Burger se smažákem a k němu šampaňské. Trojice svérázných kuchařů v Karlíně servíruje jen to, co chutná jim

Dneska působí jako skvěle sehraná parta, ještě loni touhle dobou se přitom Milan Nguyen a Matěj Rábl znali jen z vyprávění svého společného kamaráda Filipa Hrádka. Když se ale na začátku roku objevila příležitost, aby všichni rozjeli společný byznys, skočili do ní po hlavě. Tři kuchaři obratem vymysleli koncept, který stojí na vymazlených smash burgerech, vyrazili s ním na festivaly, učarovali známému milovníkovi této kuchyně Adamu Rundusovi a s úderem podzimu si otevřeli i vlastní bistro, kde servírují zásadně jen to, co mají sami rádi.

Říkají si BBCrew, což je zkratka pro Burger By Crew, a jejich stejnojmenné bistro najdete od začátku září u cyklostezky, která spojuje Karlín s Libní. Na místě, kde končí dosavadní nová výstavba na někdejším Rohanském ostrově a kde dřív fungovalo klasické kavárenské bistro Lagom. A u kterého také leží hřiště pro malé děti, jedno z mála v okolí, takže je na něm vždy celkem plno – rodičů a jejich batolících se ratolestí.

Pro burgerový podnik je to svérázné místo, jeho volba ale vlastně celkem výstižně ukazuje, jací BBCrew jsou (provokativní) a jak věci rádi dělají (po svém a tak, jak byste většinou nečekali). „Jsme tady teď celý dny zavření, a kdybych u toho koukal jen na tramvaj, jak mi jezdí před dveřma, asi by mi hráblo. Tohle je lepší,“ míní jednadvacetiletý Filip Hrádek, který své dva parťáky svedl dohromady.

Foto: BBCrew

Matěj Rábl, Filip Hrádek, Milan Nguyen a jejich bistro Burger by Crew

Se stejně starým Milanem Nguyenem se zná už z doby, kdy se oba učili na kuchaře. „Byli jsme na stejné škole, ale v obrácených týdnech. Když jsem byl ve škole, Filip měl praxe, a když jsem měl praxe já, měl on školu. Náhodou jsme se potkali na intru na chodbě, ale nijak zvlášť jsme se nebavili,“ vzpomíná Nguyen. A zatímco on se pracovně pohyboval v kavárnách a cateringu, Hrádek získával zkušenosti v michelské restauraci Dock House, kde se jeho mentory stali Vratislav Oehm a třetí z aktuální party Matěj Rábl.

„Ti dva mě školili a provedli pražskou gastroscénou – jak tou profesní, tak tím, jak gastro funguje. Tedy že je v něm dost alkoholu a že nightlife k tomu prostě patří,“ směje se Hrádek. Když pak jednou potřeboval další brigádu, vzpomněl si na Nguyena a zavolal mu, jestli by o něčem nevěděl. Nakonec věděl a pomoc se mu v cateringu, kde tehdy pracoval, hodila. „Filip se mi na první směně zalíbil a od té doby jsme spolu dělali. A největší highlight byly stánky. To nás vždycky bavilo,“ popisuje. O společném byznysu ale tehdy ještě nikdo z nich nepřemýšlel.

Hrádek místo toho poslechl radu svých přátel z Dock Housu a po maturitě vyrazil na rok za hranice, konkrétně do Osla. Tam po čase získal místo v restauraci Sjømagasinet, kterou najdete i v michelinském průvodci. „Je na takovém výběžku do moře a je to jeden z nejlepších seafoodů v Oslu,“ líčí Hrádek.

„Chvíli jsem tam byl, ale pak se mi zastesklo po Česku a rozhodl jsem se vrátit, ale nechtěl jsem jít cestou dolů. To znamená pracovat v Oslu na nějakým levelu, vrátit se a začít tady vařit v obyčejný restauraci – když to řeknu blbě – za míň peněz a s ne tak hezkýma surovinama. Říkal jsem si, že když už se vrátím, chtělo by to něco, co má smysl z dlouhodobého hlediska. Napadlo mě podnikat v cateringu.“ A tak se opět ozval Nguyenovi.

Ten měl sice v plánu taky vyjet do zahraničí, konkrétně do Saigonu, ale Hrádek byl rozhodnutý rozjet vlastní projekt hned, co se vrátí. Svého kamaráda rychle získal na svou stranu. Z Norska přiletěl loni v létě a na podzim už spustili Funge Catering.

Foto: BBCrew

+3

„Do prosince jsme ale živořili, tahali různý brigády a rozjížděli catering, který vydělal nulu,“ přiznává Hrádek. Jídlo s Nguyenem ale dodávali třeba na akce Red Bullu a zvládali i servírované večeře pro svatby se stovkou hostů. Začátkem letošního roku se pak Hrádkovi ozval Matěj Rábl, který mezitím odešel z Dock Housu a měl rozjíždět vlastní podnik, z čehož ale sešlo. „A protože věděl, že s Milanem něco pečeme, obrátil se na nás,“ konstatuje Hrádek.

