Vláda ve čtvrtek představila návrh nového startupového zákona s navrhovanou účinností od 1. července 2027. Má přinést jasnou definici i certifikaci startupů, které mají získat i stabilní rámec pro navazující podporu. Naproti tomu investorům má návrh umožnit odečíst peněžitou investici od základu daně až do výše pěti milionů korun ročně.

Cílem zákona je zvýšit počet založených a úspěšných inovativních firem v Česku. Za posledních deset let u nás připadá na milion obyvatel 89 startupů s externí investicí. Ve Švédsku je to 316 a v Estonsku 681. Investice rizikového kapitálu v roce 2024 dosahovaly přibližně 510 korun na obyvatele, zatímco ve Švédsku je to asi 5 200 korun.

Právní úprava má vytvořit předvídatelný statusový rámec: jasně určit, která firma je startupem, zavést odbornou certifikaci a otevřít cestu k cíleným pobídkám a úlevám bez plošného rozdávání veřejných peněz. Návrh reaguje na slabší dostupnost kapitálu v raných fázích podnikání, odliv ambiciózních zakladatelů a klíčových aktivit do zahraničí i obtížný přenos výsledků českého výzkumu do komerční praxe. „My chceme upgrade systému, aby se tady dařilo startupům … aby nám neutíkali do zahraničí,“ okomentoval potřebu zákona předseda České startupové asociace Jiří Vicherek.

Podle očekávaní ministryně financí Aleny Schillerové by takovou definici mohly splnit stovky startupů. Jak doplnil první vládní zmocněnec pro startupy působící na ministerstvu průmyslu a obchodu Martin Jiránek, ve Španělsku s podobnou definicí dosáhl počet žadatelů za tři roky přes čtyři tisíce a přijali asi dva tisíce. „U nás proto očekáváme kolem 500 až 700 startupů,“ doplnil s tím, že samotná certifikace by měla zabrat řadově několik týdnů, maximálně pak tři měsíce.

Pobídky pro investory

Hlavní pobídka má podle návrhu zákona podpořit investice fyzických osob, takzvaných business angels, do certifikovaných startupů v rané fázi. Investor by si mohl za stanovených podmínek odečíst peněžitou investici od základu daně, maximálně do výše pěti milionů korun za rok. Konstrukce omezuje nepeněžité vklady a ponechává investiční rozhodnutí i podnikatelské riziko na soukromém investorovi.

Návrh dále pracuje s delší využitelností daňové ztráty pro samotné startupy. Ta má lépe odpovídat firmám, které několik let financují vývoj produktu, ověřování trhu a první expanzi, než dosáhnou stabilních výnosů. Konkrétní parametry budou potvrzeny v rámci legislativního procesu.

Jedním z nejdůležitějších původně komunikovaných cílů přitom bylo dostat do startupového zákona i takzvané flexiworkery. Jde o hybridní režim pracovníků na IČO, kteří měli zůstat v daňovém režimu OSVČ, ale stát u nich měl zavést právní domněnku, že nejde o závislou práci. I proto se tento model někdy označuje jako „legalizace švarcsystému“.

Do návrhu startupového zákona se ale flexiworkeři nakonec nedostali. „Probíhají jednání s ministerstvem práce, kde končí mezirezortní připomínkové řízení novely zákoníku práce, který výrazně upravuje status OSVČ a závislé práce. Čekáme tak na výsledky těchto změn,“ komentoval Jiránek.

Stejně tak návrh startupového zákona zatím neřeší ani problematiku zaměstnaneckých akcií, tzv. ESOPů. Ty se do legislativy dostaly v minulém roce a platí od začátku toho letošního. „Diskuze o zlepšení je zatím v počátku,“ doplnil Jiránek.

Startupový zákon navazuje na pravidelnou startupovou tripartitu vlády, České startupové asociace, zakladatelů a investorů. Vedle zákona vláda připravuje další opatření, zejména rozšíření využitelnosti zaměstnaneckých akcií, pružnější podmínky pro spolupráci s experty, podporu transferu technologií a rozvoj služeb pro startupy v agentuře CzechBusiness. Paragrafované znění projde standardním legislativním procesem. Vláda počítá s předložením návrhu Poslanecké sněmovně tak, aby zákon mohl nabýt účinnosti 1. července 2027.

„Je to dobrý první krok. Česko poprvé dostává zákonnou definici startupu a konkrétní důvod, proč má domácí kapitál investovat do rizika,“ komentuje návrh právník Štefan Šurina ze společnosti Eldison. Podle něj je nutné zákon v připomínkovém řízení doladit a schválit bez zbytečných odkladů. „Základ je položený dobře. Pro české startupové prostředí je to jedna z nejlepších zpráv za poslední roky,“ doplnil.