Když už se do bizarních virálních internetových trendů zapojí i policisté nebo armáda, je potvrzeno, že mají skutečně velký přesah. Proč by se jinak seriózní složky státu natáčely během toho, jak předvádí naprosto šílené taneční kreace s použitím možná ještě šílenějších rekvizit? Ale zkrátka takový byl internetový rok 2013 a jeho koncept kuriózních videí Harlem Shake, který zastiňoval vše, co tehdy vycházelo online. Colo terorita!

Před jedenácti lety se YouTube teprve dostával do mainstreamu. Byla to doba prvních vlogerů, prvních komediálních tvůrců a obecně lidí, kteří se chtěli hlavně bavit. Mezi nimi byla i parta pěti kamarádů z Austrálie, kteří si říkali DizastaMusic a věnovali se zábavným skečům. Ti už tehdy pochopili, jaké kroky je třeba udělat k tomu, aby se o nich mluvilo. A tak se jeden z nich navlékl do upnutého růžového kostýmku.

Onen šťastlivec si říkal Filthy Frank – dnes je známý jako hudebník Joji – a kostýmy si vzali i jeho přátelé. A začali tancovat na krátkou pasáž skladby Harlem Shake od Baauera. Video pojmenovali Do The Harlem Shake. A aniž by si to uvědomili, způsobili s ním takový poprask, jaký internetový svět tehdy nezažil. Nepotřebovali ani čtyřiadvacet hodin.

Koncept krátkého, hudebně-tanečního videa se stal instantním hitem. Spočíval v tom, že skupinka lidí nejprve v klidu postává nebo posedává, zatímco jeden vybraný tanečník se snaží diváky navnadit na to, co přijde dál. Tím, jak skladba Harlem Shake postupně graduje, se dostane do momentu, kdy přijde takzvaný drop, respektive úderná změna melodie. A to je přesně moment, kdy všichni na videu začnou dělat bláznivé kreace.

Čím šílenější druhá polovina zhruba půlminutové pasáže, tím lépe. Neexistovaly hranice, aktéři si mohli s sebou přinést cokoliv. Především kostýmy animovaných postaviček, ale i paruky, hudební nástroje, kusy nábytku, stará kola, plyšáky, nafukovací panny, dokonce i své domácí mazlíčky. Fantazii se meze opravdu nekladly. A bylo to krásně vidět napříč celým YouTube, který se pro Harlem Shake stal hlavním útočištěm.

Vzhledem k tomu, že DizastaMusic už byli v té době velcí a známí tvůrci, dostal se jejich kuriózní počin mezi lidi. Nahráli ho 2. února 2013, ale ani ne po dvou týdnech od vydání se Do the Harlem Shake! na YouTube objevoval ve dvanácti tisících variací, které dohromady v rychlém sledu získaly přes čtyřicet milionů zhlédnutí. K polovině měsíce už bylo online přes čtyřicet tisíc videí a počty zhlédnutí se blížily miliardě, které dosáhly zhruba po měsíci od vydání původní verze.

Popularita Do the Harlem Shake! rostla bezprecedentním tempem. Například megahit Gangnam Style pokořil magickou hranici jedné miliardy zhlédnutí na YouTube za dvojnásobný čas. Na druhou stranu je nutné dodat, že Gangnam Style je jedna skladba, zatímco Harlem Shake internetové hnutí s tisíci videí. Srovnání tak nemusí být příliš fér, pro ilustraci zájmu diváků a tvůrců ale funguje dobře. A děkovat se musí obzvlášť americkým školám.

Středoškoláci a vysokoškoláci ve Spojených státech byli mezi prvními, kteří trend rozšířili – a měli na to ideální podmínky. Jednak jsou to pořád mladí lidé a chtějí se bavit, jednak měli k dispozici velké posluchárny nebo jídelny, kam dokázali nahnat klidně i stovky lidí. Například univerzita v texaském Austinu má na kontě zřejmě největší Harlem Shake v historii. A ani univerzita v kanadském Torontu nezahálela. Podobných příkladů je ale celá řada.

Ze školního zázemí se zběsilý taneček dostal i do sportovních klubů, například basketbalové Miami Heat skvěle obsadilo tehdejší hvězdu týmu Chrise Boshe. Pozadu ale nebyly ani evropské fotbalové celky – a vyzdvihnout je nutné hlavně Manchester City s netečným Aleksandarem Kolarovem. Hezky ale zafungovalo i video anglického Fulhamu nebo italského Juventusu. A ani pražská Sparta se svým vystoupením v kabině neudělala „ostudu“.

Fenomén to byl natolik velký, že se do něj zapojila i třeba norská armáda, američtí vojáci nebo švédská policie. Srandičky dělali i lidé z NASA, cestující v letadle nebo rodinka Simpsonových ve stejnojmenném seriálu. Tématu se chytila i média, když například renomovaný The Washington Post věnoval trendu výživný článek o tom, proč je z tohoto kuriózního konceptu tak masivní hit. Jednoduše řečeno, Harlem Shake byl všude.

Je otázkou, co by trend způsobil, kdyby vyšel v posledních letech, v dobách krátkých, zábavných videí na TikToku a Instagramu. Ostatně si to stačí jen představit, jaká čísla by asi generoval, když v dřevních dobách úderné videozábavy na internetu sbíral stovky milionů zhlédnutí pro nic za nic. A potlesk nepochybně zaslouží i původem brooklynský DJ Baauer, který s hitem Harlem Shake v roce 2012 přišel.