná existence dvou ‚sdružovačů bank‘ nebude mít na klienty zapojených bank z pohledu používání bankovní identity pro jejich identifikaci přímý vliv. Svým klientům totiž nabídne službu bankovní identity každá banka sama, jakmile získá akreditaci od Ministerstva vnitra. Pouze při jednání se soukromými poskytovateli služeb budou za banky jednat ‚sdružovače‘,“ popisuje Filip Hanzlík z ČBA.

„Pro úplnost dodávám, že za účelem jednání se soukromými poskytovateli služeb se každá banka může rozhodnout, jestli bude postupovat samostatně, nebo se připojí do některého již vytvořeného ‚sdružovače‘, anebo si založí s dalšími bankami, úplně jiný, nový ‚sdružovač‘,“ dodává Hanzlík.

portalobcana

Díky bankovní identitě se přihlásíte i do Portálu občana

10. Proč se banky nedohodly na jednom řešení?

Podle kuloárních informací jsou hlavním důvodem byznysové zájmy jednotlivých bank. Soukromí poskytovatelé služeb budou muset za využívání ověření pomocí bankovní identity platit a zejména menší banky nechtěly přistoupit na – pro ně údajně nevýhodné – podmínky, které jim nabízelo sdružení největších tuzemských bank BankID.

Na dotaz, proč se některé banky nedohodly na společném postupu s BankID, sdružovač BankID, za nímž stojí ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, nereagoval. Naopak trojice bank Air Bank, Fio banka a Moneta Money Bank, které se rozhodly založit konkurenční Alianci pro bankovní identitu, popsaly důvody konkrétněji.

„U poskytování bankovní identity pro služby soukromého sektoru mají banky několik možností: poskytovat bankovní identitu napřímo, nebo společně v již některé vytvořené alianci, či se spojit s dalšími bankami a vytvořit si alianci novou. My jsme se rozhodli jít tou třetí cestou, protože nám přijde naše uspořádání aliance výhodné a efektivní,“ popisuje mluvčí Air Bank Jana Pokorná.

„Pro rozvoj služby bankovní identity v Česku nám přijde ideální, aby všechny zapojené banky měly v rámci aliance stejné postavení a mohly se na činnosti aliance podílet stejnou měrou. Již založená platforma se s tímto naším smýšlením a představami příliš neshodovala, proto jsme se rozhodli vytvořit alianci vlastní. Nelíbila se nám hra, kde někdo rozdal karty a nechal si trumfy,“ popisuje Jan Bláha, obchodní ředitel a člen představenstva Fio banky.

„Ačkoliv jsme deklarovali svou připravenost ke spolupráci s platformou ČSAS, KB a ČSOB, nikdo nás neoslovil. Nicméně se tím necítíme být nikterak dotčeni. Na digitálním poli máme jako oceňovaný lídr co nabídnout, rádi stojíme u zrodu řešení, a proto jsme se rozhodli spolupracovat na tomto konkurenčním projektu,“ doplňuje trojici finančních domů Lenka Míčková, manažerka PR z Moneta Money Bank.

Všechny tři banky z Aliance přitom akcentují, že každá další připojená banka bude mít rovnocenný přístup, podíl i práva jako trojice zakládajících – což prý členství v konkurenční BankID nepřinášelo.

11. Je šance, že se ještě banky dohodnou na společném postupu?

Zatím není vyloučeno, že se nakonec i banky zapojené do konkurenční Aliance pro bankovní identitu připojí do BankID. Lidé obeznámení s děním na trhu spekulují, že ze strany menších bank může jít o prostředek pro vyjednávání s těmi většími, jež stojí právě za BankID.

Na dotaz, jestli ještě může dojít k jednotné dohodě všech zmiňovaných bank, aby na trhu neexistovalo několik paralelních řešení, mluvčí Air Bank Pokorná reaguje jasně: „To by byly spekulace. Nyní nic takového na stole nyní nemáme. Bylo by ale zbytečné takové řešení kategoricky vyloučit.“

„Naděje umírá poslední. Pořád si myslíme, že jedno společné řešení by bylo pro klienty, stát, provozovatele služeb i banky nejlepší,“ doplňuje Bláha z Fio banky. V podobném duchu navíc reagoval na dotaz CzechCrunche také Filip Hearing, předseda představenstva BankID: „Věřím, že se nakonec dohodnou všechny banky.“

3dsimo-team-min

Přečtěte si takéMultifunkční klíč ke štěstí. České nástroje a stavebnice 3Dsimo odemykají brány nekonečné kreativní zábavy

12. Může tento vývoj nepříznivě ovlivnit celý projekt?

Jak potvrzuje Štěpán Húsek z Deloitte, mít na jednom trhu dva subjekty řešící implementaci bankovní identity není optimální a v konečném důsledku to může mít dopad na naplnění cílů celého projektu jako takového. Může totiž dojít ke zmatení uživatelů, pokud by se měli napojovat na dvě identity, a zároveň to může zhoršit a celkově zpomalit adopci třetích stran.

„Pokud se skutečně náš trh rozdělí na dva tábory, může se stát, že některé třetí strany nebudou podporovat BankID i Alianci pro bankovní identitu zároveň, třeba jen z důvodu cenové politiky, a klient pak nebude moci pro služby třetích stran svou současnou bankovní identitu využít,“ míní Húsek.

„Pevně doufám, že se nakonec subjekty sjednotí a vznikne pouze jeden. Pokud ne, tak věřme, že se alespoň sjednotí v cenové politice a v nabízených službách tak, aby se třetí strany nemusely integrovat na různé typy služeb a na dva různé poskytovatele,“ doplňuje Húsek.

13. Za jakých podmínek se mohou do bankovní identity zapojit soukromí poskytovatelé?

„Toto bude otázka dvoustranné obchodní dohody mezi aliancí a každým jednotlivým soukromým subjektem. Co se týče technického propojení, tak je naším cílem, aby takové propojení bylo co nejjednodušší pro všechny zúčastněné,“ odpovídá Jana Pokorná z Air Bank.

„Konkrétní podmínky ještě zveřejňovat nebudeme, ale celý proces zapojení by měl být jednoduchý na základě smlouvy, která bude obsahovat zejména technické požadavky integrace a cenu za službu,“ doplňuje Bláha z Fio banky.

BankID na dotaz, za jakých konkrétních podmínek se do tohoto řešení mohou zapojit soukromí poskytovatelé, nereagovala.

Redaktor CzechCrunche, Slovák píšící česky. Buzzwords: Startupy, technologie, byznys, e-commerce.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.