Zatímco objem investic do startupů českých zakladatelů se loni meziročně propadl o 76 procent, někteří investoři mají pořád apetit a aktuální ekonomický cyklus vnímají jako velkou příležitost. Mezi ně se řadí i brněnský startupový fond Purple Ventures, který během šesti let podpořil přes třicet firem. Teď otevírá svůj druhý fond, v němž cílí na miliardu korun.

Ve finančních technologiích začala trojice David Kašper, Jakub Nytra a Filip Řehoř podnikat v roce 2007, od té doby jejich skupina Purple z nuly postavila několik regulovaných brokerů pro obchodování na finančních trzích a platební instituci a od roku 2018 rozběhli také vlastní venture kapitálový fond Purple Ventures o velikosti 15 milionů eur (380 milionů korun). V něm podpořili startupy jako Hedepy, Tatum, Campiri, VOS.health, Choice nebo Kardi AI, prostředky prý zatím zhodnotili o sedmdesát procent.

Teď Purple své ambice výrazně navyšuje. V rámci druhého fondu, který je na rozdíl od toho prvního otevřen i externím investorům, si klade za cíl proinvestovat čtyřicet milionů eur, v přepočtu lehce přes jednu miliardu korun. Čtrnáct milionů eur (354 milionů korun) vkládá samotná skupina Purple, zbytek chce nabrat během následujících čtyřiadvaceti měsíců a zároveň zahájit první investice. První exity pak plánuje po roce 2028.

„V uplynulých šesti letech jsme dokázali identifikovat řadu zajímavých firem. Dobře ale vidíme, že potenciál trhu je násobně větší a že s pomocí externích financí můžeme dosáhnout na mnohem více zajímavých příležitostí,“ popisuje spoluzakladatel a vedoucí partner Purple Ventures Jan Staněk.

Fond se zaměří na startupy z regionu střední a východní Evropy, celkem chce částkami mezi přibližně šesti až devatenácti miliony korun podpořit zhruba šedesát firem v rané fázi vývoje, takzvané pre-seed a seed. Jednat se má primárně o projekty s vlastním softwarovým řešením a globálními ambicemi. Hlavními okruhy zájmu Purple Ventures jsou segmenty digitálního zdraví, moderní energetiky, tzv. creator economy, informační bezpečnosti, vzdělávání a e-commerce.

Důležitým parametrem výběru startupu je pak také to, zda razí takzvaný „purpose-driven“ přístup, tedy jak jsou jeho zakladatelé odhodláni svým konáním přispívat k rozvoji společnosti jako celku.

„Střední a východní Evropa jsou regionem se srovnatelným ekonomickým výkonem jako například Benelux, Skandinávie, Jižní Korea nebo Kanada. V růstu navíc již překonává západní Evropu a další výhodou je široká základna technických, inženýrských talentů. Vezmeme-li v potaz také aktuální ekonomický cyklus, kdy se významně propadla likvidita na trhu rizikových růstových investic, vidíme nyní obrovskou příležitost, kterou si nechceme nechat ujít,“ dodává partner fondu Jan Davídek.