Představte si, že máte svázané ruce, a přesto po vás někdo chce, abyste vyhráli soutěž v hodu oštěpem. V podobné situaci se nachází čínský technologický sektor, který sankce odstřihly od nejvýkonnějšího amerického hardwaru, konkrétně čipů pro trénování umělé inteligence. Přesto teď v Pekingu slaví velký úspěch, který vzbudil pozornost i na Západě. Startup Moonshot AI představil nový model umělé inteligence Kimi K3, který má svým výkonem v některých ohledech předčit i ty nejvýkonnější americké modely.

Kimi K3 je od základu navržen jako vytrvalý, samostatný digitální inženýr s obří pamětí. Dokáže v jednom kuse pojmout milion takzvaných tokenů, což je ekvivalent několika desítek knih naráz. Díky tomu mu můžete předhodit obří úložiště složitého programovacího kódu nebo desítky vědeckých studií a nechat ho pracovat.

Když ho například výzkumníci testovali, nechali ho dva dny autonomně fungovat. Výsledkem byl kompletní a plně funkční návrh nového fyzického mikročipu. Model si zcela sám nastudoval technickou dokumentaci, navrhl architekturu, provedl zátěžové simulace a stokrát po sobě sám opravil vlastní chyby, než doručil výsledek. V dalším testu z výpočetní astrofyziky dokázal za dvě hodiny zanalyzovat dvacet odborných studií, odhalit v nich logické lapsy, napsat tři tisíce řádků kódu a sestavit interaktivní web s daty.

Foto: Kimi / CzechCrunch

Čínský AI model Kimi od Moonshot AI

V celkovém hodnocení sice Kimi K3 podle zveřejněných benchmarků za lídry, jako jsou nejnovější americké modely Claude Fable 5 nebo GPT 5.6 Sol, ještě o malý kousek zaostává, v jedné disciplíně je ale dokáže porazit. Jeho doménou je programování a tvrdá analytika. Když dojde na složité psaní kódu, navrhování webových rozhraní nebo dolování dat z gigantických dokumentů, nechává v některých testech západní konkurenci za sebou.

Sami tvůrci ale přiznávají, že má stále své mouchy. Jakmile po něm chcete kreativitu, chytlavé texty nebo cit pro jemné jazykové nuance, americké systémy mají zatím navrch. Kimi bývá také občas až příliš horlivý. Protože je zvyklý řešit složité projekty, má tendenci při sebemenší nejasnosti v zadání improvizovat a dělat věci po svém místo toho, aby se striktně držel povelů. Navíc občas snadno ztratí nit, pokud mu nedodáte naprosto přesný záznam toho, o čem jste se s ním bavili před chvílí.

Za projektem přitom stojí firma, která měla ještě nedávno problémy. Startup Moonshot AI založila trojice spolužáků z prestižní univerzity Čching-chua, avšak po počátečním úspěchu přišla krize. Před časem se totiž čínským trhem prohnal raketový nástup konkurenčního startupu DeepSeek, jehož levný model Moonshotu přes noc sebral místo mezi špičkou trhu.

Peníze přitom firmě nechyběly, Moonshot dál získával stovky milionů dolarů od investorů v čele s čínskými giganty jako Alibaba či Tencent a jeho hodnota nadále rostla. Bolelo to jinde: firma náhle přestala být tím, o kom se mluví, přestala budit dojem jedničky trhu a začala ztrácet i v boji o talenty. Právě tento pocit ztráty relevance přiměl vedení k radikálnímu řezu.

Zakladatelé startupy se rozhodli, že uvnitř firmy vytvoří zcela atypický, silně antikorporátní ekosystém, jak popsal čínský web Renwo. Tým dnes mají tvořit zhruba tři stovky extrémně chytrých (povětšinou) introvertů s věkovým průměrem hluboko pod třicet let. Neexistují ani žádná oddělení, klasičtí manažeři či formální hodnocení výkonu. Pokud potřebuje někdo s něčím pomoct, jednoduše osloví kolegu, který by s problémem mohl poradit. Prostě fungují bez nadřízených, schvalovacích koleček nebo zdlouhavých porad.

Tohle svérázné spojení zafungovalo dokonale. V Moonshotu zbytečnou byrokracii jednoduše přehodili na vlastní umělou inteligenci a lidem uvolnili ruce. Díky efektivitě se dokázali z existenční krize odrazit a tvrdá práce se vyplatila. I proto tento pekingský startup nedávno vystřelil k hodnotě 31,5 miliardy dolarů, což je v přepočtu zhruba 670 miliard korun, jak píše The Wall Street Journal, přičemž mají probíhat jednání o dalších investicích.

Nicméně podstatou celého příběhu je i geopolitika. Washington už delší dobu cíleně blokuje vývoz nejmodernějších amerických čipů do Asie s jasným cílem: technologicky tamní vývoj umělé inteligence vyhladovět a zpomalit. Vydání modelu Kimi K3 ale ukazuje, že asijští inženýři dokázali nedostatek hardwaru obejít. Peking navíc vytáhl další silnou zbraň, a sice absolutní otevřenost.

Tím, že Moonshot je open source a k dispozici vývojářům z celého světa, může jít o vykalkulovaný tah, jak kolem čínských technologií vybudovat globální komunitu a pojistit si světový vliv navzdory snahám o izolaci. Zároveň z celého procesu americkým úřadům tak trochu praská hlava. V dokumentaci k modelu Kimi se totiž vývojáři nenápadně zmínili, že část testování a optimalizace proběhla na nejvýkonnějších amerických čipech od Nvidie, ke kterým by Čína kvůli sankcím vůbec neměla mít přístup.