Nakonec společně vymysleli zcela nový projekt. „Řekli jsme si, že budeme jezdit na fesťáky a dělat tam jídlo,“ popisuje. „Řešili jsme ale, jestli budeme dělat smaženou rýži, nebo quesadillu, a Matěj řekl: Hele, něco jednoduchýho do ruky. A pak nás všechny tři napadl burger. Nechtěli jsme ale dělat ty dvěstěgramové placky, které jednak dlouho trvají a jednak se můžou zkazit. Tak jsme šli cestou smash burgeru,“ doplňuje svého kamaráda Milan Nguyen.

Se třemi druhy masových smash burgerů, jedním vegetariánským a klasickými a kimchi hranolkami, což je kombinace, kterou považují za svůj top produkt, tak vyrazili nejprve na Pražský majáles a pak i na ty v dalších městech. Postupně objeli spoustu podobných akcí napříč Českem, hromadili fanoušky a sbírali zkušenosti. „S marketingem, s tím, jak na fesťácích zaujmout, jak vlastně chceme fungovat. Zjistili jsme třeba, že musíme být fakt vidět a lákat pozornost, jinak lidi nepřijdou,“ vypočítává Nguyen.

Když se sezóna nachýlila, přišla příležitost, kterou původně plánovali realizovat nejdřív příští rok – otevřít stálý kamenný provoz. „Bylo to v plánu v dlouhodobém horizontu. Že ještě příští rok pojedeme fesťáky a pak teoreticky otevřeme nějakou kamennou restauraci. Jenže jsme všechno dělali v closed kitchen, tedy v kuchyni, která je zavřená, bez předku restaurace. Byli jsme tam fifty-fifty s majitelem a pořád jsme měli nějaké konflikty. A pak se objevilo tohle místo,“ říká Hrádek.

Foto: BBCrew

+2

S tipem na prostor pro bistro, kde se dřív servírovala káva, zákusky a avokádové toasty a kde byl kdysi i dětský koutek, přišel Milan Nguyen, který se o něm dozvěděl náhodou od svých známých. „Přišlo mi to původně docela drahý, ale dali jsme prohlídku a kluci řekli, že to sice stojí tolik a tolik, ale je to pro nás výhodný, protože to dokážeme otevřít ne za devět měsíců, ale za pár týdnů. Tak jsme do toho šli,“ vzpomíná.

V bance si vzali půjčku, smlouvu na pronájem podepsali v půlce srpna a v první půlce září otevřeli. Kdo tu někdy dřív byl, pozná bývalý interiér, nová trojice sem ale vnáší svého osobitého a provokativního ducha, který je dobře patrný v tom, jak vystupuje a jak se prezentuje, i v tom, že si tvrdošíjně trvá na svém, jen o něco málo doplněném festivalovém menu.

Při pohledu na řádící děti nebo joggující sportovce si tu tak můžete dát single, double, veggie nebo Royal smash burger se smaženým sýrem. Přihodit k tomu můžete několik ingrediencí navíc, coby přílohu zvolit klasické nebo kimchi hranolky, případně zelný či okurkový salát a ochutnat jednu ze čtyř omáček od kečupu po lanýžovou majonézu.

Dáte si tu i kávu a k ní malou sladkost jako horkou, čokoládou plněnou cookie. Ale taky výběrový a ne zrovna levný alkohol, od pálenek Fassbind po šampaňské Philipponnat. Pivo tu čepují plzeňské jednoduše proto, že jim nejvíc chutná. „Jsou to prostě věci, co máme rádi my, proto tu jsou. Když sem někdo přijde a chce třeba craftové pivo nebo kuřecí sendvič, nemáme problém jim doporučit podniky, kde tohle mají skvělé. My to ale neděláme a dělat nebudeme,“ vysvětluje Hrádek. Koncept je to sympatický, ale ne vždy se setkává s pochopením, jak kamarádi přiznávají.

„První zkušenosti byly s maminkama, co sem byly zvyklý chodit a vždycky to byla debata, proč nemáme dětský menu a proč nemáme tohle a tamto. Pomalinku se k nám ale přidávají. I když třeba řeknou, že je škoda, že nemáme polívku, stejně přijdou znova na burger,“ dodává Nguyen. Mezi první návštěvníky vůbec ale patřil food influencer Adam Rundus, který BBCrew na svém Instagramu jednoznačně doporučil.

„Je to splněný sen mít vlastní podnik. Mně a Milanovi je jednadvacet a zvládli jsme otevřít vlastní restauraci a podle sebe. Baví nás gastro, můžeme ho dělat ve svém podniku a přinášet lidem happiness. To je nejvíc,“ notují si Hrádek s Nguyenem na závěr. Svůj původní cateringový byznys momentálně nerozvíjí, už ale spřádají plány, kam s burgery ve stánku vyrazí zase příští sezónu. A my ostatní budeme sledovat, jestli jim jejich neotřelá sázka v Karlíně vyjde.